Lipno

S Lipnem jsem docela spokojený. Má velké plody, které při větru nepadají a v loňském roce jsem si při vlastní degustaci dne 26.12. poznamenal, že chuť je velmi dobrá, mírně sladká a velmi šťavnatá. Slupka je tenčí hladká a dužnina je příjemně středně tvrdá a po rozkrojení nehnědne. První plody na mladém stromku měly ve zvýšené míře skvrny v důsledku nedostatku stopových prvků. Foto jsem pořídil při sklizni dne 19.9.2009.   

Kladné ohlasy mne samozřejmě potěšily. Z postupné sklizně mám dojem, že nejchutnější ale i nejpevnější jsou právě plody sklizené jako poslední. Bude to asi jen dojem z toho, že jsou uloženy nejkratší dobu, každopádně jsou velmi pěkně vybarvené a žádnou skvrnitost jsem nezaznamenal. Celá, na velikost stromku abnormálně velká sklizeň byly velké plody první jakosti, jaké potěší každého pěstitele. ČK na MM111 roste velmi uspořádaně takže zatím "opatrná spokojenost".

Lipno bych přiřadil skladovatelností spíše k Rubinole nežli k Vandě. Vydrží spolehlivě do po Vánočního času. Samozřejmě vše ovlivní také podmínky skladování. V chlaďáku vydrří do března. V běžném sklepě do ledna.  Konec skladovatelnosti prozradí stejně jako u Vandy zmastnělá slupka. I když si dužnina poměrně dlouho zachovává šťavnatost. Chuť ke konci dostane ostřejší "ocas", a může po něm pálit žáha. Podobně jako po požití Vandy v listopadu.  Ačkoli sladší chuť rodičovské Rubinoly tento nepříjemný požitek u Lipna zmírňuje. nicméně oboje odrůdy tedy Vanda a Lipno chuťově vybočují z jednotvárné fádní sladké chuti všech těch Goldenů, Gal a jiných komerčních jablek v obchodech. Alespoň pro mne.

Jinak Lipno má vzhledově určitě atraktivní plody, velké velikosti, stromy mají sympatický vzrůst. Dobře nasazují plodonoše.

Juraj Kafka

Pane Kafko, vím, že máte velmi dobrý přehled o nových odrůdách. Jaký by byl Váš typ pro okolí Plzně a nadmořskou výšku kolem 400 mnm? Mám na mysli rezistenty, zimní až pozdně zimní, možná trochu preferuji barevná jablka a tvar ČK. Děkuji. R.

Takže podnož MM111 vhodná do trávníku i pro silnější čtvrtkmeny, nebo s kultivací povrchu pod stromem na M26 a podpěrou. S červených odrůd máte celou řadu na výběr. Počínaje podzimními Vandou, Lotosem, přes Lipno, Rozelu, Viktorii, Bohemii(není rezistent ale chuť), Rubinolu, Rajku, Můžet zkusit i Blaník, Melodii. Ze zimních pozdních zkusit Topaz, Admirál,

Ze žlutých proč je nemít určitě nezklamou chutí, Orion, Luna.

Juraj Kafka

Díky za typy. Blaník znám jen z popisu, Melodie je jen pro milovníky kyselejších jablek, což nejsem. Ostatní většinou znám, případně čekám na první plody (Admirál). Lipno, Rozela, Bohemie a zejména Rubinola a Topaz - naprostý souhlas, výborné odrůdy.

Na odrůdu Lipno nedám dopustit krásně velká chutná jablka mám ji v sadu na M26 tak je sklízíme ze země, s dlouhou skladovatelností je to opravdu horší, ale je to jedna z odrůd která se dá kunzumovat přímo ze stromu což třeba takový Angold rozhodně ne, na ten si musíte počkat Hana F

Pro příznivce jablka Lipno jsem podle několika pomologií sestavil postupný vývoj šlechtění až k této odrůdě přesně podle jejich předků. Dá se napočítat celkem 17 různých odrůd a tím tedy jde o směs mnoha různých chutí.

Velmi pěkné, děkuji. Jen by mne ještě zajímalo, jestli kříženec OR-38T-16 je taky z Primy, potažmo Malus floribunda 821.

V knize „ Příběhy slavných odrůd „ je uvedeno, že někdy v 60. letech minulého století obdrželi čeští šlechtitelé od amerických universit rozpracované pokusné rostlinné šlechtitelské materiály, které měly původ z botanické jabloně Malus floribunda 821 obsahující rezistentní gen Vf.  Z Ameriky bylo tehdy získáno několik genetických linií označené písmeny PRI a OR-T, z čehož následně plyne i název použitého křížence OR-38T-16. První česká rezistentní jabloň Jolana tedy vznikla z tohoto výchozího genetického materiálu, nikoliv z americké Primy. Ještě jsem měl to štěstí, že se mi podařilo vygooglovat i šlechtitelský původ použitého křížence OR-38T-16. Ten tedy pochází z křížení Jonathanu a hybridu č. 14-126 (ten zase vznikl z křížení Golden Delicious x  F2 26829-2-2 vf).