Který z nových rezistentů se Vám osvědčil?

Opál, Luna, Sirius, Goldstar a další - viz např. publikaci p.Suse či stránky Fytosu jsou nové rezistentní odrůdy a zvláště v těch nečervených se jedna podobá druhé. Ocenil bych odrůdu pro běžné podmínky, tj. nejen pro teplé polohy ale i pro 400 mnm. Také jde o to, aby její pěstování nebylo extrémně náročné - nezdrobňovala a nevyžadovala probírku plodů nebo jinou individuelní péči. Že dobrá chuť a dlouhá skladovatelnost je podmínkou snad nemusím psát.

Angold, Aneta, Goldstar, Sirius, Orion... jaké jsou Vaše zkušenosti? Vím, že podobný problém se tu už řešil vícekrát, téměř vždy se stejnými účastníky diskuse, zajímá mne však i názor a zkušenost těch, kteří - ač čtou - nepíší.

Patříte asi k těm sběratelům, kteří musí mít na zahradě ten poslední dostupný šlágr. Považuji to za fandovství, kterému taky podléhám a je nás na to víc. Uvedené odrůdy mán zasazené, nebo naroubované, ale zatím bez výsledku. Degustace v Lysicích dne 3.12.2008 zařadila na první místa Sirius, Rubín, Orion, Rozela, obě Bohemie, Jonagold, Otava atd. To vám může něco napovětěd. Nejsou to ale všechno rezistenty. Když by vám nevadilo bavit se o rezistentech dřívějších, včera jsme chutnali Selenu - vzhledově, pěstitelsky nádhera. Dosud jsem ji nevěřil, ale překvapila mně její chuť, vzhled a vůně v plné zralosti. Stejně tak bych doporučil Florinu. Je to dříč v plodnosti. Každoročně velká úroda, netrpí červivostí a dneska je zralá a chutná. Jemnou slupku i konzistenci má Sir Prize. Chutné, šťavnaté v lednu. Další totální rezistent je Karmína. Kolegové ji haní, že je to lepší Idared. Já na ní nedám dopustit. Přerouboval jsem ji na ČK totálně strupovité odrůdy. Druhý rok po přeroubování byly rouby obaleny plody, že jsem je musel tlumit a od té doby každoročně. Konzumně zralé ještě není. Tak nevím jestli jsem vyhověl vašemu dotazu. Tu nadmořskou výšku mám skoro stejnou jako vy, ale to není vše co stromek potřebuje. Na př. jsme nad mrazovou kotlinou,  ale v suché oblasti. 

Ještě dovětek. Mezi kolegy je rozšířována odrůda Blaník od soukromého šlechtitele z Votic (byl o něm na podzim článek v Zahrádkáři), Lipno - kříženec Vandy a Rubinoly a Rozela - kříženec Vandy a Bohemie.

Nelze jednboznačně říci. Záleží nejen na lokalitě, ale i na konkrétním roku. U rezistentů a v okrajových polohách snad ještě víc. Je-li příznivý rok, jsou ty náročnější (u mě Topaz, Rubinola, Otava Goldstar, Florina, aj) asi bez konkurence, v chladnějších letech to není ono. Naopak nezklamou Jonalord, Melodie, Angold, Selena, Aneta aj. Každopádně to chce jich mít víc. Ty novější buď nemám  (Sirius) nebo ještě nerodily nebo z prvních plodů nelze dělat závěry (Lipno, Rozela, Blaník, Orion...).

Karmínu pěstuji už hezkých pár let. Jeden stromek mi odešel- asi rakovina, zasychání v místě rozvětvení korunky, postihlo postupně všechny větve. Že by to bylo mechanickým namáháním při nadměrných úrodách se mi nechce věřit. Určitě úrodností opravdu vyniká, vzhled také, pevná slupka.. jen tu navinulou chuť každý, zejména ženy nemusí. Ale myslím, že pan Vysloužil ji má v oblibě oprávněně. Selena je také plnič, dokonce i velikostí, chuť a skladovatelnost ji u nás posunuly do štrůdlu. (I když tam jsou lepší odrůdy navinulé). Koupil jsem (ostuda, že) od velkoovocnáře 5 kg Goldstaru. Chuťově nejdříve 2 ale opravuji na 1, samozřejmě z klimatizovaného skladu. Asi se na něj více zaměřím. Jen se mi u všech odrůd zdá konzumní zralost dřívější, spíše vánoční, nebo je to tím, že jsem ovoce neměl mnoho a zkonzumování proběhlo nějak rychleji. Je také pravda, že pár kilo "novinek" - např. Rozely - snadno zlikvidujeme skoro ze stromu. Také teplý rok, možná trochu pozdější sklizeň, než měla být.

K tomu suchu: myslím, že jsem v oblasti dešťového stínu a na suchém kopci. Zálivkou jde řešit mladé stromky dešťovou vodou z vlastní jímky, ovšem v sezoně ještě skleník, kytky, keře - je to každý rok napínavé, zda nádrž vydrží do podzimu, když přirozené doplňování nestačí. Myslím, že kromě podhorských oblastí, většina jabloní nemá dost vláhy, odhaduji roční úhrn srážek u nás na 300 mm, potřeba je asi trojnásobná.

Škoda, že naše zahrada nemá takové rozměry, které by mě umožnily stát se, i navzdory svému pokročilému věku také "sběratelem" rezistentních odrůd jabloní. A tak se musím bohužel spokojit jen s několika málo novinkami, kterých si ale o to víc vážím.Opál, Viktoria a Rajka by měly zaplodit až letos a je na co se těšit. Tříletý letní Ametyst se v lońském srpnu předvedl 3 nádhernými plody, které svou aromatickou, osvěžující chutí přesně zapadly do horkých, letních dnů. Navíc toto jablko svým zabarvením patří určitě k těm nejhezčím. Už zažitá, u mne 15ti letá "novinka" Topaz, toho času v rekonvalescenzi,/ odstraněná hniloba v místě naočkování- hniloba krčku?/ je u nás ceněna nejvýše. Je škoda, že přeroubovaný Topaz na James Grieves a Gloster, oba na bujných podnožích, ztratil svou typickou chuť. Ještě poznámka k úvodnímu článku této rubriky. Odrůda rezistentní, výborné chutě, nenáročná, plodící hodně ale přiměřeně a tak dále, je určitě snem nejen nás trochu posedlých zahrádkářů, ale i šlechtitelů a ovocnářů. Uspokojila by nás ale pak taková řada stromů kolem které bychom se jen procházeli a čekali na dobu sklizně? Teď je ještě v naší moci ovlivnit buď dobře nebo hůře "nedokonalé" křížence šlechtitelů, ale co kdyby došlo ke splnění našeho přání? Pak už by nám nezbylo nic jiného než to kafe ve stínu za zahrady.Přeji hezký konec zimy. H.

Moc zajímavá úvaha, něco jako jestli vynález ideálního jablka nebude znamenat soumrak zahradničení. 
   Naštěstí je tolik různých chutí, že bych se toho nebál. Když mi před asi 30 lety zaplodily poprvé Rubíny, byl jsem ochotný odpřísáhnout, že tak krásné a chutné jablko nejen že dosud nebylo, ale lepší ani nebude, protože jeho vzhled i chuť jsou natolik dokonalé, že je prostě zlepšit nejde. A myslel jsem to úplně vážně. Chápal jsem dokonce své kamarády, kteří požadovali přeroubovat všechny své jabloně na Rubín. I u nás se kdysi začala ostatní jablka jíst až po snězení Bohemií a Rubínů. Ale to už už je nějakých pár let.
    Již dnes se mnozí pěstitelé vracejí ke starým odrůdám - možná taky proto, že jim chybí specificita - až jakási nedokonalost jejich chutí

Přátelé taky sběratelé:-)

posedlostí mít sbírku odrůd trpím také. Ale co se týče degustace novinek, jsem omezen na několik málo odrůd. Přesto karmína "moderní železné jablko" ostřejší chuť, bílá dužnina, šťavnatost. Opál a luna dá se říci slaďáci typu golden del., jen o poznání jemnější slupka, která tolik nedrhne v žaludku. Viktorie jediná degustace trošku hrubší dužnina, štavnatá. Otava výborná, sladká šťavnatá. Vanda rozplávající se v ústech, navinulješí, a hlavně voňavá. Rubinola, totéž co Rubín. Bohemia Gold totéž co rubín. Z nerezitentů které nyní frčí je určitě nejsladší Gala a její klony Mitchgla, Schniga. Dále pak Fuji a Braeburn, ovšem to chce jižní Moravu. Nebýt nároků na vegetační dobu a náchylnost k sturpovitosti, jsou to asi nejdokonalejší jablka. Gala schniga co se týče zbarvení slupky i žluté dužniny a tvaru oplodu, je jednička. Z těch starších když se zadaří tak sladký jako malvaz jsou coxova reneta Chery a třeba i ten Kids Orange. Nebýt jeho nectnosti že vadne ve skladu. Je to bratr Braeburnu i Šampionu, takže si tu chuť dovedete představit. O Desertu jsem tu už někdy psal. Čistecké je Čistecké.

Zapoměl bych na novinku Heliodor - trochu navinulejší než Opál, kyselejší než Luna.Vzhledově asi nejhezčí z těch žlutých novinek.

Doufám, že se letos dočkám i toho ochutnání Lipna, Ametystu a Sonetu.

Zapoměl bych na Rajku -  ta se nepřejí.

Rád bych jednou získal i tu opěvovanou Selenu s Blaníkem, ale to bych musel mít štěstí.Zatím vychutnávám Blaník jen jako rádio.

Juraj Kafka

Gala, myslím, rezistentem není, ani její klony.
Štěstí mít nemusíte, Selenu má už asi každý, Blaník mnozí také. 

Mám Goldstar, Jonalord, Rajku -všechny mi chutnají, pak z novějších Desert a Dimu (letní - ta ještě neplodila)-ale to myslím nejsou rezistentní. Gala určitě rezistentní není, ale kvůli chuti ji mám také.           Lída