Kdy a čím hnojit

Pisete, ze na jesen uz je pre draslik neskoro. Ako je to s postrekom na list (este zeleny).

Minerálna výživa je zložitá problematika, kde často menej znamená viac. Zrejme som si zle vysvetlil tvrdenie"...je to hloupost ovocné stromky na podzim hnojit draslem (síran draselný) můžete přihnojit i trávník na jaře..." Chýbajúce interpunkčné znamienko často zmení myšlienku napísaného. Ak je normálna jeseň, kedy často prší, dostáva sa draslík do pôdneho roztoku a jesenné hnojenie v pohode splní svoju úlohu v budúcej sezóne. Draslík nie je prirodzenou súčasťou rastlinnej hmoty. Najviac ho obsahuje réva. Draslík je iba ťažko zastupiteľný inými prvkami. Má nezastupiteľné funkcie v enzymatických reakciách, v hospodárení s vodou, pri fotosyntéze, pri otváraní listových prieduchov... Väčšia pozornosť hnojeniu draslíkom by sa mala venovať v oblastiach s menším slnečným svitom (nižšia SAT). Nadbytok draslíka nepoškodzuje listy, ale najmä v ľahkých pôdach znižuje využitie horčíka. Ca a Mg sú antagonisti. Preto by sa malo draslíkom hnojiť viac na ľahkých a vápenitých pôdach. Po vyhnojení na optimálne zásobenie je nutné postupovať diferencovane- podľa typu pôdy a obsahu ílovitých minerálov. Na 1% ílovitých častíc by sa potom malo hnojiť podľa vododržnosti pôdy množstvom 6-10 mg K/ha pôdy. Vo vinohradoch sa napr. na ľahkých pôdach hnojí na jeseň dávkou 200 kg/ha, na ťažkých iba 160 kg/ha. Vinohrady, ale aj sady a záhradky ba sa mali okrem draslíka (raz za 2-3 roky) hnojiť organickými hnojivami (hnoj, kompost, rastlinné substráty, zaoraná luskovino-trávna miešanka...)- najmenej každým štvrtým rokom. To preto, že bez organických látok by ani ten najlepší Cererit nedokázal vytvoriť v pôde potrebný humusovo- ílovitý komplex. Keď jeho obsah klesne pod 3%, prestane byť ornica úrodná a výnosy rapídne klesajú. Poľnohospodári o tom vedia svoje...

PS: Hnojiť o tomto čase listovou výživou bude podľa mňa bez očakávaného účinku. Padajúce listy strácajú kontakt s rastlinou, ich asimilačná aktivita sa blíži k nule.

Nějak nechápu "6-10 mg K/ha pody"? Nemělo to být v kg? J.

Omlouvám se, že jsem se do příspěvku nepodepsala, jako ženu mě někdo nebere vážně i když jabloním se věnuji spousty let za východní čechy, ale s tím síranem draselným mi věřte používáme granule a ještě před zimou bych udělala postřik mědnatým prostředkem Hana F

Zdravím, všichni to známe, dusík se vyplavuje..., ale jaký je jeho mechanismus? Když P a K se v půdě pohybují po centimetrech za rok, ztratíme N dodaný na podzim úplně z půdy? Nebo se nám posune o 1-2m do hloubky, kde ho využijí stromy a ne tráva? Také se chci zeptat, půdní aktivita mikroorganismů přece běží až do zámrzu v dané hloubce. Tedy nebude dodaný N podporovat tuto půdní aktivitu a tím se spotřebuje, a po rozmrznutí resp v hlubších vrstvách (nezámrzných) bude bohatší život potřebný pro další živočichy (např. žížaly). Rovněž se píše o jílu, že chytá živiny, nebude dusík vyplavený z ornice zachycen v jílu / spraši (podorniční vrstvě) a tam čerpán stromy?

Ještě mě napadlo, pokud dodám N jednou za 3 roky, jak to, že bude k dispozici 2. a 3. rok. To se nevyplaví tak jako při dodání na podzim? Spíš bych viděl používání N v malých dávkách několikrát za rok než 1 x za 3 roky větší dávku. Správně?

Dusík brzo na jaře najednou nebo rozděleně ve více dávkách, ale nejpozději začátkem června. Nevyzrály by dobře letorosty. Dusíkem hnojit každoročně, ne do zásoby.

K tomu N. Jeho vyplavování do spodních vod závisí na celé řadě faktorů. Tak např. velice záleží na druhu půdy a především na obsahu humusu v ní.  Humus váže N v půdě.
Také záleží v jaké formě je N dodán a samozřejmě, na jeho množství. V kombinovaných hnojivech přehnojení N tolik nehrozí, Navíc tam je v amidické, případně amoniakální formě a tedy se tak rychle nevyplavuje jako nitrátový dusík.
Stromy mají podstatně hlubší kořenový systém než polní plodiny nebo zelenina. A tak relativně malé množství dusíku obsaženého v kombinovaném hnojivu, které bylo aplikováno někdy v listopadu, ovocnému stromu do jara neuteče. To by snad hrozilo jenom na písčitých půdách s mizerným obsahem humusu a silně děštivou zimou.

Otázkám v předešlém příspěvku dost dobře nerozumím. Hnojení N spíš v menších dávkách a opakovaně je správná výživářská zásada. Jen záleží na formě dusíku a termínu jeho dodání. Od června už ovocným stromům do půdy N nedávat!

Jen ještě dodám k té půdní aktivitě. Spotřeba N mikroorganismy na rozklad organické hmoty v půdě je záležitost jen přechodná , ten dusík v půdě zůstává a konečným výsledkem působení těch mikrorganismů je jeho vyšší obsah v půdě. Jen opět - kde je málo humusu, je málo i těch mikroorganismů.

Kdysi jsem si nechal udělat rozbor půdy. Vše bylo v normálu, jenom fosfor byl hodně zvýšený. Tenkrát  jsem používal Synfertu, čili v podstatě NPK. Proto občas P a K vynechám a dávám jen N.

"Protože se obsah dusíku v půdě rychle mění, nemůžeme se opírat o půdní rozbor a dávky musíme volit do značné míry podle pozorování růstu a úrodnosti. Kdybychom se chtěli blíže informovat o správnosti postupu, museli bychom kontrolovat příjem dusíku pomocí listové diagnostiky."

Vplyv dusíka na rýchlosť rastu môžeme prirovnať k plynovému pedálu. Nadbytok dusíka zjemňuje pletivá, tie sú potom vnímavejšie k hubovým patogénom. Treba mať na pamäti, že sú veľké rozdiely v náročnosti na hnojenie dusíkom nielen medzi odrodami, ale aj medzi podpníkmi. Podľa typu a vododržnosti pôdy sa odporúča časť celoročnej dávky priemyslového dusíka aplikovať zjara a zvyšok pred kvetom. Na jeseň je vhodnejšie zapraviť do pôdy organický dusík. Dôvody boli vysvetlené v minulých príspevkoch.