Kam se poděl Šampion?
|
|
|
|
|
|
|
host - 172.154 (?) 21.9.2011 21:41
Máte pravdu, a overil ste si to, že na odlišných podpníkoch rastie Šampion rôznorode. Ale to asi robia aj iné sorty? Pamätám si, že bez prerezávania sa táto sorta neobišla. Trochu to v popisoch preháňajú s citlivosťou k hubovým chorobám. Verím, že je odolnejší ako jeho rodičia. Na rozdiel od G.D. som s ním nemal žiadne problémy (predhúrie Bielych Karpát). Bohužiaľ uprostred zimy strácajú plody vôňu a sú ceľkom bez chuti. Paľo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?), 22.9.2011 18:48
Za totality jsem si skutečně cenil toho, že Šampion málo trpěl houbovými chorobami. Padlím údajně vůbec (nemohu posoudit, u nás neměl padlí ani Jonathan), strupovitostí minimálně, stejně jako později Rubín. Oproti Melbám, Mantetům, Goldenům, Macům, Coxovkám, Idaredům téměř nepotřebovaly postřiky. Ale bylo to nejspíš zasířeným ovzduším, nebo se ta strupovitost změnila. Dnes mi přijdou citlivé dosti.
Je pravda, že zatímco jiné odrůdy postupně vadly či moučnatěly, Šampion náhle a bez varování ztratil chuť
|
|
|
|
|
|
|
host - 174.197 (?), 23.9.2011 0:02
Nechcel som použiť výraz "náhla" strata chuti Šampionu uprostred skladovania, aby to nevyznelo dramaticky alebo priveľmi osobne a som rád, že Vás toto označenie typickej vlastnosti plodov napadlo takisto a nezávisle na mne. Je to asi dôkaz, že si nevymýšľame ale popisujeme osobné skúsenosti s odrodou. Dnes som si pri oberaní jabĺk uvedomil zvláštnosť: Ako je možné, že odrody, ktoré nepochádzajú z priameho kríženia Coxovej renety, ale až jej "dcér", majú oveľa výraznejšiu chuť po koxovke, ako priame krížence? Príklad: Pinova či Gala pri jedle oveľa viac pripomínajú Coxovu renetu ako jej priamy kríženec Šampion. Paľo
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?), 23.9.2011 11:30
Ako je možné, že odrody, ktoré nepochádzajú z priameho kríženia Coxovej renety, ale až jej "dcér", majú oveľa výraznejšiu chuť po koxovke, ako priame krížence?
Já nevím. Ale je otázkou, zda všichni kříženci jsou skutečně potomci odrůd uváděných v papírech (ani u lidí tomu vždy tak není).
Pokud si vzpomínám, když přišla na trh odrůda Rubín, byla taky uváděna jako kříženec Coxovky a Goldenu. Až když podoba s Lord. Lambournem bila do očí (vyholování větví, gumovitost), změnil se i rodič odrůdy. Jestli to není podobné i s Šampionem, netroufám si hádat. Ale pocházejí od jednoho šlechtitele.
Podobně je to třeba s Wagenerovým. Že je rodičem Ontaria nebo Idaredu se nedá zapřít, ale v Bláhově oranžové ho jaksi nevidím. Jistě, ne každé dítě musí být podobné svým rodičům, ale...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
víítek - Zlatý Zahrádkář (573) - 6.15 (?), 25.9.2011 18:20
Šampion má mnoho kladných vlastností i mnoho záporných. Přeplozování lze zvládnout řezem případně probírkou. Vysoké a pravidelné výnosy, snadné pěstování a tvarování z něj dělají levné jablko. Podobně je na tom třeba James Grieve. V Polsku je Šampion nosná odrůda.
Zde vychvalované rubínové odrůdy a kříženci (Rubinola) jsou s plodností a tvarováním uplně jinde. Sice se nemusí probírat, ale doba než se dostanou do plodnosti je neúměrně dlouhá. Ohýbání větví a jiné pěstitelské zásahy vedoucí k urychlení vstupu do plodnosti jsou časově náročné.
Topaz, další kříženec Rubínu, zase rád chcípá. Pokud ho nemáte roubovaný v korunce a je na těžší půdě, nedožije deseti let. A zdrobňuje podstatně víc než Šampion.
Žádnou ze zmiňovaných odrůd nezavrhuji, ale také mi připadá hodnocení Šampionu neobjektivní.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 82.212 (?), 25.9.2011 21:09
Souhlasím se vším, co uvádí ve svém příspěvku p. Vítek. U Šampionu jsem si cenil především snadnosti s tvarováním, jako štíhlé vřeteno jsem ho měl i na MM106. Vadil mi především sklon ke gumovitosti větví a citlivost ke strupovitosti. Rodina ho měla v oblibě, ale plod s flíčkem si nikdo nikdy nevzal. I mně vždy chutnal (tenkrát), ale přesto jsem přesvědčen, že i po chuťové stránce je překonán (pro mne, pro někoho ne).
Rubinola u mne na zahradě také mnoho nepředvedla. O necnostech Topazu zde na fóru proběhla v minulosti také obsažná diskuse. První stromek Topazu mi kdysi odešel po 5 letech, protože byl vsazen na nevhodné stanoviště do těžké půdy nahrnuté tam v době výstavby rodinného domku.
|
|
|
|
|
|
|
host - 154.252 (?), 26.9.2011 0:16
Topaz pestujem už asi 8 rokov na MM104, na ílovitej pôde a ani najmenší náznak, že by sa chystal "chcípnout". Listy a drevo absolutne zdravé, doposiaľ som na ňom nevidel stopu po chrastavitosti. Navrúbľoval som si ho aj do vedľajšej palmety Melodie v ovocnej stene. To preto, že mi zo zimných odrôd Topaz chutí najviac- dokonale vyvážené cukry a jemné kyselinky. Plody majú vyrovnanú veľkosť, nezdrobňujú, akurát stopka je trochu kratšia. Vlani mi koncom zimy v pivnici na Topazoch pukala šupka. V tomto roku je úroda žalostne malá, ale to nie je problém sorty, podobne nezarodila ani Rajka a Orion. Pokúsim sa zvýšiť dávky Ca, Mg na úkor N. Všade čítam u Topazu o prolomení imunity a teraz dokonca o "chcípání" stromov. Ani sa mi to nechce veriť. Asi mám obrovské šťastie... Paľo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|