Jonathan

Taky mě to překvapilo. Kvůli tomu, že se běžně nedá koupit, Jonathan pořád mám a občas slyším: "Jéžiš, vy eště máte jonatány?!". Strupovitostí u nás naštěstí trpí jen výjimečně. Horší je to s padlím, mšicemi, květopasem, sklovitostí, skvrnitostí... Beru to tak, že je něco za něco. Zuzana

V první polovině 70. let jsem jedl podpultové Jonathany přivezené od Balatonu - každý plod balený v hedvábném papíru. Nechci přehánět, ale troufám si říci, že tak lahodná jablka jsem snad nikdy nejedl. Pravda, o chemickém složení těchto jablek se už tehdy diskutovalo. První sklizně vlastních Jonathanů pár let poté patřily k mým největším pěstitelským zklamáním.

A opět stará známá publikace.

Moje Jonathany také netrpí strupovitostí. Ale padlím ano, proti němu bojujeme odstřiháváním napadených větviček, párkrát jsme v minulosti použili i chemii. Jonathany u nás skvěle rodí zcela pravidelně, ale bohužel jen vždycky ob jeden rok. V odpočinkovém roce je vždycky úroda velmi malá, takřka ochutnávková. S tím musíme počítat. Jiné nectnosti se u našich Jonathanů naštěstí nevyskytují.

Zdravím Vás. Mě to docela nepřekvapuje. Jonathan je chuťovka a také se kvuli tomu používá ve šlechtění.   Já mám ve firemním sadu několik hektaru čtvrtkmenu Jonathanu a Jonaredu na A2 v předhůří Nízského Jeseníku v biopěstování. U Jonathanu se jednoleté vyhony nezakracují a druhý rok má na nich plodonoše po celé jejich delce. Dělám u něj jenom pruklest celých větví. Na hlubší řez reaguje agresivně a pozastaví plodnost. Padlí je u nas v normě neboť v tom nám pomáhají docela pravidelné deště a koruny udržuji řídké takže i rychle osychají a i strupovitost je v mezích. Jedině rakovinu musím u něj dost držet na uzdě, ale i s ní je dost životaschopný. Jonared ma u nas stejnou a možná i lepší barvu než Bohemie a i velikosti se k ní přibližuje(Bohemii pěstujeme jako štíhlé vřeteno). Z pozorování sleduji, že Jonared je i velký dříč skoro jako Idared oproti púvodnímu Jonathanu.  V době sklizně je Jonathan s Ontariem sklízený u nás co nejpozději. Budete se divit , ale když jablka prodáváme na skladování   a zakazník zjistí náš sortiment, tak v prvořadě si kupuje Jonathan, že je to nejlepší vánoční jablko a připomíná jim dětství a pak si také kupují Topaz. O ostatní odrudy už moc zajmu nebylo. Parmenu zl. jsem moc nenabízel neboť je to nejkvalitnější odruda na mošty. V loni měla velké a krásné plody velikosti Topazu. Mé děti jedly nejraději Parménu zl. s Croclenským a nepohrdly ani Matčinem. Až potom si vzaly novější odrudy.  S prodejem stromků odrudy Jonathan u nás není vubec problém. Prodejci u nás už nabízejí jaderničky, Matčino, Booscopské i B. č. na tipových podnožích. Mě se nezdá, že by se pěstoval huře než ostatní odrudy , když spoustě pěstitelům nevadí nároky novozelandských a japonských odrud. U Jonathanu si lidé nesmí plést typickou stříbřistou barvu výhonů a i celé koruny s padlím. Padlí nesnáší vodu. Sprcha z hadice v období sucha je pro Jonathán doslova ozdravná kůra!  Na opavsku je Jonathán hojný v alejích kolem cest.

 sadař vlada

Dobry den, mohli by ste tu uviest kolko krat za rok striekate tie jonathany? Alebo ich pestujete bez postrekov  ? P.Z.

Zdravím. Jonathany a celé sady stříkáme pouze v zavislosti na počasí a povolenými přípravky pro biosady. V loni to bylo 4 krat a to po déletrvajících deštích a 1krát ozdravně po krupobití. My mame v bio povolené pouze měď do 3kg / ha na rok a podobně i síry. Musíme pracovat s prevencí a až je nejhuř tak mužeme použít postřik.  Postřik, ktery používáme je hodně slabý oproti ostatním chemickým postřikúm a to pouze jenom měd nebo síra. Hlavně držíme na uzdě strupovitost, padlí není u nas problém.

sadař vlada

A není ta měď na jablkách vidět?

Měď používame hlavně na začátku vegetace a to většinou jak jsou plody zelené. Při té slabé davce je to jenom nádech.Pro plody ve větší velikosti a pro hrušně muže být měď toxická. Ve druhe polovině vegetace už pokud je to nutné tak používáme síru nebo výtažek z mořských řas. Jeví se mi, že síra nam i omezuje výskyt některých škudcu. Do sklizně se měd´bezproblému vymyje.

sadař vlada

Pro příznivce časů, kdy ještě měla jablka "pořádnou" chuť je to velmi hezké čtení pane z Kobeřic. Vašimi příspěvky děláte dobrou reklamu na opětovné rozšíření některých starých odrůd. A například Paľo jistě ocení i Vaši zmínku o pěstování jablek bio způsobem. Takže ještě jednou děkujeme za pěkné příspěvky. S pozdravem Petr