Je tento materiál dobrý k mulčování

Zdravím,

Po posekání trávy s listím mám dost tohoto posekaného materiálu, je vhodné ho třeba po nějaké dezinfekci od chorob ještě na podzim použít jako mulč pod jabloně? Nebo do kompostu?

Dejte do kompostu ! Listí ovocných stromů nemulčujte .

Zásadní věc je, že na zimu se mísy stromů mělce poryjí a už nemulčují. Je to jednak z důvodu, že pod mulčem by se mohli v zimě schovávat hlodavci a poškozovat kořenový systém kolem krčku stromků, tak i z důvodu jarního zapaření slehlého mulče a možných kombinací plísní. Druhým důvodem je přezimování houbových chorob (strupovitost, kadeřavost,...) a "nejen_hodných_broučků", což by jste sice možná omezil desinfekcí fungicidy a insekticidy, ale bylo by to na úkor rozkladu biomasy na živiny.

Založte tou hmotou nový kompost a ke stromům to dejte až napřesrok.

Místo trávy a listí můžete dát ke stromkům již hotový kompost.

Nestačí listí uklidit do kompostovače...je třeba ho neprodleně rozložit,hygienizovat.Jinak se nemoci přenáší do další sezony.Jenže co naplat,když my uděláme všechno správně,jak se doporučuje,když vytrusnice přiletí od nezbedného souseda.

Kdo věčně na své zahradě zápasí s padlím na růžích, jabloních,strupovitostí, monilii,a jinými chorobami, ten by měl raději listí zkompostovat za pomocí hygienizačních procesů vyšší teplotou zapařené trávy, močovinou,vápnem, nebo jiných chemických urychlovačů rozkladů.Protože v namulčovaném listí pod stromy si udržujete ohniska nemocí pro další sezonu.

Výtrusnice přiletí od nezbedného souseda... No, výtrusnice přiletí klidně na obrovské vzdálenosti, v tom nemají žádný problém. Ostatně, všude kolem nás jsou spousty stromů a pod nima nikdo nic nehrabe. Dělám to nakonec taky tak a žádný problém. Příroda si s tím poradí. Kdyby to tak nebylo, tak kolem nás dávno nic neroste. Stanislaw

Že se spory hub dostanou po větru na větší vzdálenost není sporu, ale jak chcete bojovat s nemocemi na zahradě jinak než chemii, nebo skříženýma rukama v klíně?

infekční tlak roste s blízkostí zdroje. Vemte si už ten rozdíl, jestli máte vysokokmeny nebo zákrsky. Proto není tak nebezpečný infekční tlak za sousedovic zahrady jako z vlastní podestýlky pod zákrsky.  Navíc z těch stromů, kde pod nimi nikdo nic nehrabe taky nikdo ovoce nesklízí a neřeší jejich zdravotní stav. Tedy řeší například tím, že silničáři nesází nové ovocné stromy, ale jasany již ze školky infikované chalarou.

Pozoroval som zaujimavy jav. Toto nepodarene leto nejaka hubova chroroba zdevastovala listy na malej vrbe. Pruty vrby boli narastene riadne dlhe a cast sa valala po zemi. Listy, na tej casti co sa valali po zemi, boli chorobou neporusene. Z toho mi vyplyva, ze choroba prisla vzduchom a naopak mikroflora tesne na zemi potlacila chorobu. To bola realita. Ak by sa ma niekto predtym spytal... urcite by som tipoval, ze podlahnu prve listy co sa valaju na zemi. Aspon u rajcin to tak byva.

Jsou různé dvojice antagonů, které jsou v rovnováze podle toho, jak jim dá okolí výhody. Pokud uklidíte listí s klíněnkou z pod jírovce hned jak opustí strom, tento bude čistší i bez postřiku než ten, který bude na přirozeném stanovišti "bez úklidu listí". Na dvorešku hospůdky stojí kaštan a je vcelku zdravý i bez postřiku a nedaleko stojící stromy jsou trop i po dvou postřicích ročně. Na tom dvorečkovém je jen to co dokáže uletět těch 250 m od parku, ale není tam 1 nelítavá generace, co přezimuje ve spadaném listí. Příklad druhý -dírkovitost. V mnoha případech se sadaři obejdou bez samostatného postřiku, pokud uklidí listí a zbytek likviduje postřik proti moniliové spále.