Jak ošetřit řez - vosk nebo balzám?

Dobrý den, prosím o radu, jak nejlépe ošetřit strom po řezu. Je lepší vosk nebo balzám? (případně něco jiného?) A je třeba do vosku či balzámu něco dalšího přimíchávat (jako třeba do směsí vlastní výroby uhlí, fungicidy a já nevím co ještě)?

Je vhodné vosk nebo balzám kupovat v marketu? Není tam moc na výběr, mají tam výrobky od Nohelgarden (Stromena) - dá se? Nebo na značce, výrobci příliš nezáleží?

Ještě jsem četla, že lze ošetřovat třeba Balakrylem, že je to výjde levněji. Má Balakryl oproti balzámu ještě jiné výhody, nebo jde jen o tu cenu? (o cenu mi nejde, vzhledem k tomu, že mám jen 4 stromy)

Děkuji

Pozor! Důležitá informace pro pány tvorstva-každá neošetřená rána - to je ztracená velká štamprla slivovice. Nevěříte? Potom asi abstinujete. 1. Štěpařský vosk-jak už sám název napovídá, jeho prvotní, hlavní účel je pro štěpování. Dá se využít i na oš. jinak vzniklých ran, ale při nižších teplotách se s ním špatně pracuje. 2. Stromový, sadařský balzám-pohodlná aplikace, stejně jako vosk obsahuje látky, které urychlují hojení, nevýhodou je, že obzvláště větší pacient další 2-3 roky prozrazuje zákrok-každé zatřené místo je dlouho do dálky viditelné-takže estetické mínus. A když máznete pupenec, tak se ten nerozvine- lepivá síla je velká. 3. Balakryl-při zvolení-namíchání správného odstínu není ani po velkém zákroku téměř stopa, většinou vyhoví hnědá-i to, že se rána takovou barvou natřená ve dne zahřívá, má svůj pozit. efekt. Jednoduchá aplikace-štětcem. Takže, podtrženo+sečteno, 1,2nebo3 je VŽDY lepší, než 0. S.P.,Ch.

To s tím barevným Balakrylem je zajímavý nápad. Mně osobně to ale nepřijde jako estetický problém. Spíše naopak, ukazuje to, že majitel o své stromy správně pečuje ;-)

Estetiku jsem zmínil v souvislosti s šedomodrými balzámy, často jsem volán k pomoci se stromy, kde jsou lidi na vážkách-vykopat?, zachránit?, pokud zachránit, tak se vší parádou-někdo připlatí za balzám a nevadí mu, že strom svítí do dály jako dalmatin, jiný-spíš jiná- raději, když po rozsáhlém zákroku je minimum stop. Prostě jako chlap nebo žena po operaci. Jo a přehnaná šetrnost někoho svádí k použití synt. barev-to nééé, to raději nezatírat, nebo ještě lépe neřezat, nepěstovat! S.P.,Ch.

Na větší rány na starém dřevě je lepší balzám, pokud chcete ošetřit po řezu jednoleté výhony třeba u peckovin, je lepší štěpařský vosk (třeba balzám z Hlubny se na jednoleté výhony vůbec nesmí používat, spálí je).

Balzám oproti Balakrylu obsahuje složky, bránící tomu, aby rány napadly houby.           Lída

Ještě existuje i varianta v otázce nezmíněná, totiž nedělat nic. Před časem jsem někde četl nějaký článek, kde autor srovnával řezy ošetřené různými způsoby s řezy neošetřenými vůbec. Závěrem článku bylo, že ať uděláte tak nebo tak, případně neuděláte nic (žádné ošetření), tak to vyjde nastejno.

Asi tak. Zřejmě mají všichni pravdu,, ale já bych to tak nedramatizoval. Každý živý organizmus je od přírody vybaven hojícími mechanizmy proti poranění. Ty malé rány se obvykle zahojí a mnohdy nejlíp bez jakéhokoli zásahu. Co se estetiky týče, takový Tervanol má takovou barvu, že zatřená rána splývá s kůrou i při pohledu zblízka. Jinak nevidím velký rozdíl v zatíracích materiálech, důležitější než zatírání ran jsou zásady řezu. Tedy velké řezy nedělat horizontálně, aby na nich nestála voda, řezy se silným tažněm dělat na kroužek a nenechávat pahýly, u slabých tažňů naopak nechávat Zahnovy pahýly, ponechávat dostatek listové plochy nutné k proudění hojivé mízy atd. Zásadní chyby nenarovná sebepečlivější nátěr. Na druhé straně u velkých vysušujících ran - např. okousaná či srncem odřená kůra, vyřezané rakovinné a mrazové rány - je zatření obnažených pletiv žádoucí.

přírodní zacelující látky jsou smola a latex 

Některé rostliny si ochrannou vrstvičku vytvoří samy (zasmolení ran jehličnanů a pod.) jiným je třeba pomoci. 

Pokud esteticky upravujete mrtvé dřevo, je použitelná jakákoliv barva chránící jej před vlhkostí a spórami hub (třeba i ten Balakryl). Jestliže ale ošetřujete živé pletiva a chcete jen posílit obranyschopnost, pak musíte volit látky strukturou blízké charakteru ošetřené dřeviny. Na dřeviny ronící smolu se dají použít vosky a fermežoolejové barvy a naopak na stromy ronící sladkou mízu a latexové mléko je lepší použít Latex, Tervanol,...  Na ošetření stromů se dle možností vyvarujte použití přípravků se Styrénem a Akryláty. To už je lepší nedělat nic, nebo smíchat pálené vápno s kravincem. Nejhorší verzí je použití tak silné desinfekce, že ta pak brání vytváření všeho včetně hojivého kalusu.

Pokud potřebujete něco univerzálního na nátěr zahradního nábytku i stromů, volte LATEX RAL 6029. 

Máte někdo zkušenosti s balzámem Eko-Derma? Je na bázi akrylátu, ale podle výrobce neobsahuje látky toxické pro rostliny. Je u něj také nebezpečí popálení mladých rostlin jako u balzámu z Hlubny? A proč se nedoporučují přípravky na bázi akrylátu, čím je to škodlivé? Díky.

Po zkušenostech používám bílou fermežovou barvu ale hlavně nožem zahladit ránu ale je to vidět z dálky, to mě ale nevadí.