Jabloně a jiné do vysokých poloh

Chystám se na výsadbu ovocných stromů v poloze cca 600 mnm, na neúrodné půdě. Jsem úplný začátečník a vybrala jsem následující odrůdy: jabloně -Selena (podnož M7), Ametyst (M27), hrušně- Carola (kdoule), Alfa (kdoule), švestka - Valjevka (WAKO), Třešně-Sweetheart (Colt), Sanburst (Mahaleba). Dále Mirabelka Nancy (Myrobalan) a ořešák Mars, roubovaný. Vzhledem k neúrodnosti půdy plánuji vyhloubit větší jámy a před výsadbou je naplnit zeminou, nevím zda použít zahradnický substrát nebo někde sehnat kompost. Má někdo zkušenosti s pěstováním ovoce v těchto podmínkách? Zvolila jsem správně odrůdy a podnože?

Paní Šárko,

píšete,že půda je u Vás nepříliš dobrá. To vylepšení zeminy v jámě před výsadbou je chválihodné. Čím větší jáma, tím lépe. Ten substrát můžete přidat, kompost by byl lepší a hlavně levnější. Já to dělám kvůli půdní únavě. Ale tu velmi zakrslou podnož M 27bych přeci jen nedoporučoval.

Nedoporučuji ani Selanu, já už jsem ji zrušil. Místo ní bych doporučil Rozelu, Blaník či Lipno se stejným obdobím konzumní zralosti, u mne to je říjen- listopad.
Zřejmě chcete mít malé stromky a volila jste slabě rostoucí podnože včetně peckovin. Ty však mají rády teplejší lokality a dobré půdy, především ta M27. Tak pokud lze, vysaďte je na nějaké chráněné stanoviště.

Neznám konkrétní polohu a její mikroklima, ale do zahrady v nadm. výšce 600m s nedobrou půdou bych nevolil žádnou z uvedených podnoží vyjma onoho myrobalánu. Vylepšení půdy v jámě je chvályhodné, ale není to trvalé řešení.  Z jabloní bych vynechal všechny podnože mimo MM106, A2 a semenáčů, hrušně bych rozhodně nevysazoval na kdouli, pro třešně bych volil ptáčnici a ne víc než 1 strom, u slivoní podle odrůdy . V té výšce bych si troufl vysadit nějaký dřív dozrávající klon Domácí.  Jabloně bych vybral minimálně tři (letní podzimní a zimní), Seleny bych se nebál, je to otužilá a vděčná odrůda, i když byla překonána lahodnějšími. Mirabelku bych nevysazoval do té polohy a při daném počtu stromků vůbec. Sázet pár slabě rostoucích zakrslých tvarů a k tomu ořešák Mars - no nevím. Mám štěpovaný Mars v řadě polokmenů jabloní a po 15 letech je tak velký, že už jsem musel vykácet dva sousední stromy.
    Asi bych se poradil s někým v blízkém okolí, čemu se tam daří. Jinak mám, pocit, že jste zvolila vyloženě špatně, hlavně ty podnože. U hrušní bych začal s Konferencí (samozřejmě na semenáči), u švestek s Wangheimovou (na myrobalánu). Taky bych se poohlídnul po jeřabině, aronii, muchovníku a drobném ovoci - rybíz, angrešt maliy. Tam může být Vaše poloha dokonce výhodou 

Mockrát děkuji za cenné rady. Ořešák Mars bude v koutě zahrady cca 7m od dalších stromků. Chtěla jsem stromky pěstovat jako zákrsky, někde uvádějí, že na podnoži MM106 to je možné, většinou ji uvádějí jako polokmen. Takže na této podnoži bych volila Ametyst a Rozelu, tu Selenu stále ještě zvažuji, ale nevím, zda budu mít dostatek místa. Vzdálenost mezi sazenicemi 3-4 m? U švestky - vzdálenost 4m (?) (Wangheimova, Myrobalán) a hrušně - vzdálenost 4m (?)(Konference, semenáč Kavkazský??) dám na Vaši radu. Ale třešeň na ptáčnici se mi už určitě nevejde, myslíte že ta Sunburst (Mahalebka) je výzrazně nevhodná? A že by mirabelka Nancy (Myrobalán) významně neprosperovala? Jinak angrešt a rybíz už mám vybraný, maliny ještě zvažuji a moc děkuji za typy na aronii, muchovník a jeřabinu. Začnu zjišťovat informace.

Neznám přesně Vaši polohu, tak nechci trousit rozumy. Čím vyšší poloha, a horší půda, tím silnější podnože jsou třeba i pro malé tvary. Většina literatury se neorientuje na pěstitele v 600 metrech.  Nemám zkušenosti s mahalebkou ani odrůdou Sunburst, Colt je citlivější k mrazu. Jestli máte málo místa, zvažte , zda ořešák vůbec sázet a jestli nenahradit třešeň menší višní.

Bydlím zhruba ve stejné nadmořské výšce a ke stromkům mohu říct následující, tam kde v nížině vyroste zákrsek mě vyroste tak vřeteno, kde vyroste polokmen mě tak větší zákrsek. M7 po 17 letech při nejdříve horším hnojení vypadají na 5 leté zákrsky jsou nic moc. MM106 nepřežila ani jedna kvůli krčkové hnilobě. A2 jsou citelně lepší. Tato podnož je v mojí zahradě první, která nějak roste. Dále mám pár semenáčů. Ty rostou velmi dobře. V každém případě Vám doporučuji semenáče a pokud je nemáte zasaďte stromy hluboko pod naroubované místo- oni zpravokoření. Velkého růstu se nebojte na mizerné půdě při 600 metrech to prostě omezíte hnojením, nejdříve budete hnojit více a pak, když už bude strom podle Vaších představ, pak snížíte dávky, tak aby strom rostl méně a je po problému. V odrůdách se nevyznám, abych mohl poradit z vlastní zkušenosti, ale doporučuji velkou odolnost proti strupovitosti nebo rezistent a velkou odolnost proti padlí. úroda by měla být pravidelná. A hlavně více hnojit vždycky z jara NPK. V červnu trochu dusíkem. Až budou stromy větší nemusíte provádět jarní udržovací řez, ale řežte je v červnu - 1) tolik neobráží, 2) rány se lépe hojí. a také máte lepší cit na to, jak má být strom hustý. Tedy alespoň já. Z chemie takové jabloně moc nepotřebují na podzim po opadu listí postříkat kmen a kosterní větve kuprikolem, proti rakovině a na jaře proti kvěpopasovi. Jinak na odrůdách až tolik nesejde vždycky to lze přeroubovat, problém je podnož na podnožích typu M jsou stromy krátkověké a něž vyrostou v nevhodné půdě ve vyšší poloze jsou už staré na konci života. Naopak na A2, semenáči a zpravokořeněný strom je dlouhověký. Plodnost nastupuje až po 3 letech což je nevýhoda, ale na druhou stranu ono už i 2 rok nějaké to jablko mít budete. Nedělejte stejnou chybu jako já s podnožemi typu M, to jsou všechno stromky do dobrých oblastí nikoli do podhůří.

Se vším, co píše 235 147 bych souhlasil, snad jen s tím zpravokořeňováním bych byl opatrný. Totro doporučení platilo v dobách, kdy se pěstovaly, Boskoopské, Blenheimovy, Jaderničky, aj. Dnešní odrůdy jsou vesměs slaběrostoucí a jejich růstová potence se od středně rostoucích typových podnoží liší jen málo. Navíc netvoří příliš ochotně vlastní kořínky. Podsazené stromky pak trpí asfyxií v kořenech a rakovinou na kůře. Skutečně lepší volbou je semenná podnož a správná hloubka výsadby.

Pane Vinšálku, mnohokrát děkuji za rady. Podnože M27 používat nebudu. Rozelu vyzkouším. V reakci na další příspěvek uvedu co nového jsem na základě rad Vašich a pana Vysloužila vymyslela.

Klonim se k nazoru pana Vysloužila, ze oresak se do zahrady, kde neni spousta nadbytecneho ci nevyuziteho prostoru, nehodi. Sam jsem oresak pred nekolika lety vykacel. Do polohy 600 m bych doporucil jahody, kanadske boruvky a maliny, pokud tedy chcete v dohledne dobe sklizet chutne ovoce. U ovocnych stromku to trva dele a nutno pocitat v dane poloze s ponekud nejistym vysledkem. J.R.

V r. 1993 som si uprostred záhradkovej osady, kde mal každý svoju 4-árovú parcelku na umelo vytvorených (vybágrovaných) terasách, vypestoval semenáč veľkoplodého papieráka. Na 5.rok začal krásny strom rodiť rovnaké plody ako bolo naklíčené semeno. Výsadbu som situoval na východ- pred chatku, takže koruna orecha doobeda tienila presklené vstupné dvere, na obed vrhala tieň na auto zaparkované pred chatkou a poobede spolu s chatkou vrhala tieň západného slnka na spoločnú komunikáciu. Orech nikomu neprekážal, naopak, v septembri si okoloidúci rádi zodvihli chutné plody, ktoré sa zgutáľali na cestu. V r. 2003 som záhradku predal. Orech je tam dodnes, majiteľ je rád a koruna nezavadzá. Keď rastlina v prvých rokoch života na ílovitom svahu vyčerpala živiny, jej rast sa výrazne pribrzdil. Pretože orech si sám reguluje trojrozmerný rast koruny, náročnosť na rez či drobnú úpravu v korune bola minimálna. Presvedčil som sa, že aj keď v malej záhradke plnej viniča a ovocných stromov nie je spústa nadbytočného priestoru, orech vytvárajúci užitočný tieň do záhradky zapasoval. A navyše prinášal kvalitné ovocie.