Jablon Gravštýnské

Grávštýnské se do malé zahrady hodí asi ze všech jabloní nejméně. Plodnost nastupuje později a je spíš jen střední až menší se sklonem ke střídání. Zimní odrůdu k němu přiroubovat samozřejmě lze, pokud možno popdobně bujného růstu.
  Pokud bych neměl na zahradě opravdu dostatek místa, tak bych tam asi Grávštýn nesázel.

Děkuji za odpověd pane Vysloužil, Vašeho názoru si vysoce cením. Budu to asi ještě muset pořádně promyslet.

S pozdravem

Je zvláštní, že snad pouze pana Vlastimila zaujaly chuťově výrazné, staré odrůdy. Přitom tady proběhla poměrně dost početně zastoupená anketa pana Kaněry, o určení třech chuťově nejlepších starých odrůd. Opravdu už nikdo nemá ke starým odrůdám, co napsat? Na závěr musím dodatečně pogratulovat panu Mikešovi k jeho krásnému Gravštýnskému. já jsem bohužel ještě neměl tu čest ho někde "potkat". Myslím tím to Gravštýnské. Je to velká škoda, pane Mikeši? Ale když je to Vaše srdeční záležitost, tak asi ano.

Také pěstuji Gravštýnské, máme na zahradě strom starý přes 90let.  Společně s odrůdou Signe Tilisch je udržujeme při životě, jako jediné ze starého velkého sadu. Pěstuji asi 20 dalších odrůd např. Rubín, Rubinola, Bohemia, Lipno atd., ale obě staré odrůdy řadím mezi nejlepší co do chuti - hlavně Gravštýnské. Starý strom má průměr koruny asi 10m a letos ve vyjímečném roce na ovoce jsme z něj sklidili přes 300kg jablek. Na tuto úrodu ale strom doplatil, ulomila se jedna z velkých větví.

Pokud se jedná o chuťově výrazné STARÉ odrůdy, tak mým favoritem je proslulá "Zlatá reneta" = Parména zlatá. U Prahy jich je několik ve stromořadí u silnice, nikdo je neudržuje, přesto jsou plody velké, šťavnaté se svou typickou sladkou, lehce navinulou a slabounce nahořklou (renetovitou) chutí.

Mají dostatek vláhy ze škarpy u silnice a tak mají každoročně metráky ovoce.

Ani já nepohrdnu a sem tam nějakou seberu nebo utrhnu.

Nové odrůdy (Rubín, Topaz a další) jsou možná chutnější, ale rozmanitost chutí má také svůj půvab. J.

Panu Vimonovi děkuji za vykreslení jeho starého stromu. Pěkná fotka tohoto starého stromu by potěšila. Pokud si dobře vzpomínám, tak v anketě pana Kaněry o tři nejlepší staré odrůdy, Gravštýnské mockrát nefigurovalo. Asi to bude tím, že ho nikdo moc nepěstuje. Neprosadilo se tolik jako například vítěz ankety Jonathan.

Graávštýnské je chuťovka, Měl jsem tu čest letos jíst jak klasické Grávštýnské, tak jeho slezskou variantu Lašské, jehož chut není až tak dokonalá a konzistence tak jemná, za to je však zdá se plodnější. Nemÿslím si že dávat Grávštýn na menší zahradu nemá smysl, ale nedevalvoval bych jeho krásu jinou odrůdu. Grávštýn jako opravdový velikán si zaslouží náš respekt a úctu... Ing. Fidla

Už jsem to na fóru někde uváděl, že ze starých odrůd řadím Zlatou parménu k těm nejlepším. Pamatuji si ji nejen z dětství, ale když jsem před 40 lety získal do užívání první zahrádku, tak jsem tam hned vsadil dvě jablůňky- Zlatou parménu a Jonathan.

Poílám fotku starého Grafštýnského, na kterou se ptal p. Petr z Pardubic.