Jablko podobné James Grieve

Jistý sklon k periodicitě má každá extenzivně pěstovaná odrůda (dlouhého vývoje). Grávštýnské obvykle nevynechává úplně (jako třeba Ontario), ale střídá slušné úrody s hodně malými. Podotýkám, že s ohledem na velikost koruny není odrůda nijak mimořádně plodná.
    Co se týče potřebné vlhkosti - vyšší vzdušnou asi nepotřebuje, trpí strupovitostí. Píše se, že před sklizní v suchých lokalitách padá. Podle mě je propad před sklizní odrůdovou vlastností. Velký vysokokmen snad nedostatkem vláhy trpět ani nemůže.

Děkuji Vám oběma za zkušenosti. Mám sad jen asi 6 let, takže na pozorování periodicity je to málo. Je tam několik vzrostlých stromů starých odrůd, za těch 6 let jsem neměl úrodu jablek (nebo mizernou) jen 2x - vloni kdy na jaře byla násada plodů slabá a zbytek opadal kvůli suchu v létě a pak ještě tuším v roce 2013, kdy jsem v době kvetení jsem neviděl létat včely. Úroda je jednou větší, podruhé menší, ale na jídlo až do jara to vždy stačilo (maximálně jsem např. nedělal mošt) Jedině žňovky mi plodí skutečně obrok - jeden rok jsou obsypané, druhý skoro nic...

Grávštýnské u mě lichý rok vynechává úplně, strupovitost prakticky neznám - je to možná místním klimatem, možná také vysokou vzdušnější korunou. Půdní vláhové poměry nedokážu posoudit - zde roste v jílu s dostatečnou zásobou vody. Jinak propad plodů je docela významný (hlavně červivé plody v tuto dobu), před sklizní také - ale beru to jako dobrou probírku a spadlé plody pak znak toho, že jsou zralé. Je to strom z 90 % nečesatelný, tak nezbývá nic jiného. Negativa tu jsou, ale za tu chuť tato odrůda stojí.

Děkuji, ještě se zeptám: Vrtá mi hlavou to vynechávání obrok - kdybych na strom Grávštýnského (kupoval bych na starých odrůdách od pana Peška, podnož jabloňový semenáč, zřejmě jadernička) narouboval jednu či dvě další odrůdy, taktéž bujně rostoucí, ale které nemají tolik sklon k vynechávání úrody, bude mi větev s touto odrůdou plodit ikdyž Grávštýnské plodit nebude? Neovlivní to potom nějak negativně plození Grávštýnského v dalším "plodném" roce?

Je zde nějaká závislost na mezi jednotlivými mezištěpy, nebo vše záleží na konečné větvi? (odspodu - podnož jadernička moravská => hlavní koruna grávštýnského => naroubovaná větev např. ontaria nebo renety).

Mám na zahradě totiž nějakou hodně starou renetu (odrůdu nedokáži určit), která se mi letos částečně vyvrátila. Rychle se kazí (proto nedokáži zpracovat celou úrodu), ale chuť je vynikající. Proto bych si chtěl jednu větev ponechat...

Přiroubování jinak plodící odrůdy k střídajícímu méně plodnému stromu má vždy nejistý výsledek. Mně se často stává, že plodnější odrůda se obalí plody tak, že bez probírky by se větve polámaly, ani je v červnovém propadu neshodí. Méně plodná odrůda na to konto má násadu plodů ještě menší než obvykle. Ale zkusit to můžete.

Pročítám zajímavou diskuzi. A co pokud by tazatel naopak narouboval obrok plodící odrůdu do pravidelně plodícího stromu? Protože by se jednalo o jednu větev, tak by se při vysoké násadě plodů na této větvi strom nemusel vyčerpat, takže by teoreticky větev mohla plodit i další rok...?

Nepomohlo by také nějakým způsobem mezištěpování? Nebo je plození obrok geneticky zafixované přimo v koncové větvi?

Nemáte s tím třeba Vy, pane Vysloužil zkušenosti?

Zkušenosti s tím mám, viz předešlý příspěvek. Každopádně nutit strom s geneticky naprogramovanou periodicitou do pravidelného plození je práce, která se v konečném důsledku nevyplatí. Příroda si do toho moc kecat nenechá.

V předchozím příspěvku píšete: "Přiroubování jinak plodící odrůdy k střídajícímu méně plodnému stromu". Já to myslel naopak - přiroubování střídající odrůdy k pravidelně plodnému stromu. Nebo bude výsledek podle vás stejný?

Obávám se, že za pár let strom nebude vědět, která odrůda byla na podnoži jako první. Nemyslím si, že pravidelně plodící odrůda donutí tu naštěpovanou střídavou ke každoroční plodnosti. Když to nezvládne obyčejná podnož - a ta taky plodí pravidelně.

Výtečné pozdně letní - raně podzimní jablko je také Signe Tillisch. Chutí i tvarem je to takový Kalvil bílý zimní.Je sice dosti náchylné na strupovitost, ale na JZ svahu by snad prospívalo dobře.