Jablko podobné James Grieve

James Grieve je velmi plastická odrůda. Rodí pravidedlně a hojně a to i v horších podmínkách. Nemá-li dostatek živin, ploidnost neklesne, ale jablka jsou  menší a víc kyselé. Na trhu je kromě základní varianty - žlutozelené plody s lehce žíhaným nevýrazným líčkem taky několik barevných mutací, více žíhané až celočerveně rozmyté barvy. Typické pro odrůdu JG jsou jednak růstové vlestnosti - velmi dobré obrůstání a nasazování na krátkých plodonočích, tak zn aky plodové. V době zralosti je slupka mastnáý (/u červených variet méně) a při jídle se odlupuje od dužiny. Typický je i kalich se sevřenými vztyčenými ušty.

Aj základná odroda J.Grieve má pekne vyfarbené(asi do polovice),veľké plody, pokiaľ je strom dobre ošetrovaný a k jablčkam sa dostane slnko.Tipujem že známy má neošetrovaný vysokokmeň bez prebierky.Táto odroda pri veľkej úrode, a nedostatočnom júnovom prepade bez prebierky zdrobňuje tak, že jabĺčka môžu byť úplne miniatúrne.Plusom je že aj tak malé jablká si zachovajú chuť, na rozdiel od väčšiny nových odrôd ktoré v takomto prípade sú dobré jedine do kompostu. Pohodu praje Stano.

James Grieves i s holovouskou mutaci James Grives Red jsou spolehliva letni jablka, o třicet procent lepši než Prusvitne letni skleněne.Obě se hodi do štrudlu, i když u James Frives je to škoda.Jako nahrada a obměna novych odrud je možna s Julii nebo Vysočinou.A Stano, je barbarstvim uklizet jablka do kompostu, spotřebovat jdou tyto plody do letnich kompotu(rychlokompoty),kompoty a marmelady k zimnimu uskaldněni.Pominu vyroby alkoholiku jako jablečne vino nebo jabkovici.

Pokiaľ má jablko chuť ktorá sa rovná repe, tak ani s pridaním cukru z toho neurobíte nič čo by bolo chutné a stálo za to sa vôbec z tým zaoberať. Stano

U nás dozrávaly zároveň s tátovým James Grieve sousedovy jablka Wealthy, byly malinko žlutší, žíhanější a měly trochu křehčí a ne tak nakyslou dužinu...           Lída

Úplně nesouhlasím s tím, co píše Stano. Zmoštovat lze naprosto jakákoli jablka v jakémkoli stupni zralosti. Je s podivem, že i když vylisujeme zcela nezralá a naprosto nepoživatelná jablka, je mošt z nich - i bez přislazení -  docela pitelný. Někteří ha mají dokonce radši než ze sladkých a zralých jablek. Vysvětluji si to tím, že některé organické kyseliny nejsou úplně dokonale rozpustné a z větší části zůstanou ve výliscích. Mošt s převahou James Grieve je výtečný, nehodí se pouze moučnaté přezrálé a samozřejmě nahnilé plody.
   Je více odrůd, kterfé lze s J.G. zaměnit. Průsvitné asi ne, období jejich zralosti se příliš nekryjí. Wealthy je podobné (ten obrázek paní Lídy mi ho ale moc nepřipomíná), plody jsou menší a plošší než J.G. Původní odrůda je víc žíhaná, mutace Wealthy double red celočervená. Splést se dá plod J-G.i s Grávštýnským, habitus stromu je ale naprosto jiný. Občas bývalo zaměňováno s J.G. i Oldenburgovo. Má taky mastnou slupku.

Zmuštovať iba brakovité jablká kôli šťave typu,,Zelené jablko" ma nenapadlo.Nápad to nie je zlý a určite ho vyskúšam. Stano

Při prvním molštování (většinou na přelomu července a srpna se spotřebnovávají padaná jablka, která jako nezralá ještě nehnijí, ale povětšině jsou červivá. Protože jablka jsou malá a tvrdá, nikomu se nechce červivá místa vykrajovat. Je-li takových jablek většina, mošt získá nepříjemnou pachuť po dřevě.

Nemohla jsem na netu jiný obrázek Wealthy najít - ten dnešní je o trošku lepší, ale já si je pamatuji také ještě o něco plošší, hodně žíhaná, s dužinou bělejší, od slupkou místy slabounce narůžovělou a sladší než JG (ta jsou na mne moc kyselá). U toho W. by odpovídalo i stáří stromu.  Lída