Jablká a chémia v nich

Samozásobiteľ vie, koľko "chémie" do svojho ovocia "investoval", je do značnej miery strojcom svojho osudu, pokiaľ ide o množstvo chemikálií ktoré je ochotný pri konzumácii svojich výpestkov prijať. Tieto hranice si každý vytvára sám. V prípade nakupovania ovocia v obchodoch je toto mimo kontroly konzumenta. Niektoré údaje o počte chemických ošetrení v komerčných sadoch sú alarmujúce (väčšinou ale podávané "neoficiálne", v zákulisí, mimo kamier a mikrofónov). Zostáva veriť, že veľkoproducenti dodržiavajú nejaké "normy" a nedodávajú do obch.reťazcov ovocie zdraviu škodlivé. Ja verím viac sebe a vlastným produktom. Nie každý ale túto možnosť má. Sú tu na fóre ľudia, ktorí vo veľkoprodukcii pracujú, ak by vedeli/mohli/chceli nejaké pravdivé informácie poskytnúť (napr. o počte postrekov za sezónu), bolo by to iste zaujímavé. IH

Problém je, že pesticidy jsou vlastně všude, přinejmenším v každém jídle. Vše, co sníme, buď někde narostlo nebo před zabitím něco žralo. Pesticidy jsou dnes nacházeny i ve zvěřině (což bych chápal) a v rybách lovených na moři (což se mi chápe hůř). Limity pesticidů v potravinách mi nejsou zcela jasné. Nikdo neví, kolik potraviny dotyčný člověk sní a které další (taky kontaminované) k tomu bude přikusovat, tedy jestli množství pod limitem nakonec nebude škodit.
    Paradoxem komerčních potravin je, že často nejvíc pesticidů obsahují ty nejkvalitnější. Prokázal to např D-test kečupů, kde nejvíc pesticidů (vcelku logicky) měly ty s největším obsahem rajčat.
   Ovoce patří k nemnoha potravinám, které můžeme mít z obchodu (s nepřiliš jasnou historií), ale taky z vlastní zahrady. U mouky, másla, pečiva, sýra, oleje je to horší. I když nás to asi nevytrhne, máme možnost aspoň v tomto segmentu potravin - ve vlastním ovoci - tyto balasty ve bvlastní produkci ovlivnit, resp eliminovat.

Sú tu na fóre ľudia, ktorí vo veľkoprodukcii pracujú, ak by vedeli/mohli/chceli nejaké pravdivé informácie poskytnúť

Obávám se, že tudy cesta nevede. Lidé, kteří ve velkoprodukci pracují (sběrači, traktoristé, účetní) o obsahu pesticidů, počtu a koncentraci postřiků přesné informace mít nebudou. Ti z nich, kteří je mají, nám je neposkytnou. Nedivím se, byli by sami proti sobě.

...a nejenom jablka. Žijeme v chemické době. Nikdo z nás netuší, co všechno se do nás dostává, z jakých zdrojů a jaké to může mít účinky. I proto se domnívám, že z principu předběžné opatrnosti je dobré minimalizovat expozici sebe a svých blízkých tam, kde to jde a věřit, že si s tím tělo poradí.

Množství neznámých, které vstupují do rovnice zdraví je obrovské. Výrobce se snaží prioritně dostat výrobek (produkt) na trh a ten by měl projít v lepším případě toxikologickými pokusy na organismech, posléze splnit nějaký koncentrační limit v tomto případě v potravině, který je prohlášen za "bezpečný" při obvyklé konzumaci. U spousty výrobků limity nejsou ani dány. Nikdo nezkoumá vzájemné synergické působení koktejlů chemikálií na organismus člověka a ani dlouhodobou expozici či kumulaci u perzistentních látek (nepodléhajících snadno odbourávání), u nových pesticidů chybí dlouhodobé pozorování. Nikdo neřeší vlastnosti produktů rozpadové řady. Nikdo neřeší rozdíl v působení na člověka nemocného, oslabeného, ve stresu, náchylného ke karcinomům ap. Co bylo dříve považováno za bezpečné, následně bylo zakázáno.

V konkrétním případu pesticidů v ovoci a zelenině spoléhám doma na aplikaci dle systému integrované produkce, při které jsou zbytková množství skutečně na hranici detekce a je možná lepší, než BIO s opakovanou aplikací Cu či vyšším rizikem fytotoxinů např u obilovin.

A přidám historky ze života: Při brigádách na sklizni jablek v Tyrolsku v 90. letech přiznával majitel cca 15 postřiků. Poslední aplikoval těsně před sklizní, večer po práci mi otekla sliznice, špatně jsem dýchal a z nosu mi tekla krev.  Podobné příznaky a bolesti hlavy s nevolností popisoval obchodní zástupce nejmenované firmy prodávající postřiky u nás - jen z přítomnosti ve vozidle z distribuovanými uzavřenými postřiky.

Co se týká limitů v jiných výrobcích - v práci jsme získali Ramanův spektrometr a měřili pokusně obsahy nejrůznějších látek v různých výrobcích běžné spotřeby. V plastovém korpusu nejmenované domácí čističky vzduchu jsme zjistili extrémních 10% bromu, zřejmě zpomalovače hoření. Protože to není můj obor, dotazem na Hygieně jsem byl odkázán na ČOI. Dotazem na ČOI na Zdravotní ústav atd. Pro některé předměty denní potřeby a látky se prostě limity nevyskytují, nikdo je nestanovil a nikdo nemá kompetence je řešit...

Je toho kolem nás prostě moc, nelze vše detekovat a stále jsou vyvíjeny látky nové s neznámým působením.

Článek je totálně mimo mísu. Kvůli antirezistentní strategii se kombinují a střídají různé účinné látky. V ovoci je na hranici detekce ledacos. Pokud se nestřídají postřiky, choroba si na účinnou látku zvykne. Vzhledem k omezenému počtu vhodných postřiků proti strupovitosti si nemůže ovocnář dovolit, aby mu vypadla z ochrany další skupina přípravků, jako kdysi strobiruliny.

V.

"...si nemůže ovocnář dovolit...". Bingo, trafili Ste do stredu misy. Presne o tom to totiž je. Nedodávate síce prečo si to nemôže dovoliť, ale ani netreba - ja to viem. A keďže nie je v mojej moci kontrolovať čo si ovocinár ešte dovolí a čo nie (podľa čoho sa asi rozhoduje?), tak som rád, že si môžem kedykoľvek zbehnúť do pivnice pre svoje jablká. IH

Ovocnář se rozhoduje podle tlaku chorob a škůdců. Chemie není levná záležitost.Rozhodně se tupě nestříká. Přípravky se musí střídat a kombinovat.  Pravidla v integrovaném ovocnářství jsou celkem jasná. Je dáno kterou účinnou látku můžete dát a kolikrát. 

V.

Pane Ivane, ale Vy jste se s úhlem svého pohledu strefil mimo mísu. Tady není "co si nemůže ovocnář dovolit" to co nadhazujete. Tady to znamená, že některý přípravek smí za sezonu použít 2x, jiný třeba 4x. Taky musí hlídat aby nepoužil přípravky se stejnou účinnou látkou s jiným jménem. Kdyby si to totiž dovolil, může si zadělat na velký problém - rezistenci některých ras patogenů, proti kterým bojuje....za ten koktejl pěti druhů účinných látek by je mohli spíše chválit... navíc, když mnohé přípravky mají dvě účinné látky. Dáte Bellis a Tercel, no a na listech a plodech máte koktejl tří látek, zároveň jste už dvakrát použil pyraklostrobin. Osobně dávám přednost produkci jablek z ČR, koukám na to je-li ovoce ze systému integrované produkce. Mám letos smůlu, zahradami u nás prošly na konci května kroupy (od roku 2013 už podruhé, před tím 30 let ne), a tak se musím po jablkách ohlížet jinde než ve vlastním sklepě. Jinak máte pravdu v tom, že jste částečně (možná i téměř, nikoliv však na 100%) schopný vytvořit si hranice kolik chemikálií prostřednictvím svých výpěstků přijmout.

A pro pana doktora jeden odkaz ohledně ryb. 

Aby nevznikol mylný dojem, nie som odporcom chémie, sám ju používam, už som tu opakovane prezentoval že bez nej sa ťažko dá dopracovať ku kvalitnej úrode.

Môj príspevok je o inom - okolo čoho tu chodíme ako okolo horúcej kaše. Jadro pudla je v tom, že profesionálny ovocinár je od úrody existenčne závislý, musí platiť nemálo zamestnancov a živiť rodinu. Je to ťažká práca s neistým výsledkom, ktorú si veľmi vážim a oceňujem. Ja viem veľmi dobre, prečo som tu tento úvodný príspevok napísal, ale bohužiaľ to nemôžem rozmazávať do detailov, lebo informáciu som dostal "off record" priamo od takéhoto profi-ovocinára. V podstate ide v konečnom dôsledku o tento problém:  dodržím predpísané množstvá resp.limity chemických ošetrení, ak mi hrozí že úroda bude nekvalitná a teda nepredajná? Ja verím, že drvivá väčšina profi-ovocinárov túto etiku dodržiava. Či je to 100% z nich, si odhadnúť netrúfam. Najmä som (naivne) dúfal že sa ozve niekto od profesionálov a uvedie nejaké konkrétne údaje, ale to sa zrejme nestane :-) IH