Hořká pihovitost

Vápna může být v půdě přebytek, přesto ho rostlina někdy neumí využít, může strádat deficitem vápna.Jsou případy, že je něčím blokován příjem vápniku do rostliny.Nejúčinnější je přísun CA postřikem na list-nejlépe 5-7 krát od poloviny července až do sklizně přípravky s vyšší koncentrací CA, npř.Wuxal kalcium, nebo jiné.

Wuxal - Calcium (nitrát) používejte spíš jen do července a od srpna raději Wuxal Aminocal (chlorid).

Ja by som sa nebál striekať Wuxal-Calcium aj neskôr ako v júli- podľa návodu výrobcu. Kationty vápnika sú u neho viazané v odlišnej- komplexnejšej chemickej väzbe ako u chloridu vápenatého. Účinnosť postreku zvýšite pridaním moderných zmáčadiel, napr. Silwet, Break Thru S240...S postrekmi začnite už v júni, vo fáze narastania plodov. V žiadnom prípade neodporúčam postrekovať jablone chlórovým vápnom, tak ako pred časom na fóre poradil p.Vinšálek. Uvoľnený chlór môže poškodiť Vaše zdravie. Chlórnan vápenatý nie je to isté ako chlorid vápenatý.

Bát se nemusíte. Obecně se ale nedoporučuje v druhé polovině vegetace používat hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Hnojení dusíkem obnoví růst zelené hmoty, zhorší vyzrávání pletiv před zimou i trvanlivost uskladněného ovoce. V rámci prevence hořké pihovitosti je třeba postřiky několikrát opakovat, tedy přísun dusíku (jehož W-Calcium obsahuje mnoho) by byl značný (zcela jiná věc je postřik 5% močovinou po sklizni před opadem listů, tam je vyzrávání ukončeno a dusík se projeví až na jaře).
   Firma Aglukon proto vyvinula jiné vápenaté hnojivo - Wuxal Aminocal s vápníkem v chloridové formě (jen s minimem dusíku),  které doporučuje aplikovat právě od srpna z důvodu prevence fyziologických chorob - zde hořké pihovitosti. 
Podle bezpečnostního listu obou přípravků obsahuje Wuxal Calcium tyto nedbezpečné látky (§ 2 odst 5 zákona 356/2003 Sb: Ca(NO3)2. NH4NO3 (v 57%, to je panečku nějakého dusíku!)
 Zatímco Wuxal Aminocal obsahuje tyto nebezpečné látky: žádné.

Pane Vysloužile, chci se zeptat, zda používáte vápennú vodu.  Před lety jste o ní psal. Ale jak se používá v praxi.

Např. vezmu 10 l vědro, dám tam 2 l hašeného vápna a doliju 6 l vody, zamícham a nechám usadit. Nebude rozdíl v koncentraci učinné látky chloridu vápenatého, když to nechám louhovat 15 min, 1 hod. případne 10 dní?? A psal jste, že to ještě rozřeďujete... kolik přidávate vody na objem vápenaté vody 1/3, 1/4,..., protože je dost zásaditá, kolik by to mělo mít pH.

Ďekuji. Karel

Pan Vysloužil Vám jistě rád odpoví, ale i já se přidám se svým málem.

Ještě než jsem začal používat Wuxal aminocal, použil jsem jednou postřik vápennou vodou z obyčejného hašeného vápna.Zhašené vápno zalité vodou máme ve sklepě stále už několik let v kajfasu(spisovně-kalfas),připravené pro různé malé stavební práce.Stačilo zvířit usazené vápno na dně, a vápenné mléko přesunout skrz postřikovač do koruny na listy náchylné odrůdy.

Přesný poměr vody a vápna takto nelze určit, ale je třeba dbát, aby bohatá vápenná směs neucpávala trysku postřikovače příliš často.

Mě se takto připravený vápenný postřik osvědčil lépe, než zmíněný Wuxal.Jeden, nebo dva postřiky za vegetaci stačily.S Wuxalem je třeba se ráčit do koruny(třebas i vysokokmenu) vícekrát.Hledám proto něco s učinnosti vápna, co by tolik neucpávalo trysku postřikovače, a přitom by bylo učinné jako postřik připravený z hašeného vápna.

Vápenná voda je nasycený roztok hydroxidu vápenatého. Vyhasí se oxid vápenatý /dělá se z mramoru, pro lékařské použití/, rozmíchá se ve vodě, nechá se usadit. "Voda" se sleje a postup se opakuje. Tím se odstraní ve vodě rozpustné jiné látky /hydroxidy/. Nakonec se tam voda nechá, a je to. Nezáleží kolik se dá vody a kolik vápna. Roztok nad usazeným vápnem má stále stejnou koncentraci /při určité teplotě/. Z hlavy koncentraci nevím, ale bude to málo. Nesmí přijít do styku se vzduchem, vzniká uhličitan vápenatý.

Takže nakonec je vápenná voda roztok hydroxidu vápenatého a né chloridu vápenatého. No potěš pánbůh. Má smysl stříkat hydroxidem proti hořké pihovitosti?

Chtělo by to vypátrat. Ale nevím, jak rychle vznikne ten uhličitan. Vždy se stříkalo chloridem nebo jinou rozpustnou sloučeninou vápníku. Kdyby to fungovalo, tak by se asi méně dostupný chlorid nepoužíval.