Hnojení na list
|
|
|
|
|
|
|
|
jirka m - (8), 23.6.2007 22:14
Pane Vysloužil, Vaše vzpomínka o zmizelých odrůdách třešní mne vrátila do dob skoro o 40 roků dozadu a poněvadž žiji v bývalém třešňovém kraji, vzpomínám na tyto stromy dnes již zřejmě nenávratně zaniklé. Mnohým starým odrůdám dala smrtelnou ranu kolektivizace zemědělství a potom lhostejnost a hloupost lidí. Skorou bělici asi mám. Její původ neznám, ale nejvíce na ni se hodí popis odrůdy Vlkova. Netvrdím to ale na 100%. Je to raná třešeň zrající asi 2-3 týdny před odrůdou Napoleonova, když začíná zrát, je žlutá s červeným líčkem, potom červené barvy přibývá. Zkusím ještě sehnat pozdní bělici, podle žluté barvy nazývanou smrtelka, která je naopak velmi pozdní, když už ostatní třešně dávno nejsou. Možná je to odrůda Dönisenova. S pozdravem Jirka m.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 20.60 (?), 28.6.2007 9:44
Vcera jsem narazila na odkaz, který jste možná někdo zahlédl. stareodrudy.org/ovocné-stromy/jablone-stareodrudy/1.htm Moc mě potěšil. Našla jsem tam, že můžu koupit mé oblíbenén Panenské, ale i Sudet.renetu a hlavně Malinové hornokrajské. Už ted cítím tu úžasnou vůni, známou rovněž z doby cca před 45 roky. Jsem moc ráda, že jsem objevila vaše diskuse. Stromy mě chytily před pár roky a přestože se snažím prakticky i teoreticky mám toho hodně, co dohánět. Pěkný den. Míla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 24.200 (?), 18.7.2007 11:08
Pane Jerome, Vy jste také dobrý -šílenec-. Ale je to děsně fajn, vidět - číst - takovou nefalšovanou radost. Tak potom jen pozor na dlasky a špačky. Ale já se o úrodu dělím i s nimi docela ráda. Míla
|
|
|
|
|
|
|
host - 90.223 (?), 15.7.2007 15:20
Máte pravdu. Mám ráda všechny stromy. V okolí jsem vysadila i pár prostokořenných lip, javorů, jeřábů a ořešáky. Není pro ně na zahrádce místo. Nedovedu si představit život bez stromů. Každý pupen, květ, list, plod dává člověku velikou radost. A při řezu ovocných stromů a stromků mám pocit, že jsem jako sochař. Když se podaří je správně ošetřit, tak ranhojič. Dávají spoustu možnosti a uspokojení. Netušila jsem, že bych mohla něčemu takovému někdy propadnout. Míla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 185.233 (?), 18.7.2007 23:34
Vy víte dobře, o čem mluvíte - a moc takových lidí není. Myslím těch, co najdou štěstí v pěstování stromů. Je to asi velký dar. Jerome.
|
|
|
|
|
|
|
host - 174.80 (?), 20.3.2011 13:43
Dobrý den.
Při aplikaci listového hnojiva musím také "omýt" celou rostlinu?
Petr
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 82.212 (?), 20.3.2011 17:47
Listová hnojiva se tak nazývají proto, že jsou přijímána zelenými částmi rostlin, tedy především listmi. Proto se ošetřují pouze olistěné části větví. Samozřejmě, že hnojivo, které dopadne na zem, může být využito i kořeny stromů.
Dnes existuje ohromná plejáda listových hnojiv, jak od tuzemských výrobců, tak těch zahraničních. Je ale třeba vědět, co tím hnojením sleduji a kterými živinami chci tomu stromku v daném období vegetace pomoci.
Panu Vysloužilovi: Protože jsem v minulosti nesledoval toto vlákno, tak Teprve nyní mu mohu sdělit, že kapalné hnojivo DAM 39O se stále vyrábí a víc, než v minulosti, taktéž zmiňovaný MgNsol - používají ho pěstitelé máku, brambor a řepky, nejčastěji se stříká do květu nebo těsně po odkvětu. Taktéž PKsol. Jinak DAM by se dal i namíchat, je to rozpuštěný dusičnan amonný + močovina. Tato hnojiva se však v malospořebitelském balení neprodávají. Lze je nahradit ale jinými.
Např. pro ovocné stromy je dobré hnojivo Hycol Z. Obsahuje z makroprvků N a zvýšený obsah Mg(myslím, že 6%) a celou řadu mikroprvků v chelátové vazbě, kde si cením Fe, důležitého především pro peckoviny.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|