Hnojení na list

Pane Vysloužil, Vaše vzpomínka o zmizelých odrůdách třešní mne vrátila do dob skoro o 40 roků dozadu a poněvadž žiji v bývalém třešňovém kraji, vzpomínám na  tyto stromy dnes již zřejmě nenávratně zaniklé. Mnohým starým odrůdám dala smrtelnou ranu kolektivizace zemědělství a potom lhostejnost a hloupost lidí. Skorou bělici asi mám. Její původ neznám, ale nejvíce na ni se hodí popis odrůdy Vlkova. Netvrdím to ale na 100%. Je to raná třešeň zrající asi 2-3 týdny před odrůdou Napoleonova, když začíná zrát, je žlutá s červeným líčkem, potom červené barvy přibývá. Zkusím ještě sehnat pozdní bělici, podle žluté barvy nazývanou smrtelka, která je naopak velmi pozdní, když už ostatní třešně dávno nejsou. Možná je to odrůda Dönisenova. S pozdravem Jirka m.        

Dönissenovu třešeň mám a zraje současně nebo těsně po odrůdě Van, na jehož polovině stromu roste. Nyní jsou právě zralé, běžně se sklízejí v polovině července. Žlutou třešeň zrající dlouho po ostatních chrupkách neznám, ale jistě by stála za udržení.

Vcera jsem narazila na odkaz, který jste možná někdo zahlédl. stareodrudy.org/ovocné-stromy/jablone-stareodrudy/1.htm  Moc mě potěšil. Našla jsem tam, že můžu koupit mé oblíbenén Panenské, ale i Sudet.renetu a hlavně Malinové hornokrajské. Už ted cítím tu úžasnou vůni, známou rovněž z doby cca před 45 roky. Jsem moc ráda, že jsem objevila vaše diskuse. Stromy mě chytily před pár roky a přestože se snažím prakticky i teoreticky mám toho hodně, co dohánět. Pěkný den. Míla

Znalosti a zkušenosti jsou dobré, ale nejsou to hlavní, ty přijdou časem, zejména  pokud ovoce pěstujete ze záliby a nikoli pro výnos. Nejdůležitější je odhodlání, nadšení a láska ke stromům.

Bijte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou - stejně jsem nejšťastnějším chlapcem - vždyť jsem jedl skorou bělici! Přivezla ji švagrová z jejich  staré zahrady ze Slezska, takže domluvím rouby a větev si naroubuju. A kdybych to tady o ní nečtl, tak mne to vůbec nenapadne!  Jerome

Pane Jerome, Vy jste také  dobrý -šílenec-. Ale je to děsně fajn, vidět - číst - takovou nefalšovanou radost. Tak potom jen pozor na dlasky a špačky. Ale já se o úrodu dělím i s nimi docela ráda. Míla

Máte pravdu. Mám ráda všechny stromy. V okolí jsem vysadila i pár prostokořenných lip, javorů, jeřábů a ořešáky. Není pro ně na zahrádce místo. Nedovedu si představit život bez stromů. Každý pupen, květ, list, plod dává člověku velikou radost. A při řezu ovocných stromů a stromků mám pocit, že jsem jako sochař. Když se podaří je správně ošetřit, tak ranhojič. Dávají spoustu možnosti a uspokojení. Netušila jsem, že bych mohla něčemu takovému někdy propadnout. Míla

Vy víte dobře, o čem mluvíte - a moc takových lidí není. Myslím těch, co najdou štěstí v pěstování stromů. Je to asi velký dar. Jerome. 

Dobrý den.

Při aplikaci listového hnojiva musím také "omýt" celou rostlinu?

Petr

Listová hnojiva se tak nazývají proto, že jsou přijímána zelenými částmi rostlin, tedy především listmi. Proto se ošetřují pouze olistěné části větví. Samozřejmě, že hnojivo, které dopadne na zem, může být využito i kořeny stromů.

Dnes existuje ohromná plejáda listových hnojiv, jak od tuzemských výrobců, tak těch zahraničních. Je ale třeba vědět, co tím hnojením sleduji a kterými živinami chci tomu stromku v daném období vegetace pomoci.

Panu Vysloužilovi: Protože jsem v minulosti nesledoval toto vlákno, tak Teprve nyní mu mohu sdělit, že kapalné hnojivo DAM 39O se stále vyrábí a víc, než v minulosti, taktéž zmiňovaný MgNsol - používají ho pěstitelé máku, brambor a řepky, nejčastěji se stříká do květu nebo těsně po odkvětu. Taktéž PKsol. Jinak DAM by se dal i namíchat, je to rozpuštěný dusičnan amonný + močovina.  Tato hnojiva se však v malospořebitelském balení neprodávají. Lze je nahradit ale jinými.

Např. pro ovocné stromy je dobré hnojivo Hycol Z. Obsahuje z makroprvků N a zvýšený obsah Mg(myslím, že 6%) a celou řadu mikroprvků v chelátové vazbě, kde si cením Fe, důležitého především pro peckoviny.