Hnojení na list

Tedy - já bych si netroufl - ale když už tady někdo začal takhle žertovat - nejste vy, pane V., pedagog (narážím na příběh se studenty a odrůdou Matčino...)? To bychom totiž byli dva! Pobyt mezi jabloněmi velmi zklidňuje mé nervy, pocuchané pedagogickou činností, zvláště dnes... :-))) Zahrádkář Jerome

Dvakrát chyba.
   Nebylo to, tuším, Matčino nýbrž Čistecké a nekonal jsem pedagogoický dozor nýbrž zdravotní zajištění (to ovšem z příspěvku nevyplynulo). Nicméně ratolesti jabloní dokáží zrelaxovat pocuchané nervy nejen pedagogické

Domnívám se, že pane Vysloužile jste lékař. O to víc vás obdivuju - že jste schopen dosáhnout profesionality ve 2 oborech. (medicína+zahrada)

Já jsem taky lékař, ale v zahradničení proti Vám absolutní amatér!!!

Lucas

Domníváte se správně, ale jsem stejný amatér jako Vy, jen o tom umím víc kecat (snad pár let pedagogické práce s mediky...)

No pochybuju, že s mediky mluvíte o strupovitosti jabloní, či o roubování peckovin:), takže není třeba zbytečné skromnosti. Je vidět, že máte rozsáhlé odborné znalosti, kromě jistě bohaté praxe!

A pozdravem kolega Lucas

O strupovitosti jistě ne, ale naučíte se odpovědět rychle a na cokoli -ostatně v klinickém oboru nezbytnost.
   Jediný rozdíl je možná v tom, že jsem se o zahradu začal hlouběji zajímat již za studií (jistě nejen o ni!), kdy se ještě naše paměť vyznačovala jakous takous vštípivostí.
  Konec. Omlouvám se diskutujícím za řeči o blbostech, které nepatří k tématu.

Jaképak blbosti! Jsem rád, že jsou na světě takoví lidé jako pan Vysloužil a pan Lucas! Jen se pochvalme navzájem, nikdo jiný to za nás neudělá a koho to nebaví, diskutuje v jiném tématu! Já zahrádkařím dlouhá léta, ale letos jsem - hlavně jabloním - zcela propadl a objevil tady ten web. Díky všem.

Jerome

Do tejto témy chcem pripojiť nasledovné poznatky.
Listy najlepšie prijímajú živiny pri teplote okolo 20 stupňov Celzia. Pri teplote pod 15 stupňov sa príjem živín listami prudko znižuje.Pre postrek listovými hnojivami je najvhodnejšie využiť teplé a vlhké počasie,keď je zamračené,pochmúrno,podvečer,keď postrek dlho zasychá a sú dobré podmienky pre prienik živín do listov.
Listová výživa je vhodná a rýchla forma na odstránenie prechodného nedostatku niektorej živiny v priebehu vegetácie ,hlavne v čase sucha, keď  je príjem živín z pôdy sťažený. Toto prihňojovanie na list však nemožno považovať za náhradu základného hnojenia do pôdy,pretože cez list môže rastlina prijať len malé množstvo živín.

Tak to je zajímavé, čili všeobecně hnojit za vyšší teploty (ale ne na přímém slunci atd.). Co se týče základního hnojení - zajímaly by mne zkušenosti i s ním, jaký hnůj je dobrý a na jaký neduh, jak jej zapravovat do půdy. Třeba můj táta vždycky tak ob rok zaryje několik lopat uleželého slepičáku  kolem stromu a stromům to evidentně prospívá. Ale jsou to vesměs hlouběji kořenící stromy. Vadilo by totéž dělat u M9 apod, nevadilo by místy kolem stromku při zarytí hnoje přerýt kořeny (pokud je dobře rostlý)? Díky, Jerome

K tomu není co dodat, je to tak. Ještě bych připojil, že je dobré, padne-li večer rosa. Listy jsou vlhké celou noc a živiny semohou vstřebat. Jakmile postřik zaschne, vstřebávání totiž končí (než se zase třeba zvlhčí).
   K panu Jeromovi. Je dobré, že jabloním propadá stále dost lidí a je, myslím, dobré, i to, že jsou mezi nimi ti, které zahradničení neživí - nemusejí se totiž chovat z existenčních důvodů komerčně (myslím to v dobrém slova smyslu, abych neurazil profíky, kteří jsou logicky motivováni víc cost efektivitou, než  koníčkem). Rovněž vnímám pozitivně rostoucí zájem o staré odrůdy. Aniž si to uvědomujeme, skácením posledního starého stromu  ztratíme odrůdu nenávratně, stejně jako když vymře rostlinný nebo živočišný druh.  A platí to nejen pro jabloně.  Nyní je čas třešní, kolik jen starých stromů v našem okolí má namále a už se dávno nemnoží? Jen zkuste někde koupit stomek skoré měkké bělice!