Hetlina

Inu ty se taky Míťo vytasíš vždy s nějakým špekem.. Hetlina už dnešním lidem asi moc neříká a obávám se že ani v kraji původu tedy jihozápadních čechách..Údaje o průměrné a podprůměrné chuti uváděné v pomologiích se musí brát s velkou reservou, hlavně co se týče starých odrůd. Je tam jasně patrná snaha tyto kultovní odrůdy pomluvit až dehonestovat. V extrémím případě je to patrné v jinak velice dobré knize Jabloně od Dvořáka a kol. Takže hodnocení chuti berte v této knize s velkou reservou... Naše původní krajové odrůdy jabloní jsou většinou velice zajímavé a dosti typické chuti, aspoň z těch, které jsem měl možnost ochutnat. Nejvíc mě nadchla odrůda Košíkové, které přestože je popisována jako průměrná, tak já bych ji kvalitou požitku z její konzumace přirovnal třeba ke Grávštýnu. Jednoznačně ušlechtilá, vzácná chuť! Ovšem mám jiné nedostaky a proto byla asi zapomenuta, jako pravidelná a velmi vysoká plodnost, odolnost k chorobám a celková nenáročnost...

V oblasti tzv. uznávání odrůd se nedá opravdu najít žádná logika, pamatuju se, že ještě v době nedávné, bylo v listině povolených odrůd jediná stará odrůda a to odrůda Chodské, tedy naše krajovka. Ptám se, proč zrovna ona? Jaká jsou kritéria, ptám se?

           Ing. Fidla

Extrémní trvanlivost je zajímavou vlastností. Dnes má už málokdo tak kvalitní sklep, aby v něm vydržela bez klimatizace a řízené atmosféry jablka do nových. Určitě není na škodu mít v koutě bedýnku, která se v květnu bude hodit...

Ono těch starých odrůd s velmi dobrou trvanlivostí je více.. Hodně zajímavá a vzhledově nádherná je odrůda Vejlímek červený, je to vizuálně takový dvojník Idaredu, ale mnohem starší provenience. Chuť není vyloženě úchvatná, ale vydrží bez problémů a hnití v podstatě do léta.. Jak říká Dr. Vysloužil, je dobrý mít něco takovýho v zásobě...

           Ing. Fidla

A nebo si na jaře zajít do marketu pro nějaké schlazené, šťavnaté a chruplavé plody, jakoby přímo utržené ze stromu, jelikož ty zatuchliny ze sklepa jsou sice trvanlivé, ale nejchutnější jsou stejně tak v lednu. 

Je mi jasné, že někteří lidé by si raději nechali "useknout ruce", než aby si nějaké ovoce koupili v obchoďáku. Nevýhodou kupovaných jablek je, že všechny ty odrůdy mají často tak nějak uniformně stejnou chuť. Nic není dokonalé. 

K tomu kupovaniu jabĺk (neobraciam sa na nikoho, čiste moja skúsenosť): vášnivý záhradkár bol už môj starý otec, vždy si zakladal na tom že dopestoval jablká pre celú rodinu, raz keď jeho brat priniesol kupované jablká, tak sa rozohnil posvätným hnevom a vyhlásil : "Keď si záhradkár kúpi cudzie jablká, to je ako by si išiel do bordelu". Díval sa pritom na mňa (mal som asi 5 rokov a netušil čo to ten bordel je), akoby vedel že tie slová sa mi vryjú do DNA. Naposledy som si kúpil jablká ako študent pred vyše 30 rokmi, aj to s výčitkami (rácio chápe že tá dedova hláška je nezmysel, ale DNA nepustí...). Až pred pár dňami - kúpil som v obchode Pink Lady, Braeburn a Ambrosiu, pôvodom z Talianska (foto 1, v tomto poradí zľava doprava). Hlavne preto že tieto odrody ma zaujali aj z toho hľadiska že by raz možno mali miesto v mojej záhrade (Braeburn už mám). Vizuálne paráda, bez chyby. Teraz by malo nasledovať pár riadkov popisu ich chuti, ale nebude, pretože tá tvrdá repa bez vône, nešpecificky tupo nasladkastá si to jednoducho nezaslúži. Neviem ani nechcem špekulovať či je to podrhnutím alebo čím, ale tie odrody predsa nemôžu byť také chuťovo biedne! Keď som si zbehol do pivnice pre svoju Rubinolu (foto 2), tak talianske krásky ešte viac sčerveneli - hanbou. Dovážame sem chuťový brak z cudziny, pritom sa u nás vyprodukujú tony kvalitných jabĺk. Kde končia? V cudzine? V podstate mi je to jedno, po tejto kúpe som skonštatoval že ten "bordel" naozaj za to nestojí. Nikdy viac! Zlatá domáca pivnica. Co je doma, to se počítá, pánové. Inak - neodsudzujem nikoho kto jablká kupuje, nie každý (skôr málokto) sa dokáže samozásobiť na celý rok. Len nie celkom chápem prečo sem vozíme podtrhnutý sajrajt bez chuti zo zahraničia. Namiesto slovnej pointy len fotopointa (viď foto 3). IH

Zřejmě je většina jablek, ale i prodávaných peckovin, podtržená. U jablek se narazí na kvalitní, chutné plody jen málokdy. I ty Ambrozie nevybočily z průměru, i když vypadaly dobře. Braeburny jsem kupoval výborné asi jen dvakrát a to už je trochu déle. 

Dvě poznámky.

Máte recht s tou chutí. Je to přesný popis a nenašel jsem v hyper jabko, mimo polských Šampionů, které by trochu chutnalo. I ty Šampiony už končí. Poznámka druhá: To se to starému ockovi horlilo, když mu nemrzlo. Já jsem taky celý život považoval za potupu jít si koupit jablka do krámu. A dneska prostě musím, protože už několikátou sezónu vše zmrzne napadrť.

Inu ty jablka, která jsem sbírali v sadech pod Bolzanem se tu očovidně až na výjimky nevozí. Ta se totiž určitě nepodtrhávají, ale trhají se v optimální konzumní zralosti, třeba i na třikrát... Poslední sběr Pink lady kolem půlky listopadu.. Výjimkou je Granny smith, který se trhá tak o měsíc dřív ze značně pochybného důvodu, protože by jinak nebyl čistě zelený...

           Ing. Fidla