Díra nevykopaná dopředu

Cituji z vašeho odkazu: "zředění korunky (je-li nutné) se dělá při výsadbě."

No a to je nutné vlastně vždy. Si aspoň pořádně přečtěte na co se odkazujete. Tam se píše, že zapěstování korunky se dělá po zakořenění. To je něco trochu jiného než zakrácení po výsadbě. Tož tak. Howgn.

Nikde tam nemáte nic o tom že to je kvůli kořenům.

Počkejte do zítra, dám vám další zdroje.

Něco z praxe a něco z literatury. Skutečně v literatuře se vyskytuje tvrzení a podle mne správné, které říká " kořenová soustava se tím rychleji obnoví, čím více listů se vytvoří na opět vysazených stromcích". Z tohoto pohledu tedy by se dalo usuzovat, že řezat ne ale hnedka dále se tvrdí, že o většinu kořenů a hlavně vlásečnic stromek při vyorávaní přijde a probudí li si moc pupenuů a nebude zavlažován, uschne, protože kořenová soustava není schopna krýt potřebu vody ztrácející se listovými průduchy. Taky se často probudí jenom pár pupenů a to na konci dlouhých větví a tam kde to nepotřebujeme, takže řez to má ovlivnit. Další funkcí řezu je již v prvním roce opravit korunu. Ta není až na výjimky nikdy ideální ideální a napravuje kde co např. dlouhý terninál, potlačený terminál, terminál chybí, velmi slabé postaní větve a příliš odkloněné, nerovnoměrně vyvinuté větve, přebyteční větve, výše položené silnější větve, nedostatečný počet větví, silně vyvinutý konkurnční výhon. Zkrátka existuje 9 vyjmenovaných příčin proč se má do toho zasáhnot a jak se má zasáhnout a správný sadař má vědět jak. A aby to nebylo tak jednoduché je potřeba mít na zřeteli u konkrétní variety charakter růstu, stupeň probouzení puků, způsobilost stromu tvořit výhony.

Mohu jen konstatovat naprostý souhlas se stanoviskem p. Ronyho, potvrzený dlouholetou praxí. Preferuji podzimní výsadbu (jádrovin) a velmi razantní zkrácení ještě v době vegetačního klidu v předjaří. I když stromek s hezky rostlou korunkou a na pohled s pěkným kořenovým systémem přímo inspiruje k šetrnému řezu, následujícím vývojem se to vždy ukázalo jako chybné a i dost obtížně opravitelné. Myslím, že jde o specifiku ovocných stromků, která nemusí striktně platit pro okrasné stromky a keře. Argumenty pro jiný postup mne nepřesvědčily, stejně tak, jako tvrzení (v odkazu), že stromek bez kůlu se lépe vyvíjí, než stromek s kůlem. Znalost odrůdy, jejích růstových vlastností i použité podnože a samozřejmě posouzení všech okolností na místě - to je to, co dělá sadaře. A cestou k tomu je studium odborné literatury i vlastní praxe. 

pane kacíři, nezapomněl jste na nás s těmi dalšími slibovanými zdroji?

Nechte být, mně jsou příspěvky p. kacíře docela sympatické, třebaže s většinou z nich nesouhlasím. Do správné diskuze kontroverzní, rýpavé a vpravdě kacířské názory patří.  Diskuzi to oživí, a nás, staré pratiky, přiměje přemýšlet, zda naše letité postupy jsou skutečně obecnými pravdami nebo jen tradované dogma.  

Ano, máte pravdu, tak tady  a tady (snad nevadí že anglicky)

A co že to tam píšou?

No že nutnost řezat po vysazení je mýtus.

To jsou věci, už i v angličtině píšou takové nesmysly... To jistě nečetli naše odborníky Kyncla, Šrota,Dvořáka a mnoho dalších.