Citrónové zimní

Citrónové zimní (Winter-Zitronenapfel). 

Velmi stará odrůda neznámého původu. Plody jsou větší až velké, ploše kulovité až tupě kuželovité. Barvu mají citronově žlutou, na sluneční straně s červeným líčkem, v němž jsou nápadné žlutavě vroubené tečky. Dužnina je žlutavě bílá, hrubší, chuti nakyslé, podřadnější. Sklízejí se v 1. polovině řijna, konzumně dozrávají v prosinci, vydrží do dubna i déle, nehnijí, nevadnou. Stromy rostou bujně, plodí pozdě, hojně, střídavě. Jsou odolné proti mrazu. Náchylnost ke strupovitosti je střední, k padlí malá. 

Pro pána z vlákna s názvem určení jablka dle fota. 

Děkuji za popis, vypadá to že to je přesně ono. I když subjektivně mi chutná v dubnu lépe než třeba ontario. Vím že jsou dnes chuťově lepší odrůdy. Nebyl problém pro zpestření konzumace či do štrůdlu v březnu až květnu si načesat u známého 1 či 2 přepravky, ale protože strom tu věčně nebude, rozhodl jsem se jej přiroubouvat na jednu vhodnou jabloň a známý nevěděl ani přibližně, o co se jedná.  Ještě jednou díky.

Můžu se zeptat, jak si načešete jablka v březnu až květnu? Chtete tím říct, že loňská jablka jsou stále na stromě v konzumovatelném stavu?

Pánovi tam vypadly ve větě dvě čárky, takže:

Nebyl problém, pro zpestření konzumace či do štrůdlu v březnu až květnu,  načesat si u známého 1 či 2 přepravky, ale protože strom tu věčně nebude, rozhodl jsem se jej přiroubouvat na jednu vhodnou jabloň a známý nevěděl ani přibližně, o co se jedná.

Je to jako :

Jezte děti!

nebo

Jezte, děti!

Ach ten češtin. Ale děti kvůli tomu nebudeme jíst. Hezký příklad. 

Děkuji pánovi Mikeš13 (1817), že odpověděl výstižně za mě (nebo za mne ). Opravdu hezký příklad. Ten, kdo (jako já) neumí pořádně česky, musí mít svůj den, aby mu ostatní rozuměli.

Asi nikdo si netroufne posoudit, jestli se ve Vašem případě jedná o Winter-Zitronenapfel, nebo ne. Každopádně Vašemu nadšení rozumím. Nakonec i ten "můj" Hamrštajn od Želivky byl také zpočátku příjemně kyselkavý. Když někde zdálky na podzim vidím nějaká zelená, nebo zelenožlutá jablka, tak si v duchu říkám, kéž by to byl Golden Delicious, ale v drtivé většině případů se jedná o "podřadnější" odrůdu. Přesto ani ten Hamrštajn nebyl k zahození. 

Ano, asi nejsem vyjímkou, co se týká určité nostalgie vůči odrůdám, které by dnes podle většinového názoru patrně neobstály. Týká se to i obyčejné jaderničky a dalších.

Když mě před 6 lety zavedl koncem dubna známý do svého sklepa a dal mi na ochutnání napohled svěží, vzhledově krásná jablka, byl jsem nadšen (moje jablka kromě Ontaria už byla buď snězena, zkrmena či vyhozena - neměl jsem v té době zimních jablek přliš na výběr).

Chuťově ("podřadná chuť"?) mi připadaly lepší než Ontario a tak se pro mne staly "královnou jarního sklepa" a snad proto i dodnes patří mezi mé oblíbené.

Než jsem zde napsal prosbu o radu, nahledal jsem na internetu asi 20 alespoň trochu podobných odrůd (kupodivu i dost moderních - ty jsem musel vyloučit, protože jsem věděl, že to nemůže být nic z nových odrůd) a vylučovací metodou dospěl k závěru, který jsem chtěl potvrdit či vyvrátit.

Myslím, že si teď mohu být jistý, že jde o Citrónové zimní (100% to asi nikdy nebude).

Děkuji za reakce

Dalo by se říct, že Citronové zimní má tuhý kořínek a možná že i více typů, protože již František Pixa ve svém Klíči štěpařském r. 1848 o něm píše, že "nezasluhuje žádného rozmnožování", zatímco Karel Kohout o sto let později doporučuje:  "Rozmnožovat jen hodnotné typy, které by v době neúrod vhodně doplnily nedostatek ovoce tržního."

U nás v obci jsem identifikoval dva staré vysokokmeny Citronového zimního a v okolí obce několik náhodných semenáčů s citronovou příchutí. Pohled na velká jablka na těch vysokomenech je úchvatný. Když jsem se majitelů vyptával, jaká jsou ta jablka, tak řekli že jsou to Citronky, že vydrží až do jara a že jsou dobré do štrůdlu.

Udržujme staré odrůdy, především ovšem ty, které si to zaslouží. Některé jsou novými nenahraditelné. Není lepší jablko na pálenku než jadernička, na křížaly než Blenheim, Boskoop a kožeňáky, na vánoční stromek než Panenské, na mošt Vilémovo... Vhodnost na štrůdl chápu jako eufemizmus, že na nic jiného se jablko nehodí.
   Citrónové zimní těží z dobře zvoleného názvu -  pozdní, dlouho trvanlivé, kyselejší, nejspíš žluté. Kdyby se jmenovalo jinak, nikdo by o něm už nevěděl. Mnoho menších žlutoplodých odrůd lidé nazývají citronky, často jde i o jaderničky. Více typů Citrónového zimního je dáno právě tím, že tak někdo mylně pojmenoval odrůdu lidově nazývanou citronky. V našem kraji se jako citronky nazývá místní odrůda, které jsem přiřknul pracovní název Trnavské zimní. Na rozdíl od Citrónového zimního tato celožlutá jablka bez stopečné jamky vypadají skutečně jako citróny a do března tak i chutnají.