Zajímavou starodávnou pochoutkou je i semenáč Halberstadského panenského z roku 1895, jež dostal název BREUHAHNOVO. Plod na počátku konzumní zralosti (XII - IV) se vyznačoval tak senzační chruplavostí, že bych vyhlásil jednotkou chruplavosti - "jeden Brojhan". Tleskám. Příchuť měl specifickou, spíše nenápadnou a jedná se o sladší typ jablka s omezenou kyselostí. Napadlo mě porovnat jej s novodobým hitem - Pinovou, kde se jedná také o sladší typ jablka. Pinova byla velmi slušně šťavnatá s dobrou konzistencí dužniny a samozřejmě sladká. Na rozdíl od Brojhana je bohužel právě a jenom sladká. Brojhana bych charakterizoval jako nasládlou dezertní lahůdku s prastarou nevtíravou příchutí. Můžu tedy prohlásit, že Brojhan ani letos určitě nezklamal.