Williamsova - ten pravý požitek pro chuťové buňky

Odrůda Wiliamsova (a její červená mutace) u nás do špičkové chuti dozraje jen v teplých letech a i tehdy se těžko srovnává s ovocem z lepších poloh. Hledám proto odrůdy s podobnou chutí, vůní a dobou zrání. Zatím se mi jeví nadějně polská Margarita a letos prvně plodící Santa Maria. Neznám jejich rodiče, ale obě mi wiliamsku chutí dost připomínají

Santa Maria -   kříženec Wiliamsova x Coscia 69,

Margarita - stará odrůda původem z Lyonu (Francie r.1873)

Jarin

Letošní úroda Williamsova červená u mě spíše fialová.Ročník 2014.Naroubována na Lucasově máslovce.Foto cca 14 dní před sklizní.Pro její nádheru jsem použil více pohledů. - Mičurin II (470 m)

Williamsovu mam v poloze cca 600 m.n.m. - chut nevalna. Hodila by se do teto polohy Santa Maria? J.R.

U mě je Santa Maria v chuti stabilnější, ale Wiliamsova v teplých letech lepší. Ve studených naopak řepa.

Ja mam repu skoro porad, mozna neni vysazena na nejlepsim stanovisti, mel jsem ji nejdrive na jinem, trochu teplejsim miste, ale tam mi nejak rok, dva po vysadbe uhynula. Mam o cem uvazovat. J.R.

Hrušně jsou ve srovnání s jabloněmi náročnější nejen na teplou polohu, ale i půdu. Ani ne tak na kvalitu, živiny a vláhu, hlavně na hloubku. Tam, kde je blízko spodní voda nebo naopak skála či jíl, hrušeň roste i plodí, ale kvalita většinou nestojí za nic. Wiliamska i na semenáči tvoří poměrně malou korunu, ale koření hodně hluboko.

Tim to asi taky bude, jsem na svahu, coz je dobre kvuli osluneni, ale profil dobre zeminy na svahu je maly, pak nasleduje kamenita zemina, popr. skala. Konferenci mam ale vcelku chutnou, zrejme vydarena a odolna odruda. Podminky pro ovocne stromy u mne proste nejsou dobre, vcelku jsem s tim vyrovnany, ale nekdy mne to stve. J.R.

Williamsova červená - sklizeň 2014  - Mičurin II (470 m)

Mám jenom 1 větev na Pastornici, letos jsem vysadil semenáče,  tak už budem mít plnohodnotý stromek.  Sklízel jsem jí před 10ti dny.