To už tady jednou bylo

Dobrý den, v říjnu 2017 jsem zde vložil následující příspěvek:

"...zkusíte mi doporučit dle Vašich zkušeností zajímavé odrůdy letních a podzimních hrušní na již zmiňované hezké slunné místo na Vysočinu, oblast Žďár nad Sázavou, 550 mnm, které by byly zajímavé chutí a zároveň se hodily na pálení? Díky. Jiran69"

Bohužel s malým ohlasem. V říjnu jsem si tedy dal tu "práci", že jsem obcházel sousedy (i sousedky :-) ) v okolí a sbíral informace o jimi pěstovaných odrůdách - s ochutnávkou a vzorky k uskladnění, ale upřímně řečeno - nic moc.

Proto bych rád téma obnovil a upřesnil. Hledám cca 10 odrůd na výše zmíněné místo, kdy plody by neměli být ani moc malé, ale ani velké (je zde docela větrno), myslím že velikost konferencí je tak akorát, měli by být alespoň na chvíli k uskladnění, optimální by byla konzumní zralost rozložená od listopadu do března, kořenité chuti, aby případné přebytky v pozdějších letech mohli být zpracovány do kvalitní hruškovice. Stromy by mohli být i bujně rostoucí, budou mít dostatek místa, ovšem upřednostnil bych brzký nástup do plodnosti.

Poprosil bych tedy zejména Vás z vyšších oblastí, kteří mají s konkrétními odrůdami VLASTNÍ zkušenosti o doporučení odrůd, a alespoň krátké popsání oblasti, kde danou odrůdu pěstují. Nehledám žádný svatý grál, ale odrůd je spousta, a většina odrůd dokáže své velkolepé vlastnosti ukázat v jižnějších polohách s kvalitní půdou.

Ještě jednou děkuji předem za reakce.

Jiran69

Máte trochu rozporné zadání, letní hrušky ke konzumu od listopadu. A do března jde o zimní hrušku a ta vám tam nedozraje. Takže rozhodně Konferenci, to je základ. A letní třeba Muškatelka šedá, ale ta nesplňuje ani jednu vaši podmínku o uchovatelnosti. Ale v optimální zralosti a v dobrém roce je to naprosto skvělá letní hruška. Ovšem to trvá jen chvilku. Vlastní zkušenosti.

Určitě záleží na zkušenosti z konkrétního místa. Ale ta u Vás nemusí platit. Základní otázka je: Daří se obecně u Vás hrušním? Nedávno jsme se o tom bavili se sadařem a školkařem, který hospodaří v cca 500 m. nad mořem. Z pěti nebo i více odrůd současných mu zůstala a je spokojen jen s Elektrou. Když to nadnesl Ing. Boumovi, setkal se s užaslou reakcí. V 500 m? To jsou odrůdy dělané do kvalitních hrušňových poloh, vesměs do intenzivních sadů a tvarů. A tak bych spíše doporučil hledat mezi těmi staršími z éry "před Boumou". Ono obecně hrušky nebudou v takové nadmořské výšce nic moc, chuťová výjimečnost odrůd klesne, Snad jen na výjimečných stanovištích u Vás odrůdy zimní dozrají do chuťových kvalit doporučených poloh. No a třeba taková Solanka, Williamsova, Konference, Boscova, Madame Verté, okrajově i třeba Jeane d Arc´ se zadaří i u Vás. I když byly poslední roky dost dobré na dozrání jablek, Pařížanka nebo Grosdemange z takové nadmořské výšky nestála za nic. I když vydržely dlouho ve slepě, nedotáhly se, byla to tuhostí a sladkostí tak trochu řepa s příchutí hrušky. Staré pomologie nečerpaly jen z podmínek ideálních, ale hodnotily ovoce i z poloh vyšších, méně vhodných. 

O té M. Verté bych dost polemizoval. I když záleží na místních podmínkách, u mne sice plodí, ale co pamatuju, dozrála tak 2x. Jinak přechází plynule z řepy do hniličky. Na Solanku jsem zapomněl, ta ano.

Madame Verté je dost problematická, není na ní vidět, jestli už se dá jíst nebo ne. Ale okolo Vánoc bývá šťavnatá, voňavá. A zapomněl jsem ještě na jednu rzivou podzimní odrůdu, kterou bych vyzdvihl a to je Eliška.

No ja veľmy rád poradím, pretože vo vyžších polohách mám skúsenosti až v 700 m. n. m. na Liptove po Tatrami. Hoci sú hrušky v priemere trochu náročnejšie než jablone na klimatické podmienky, sú odrody pre ktoré to neplatí a keďže som vyžšie tak 550 m. n. m. je pre mňa teplejšia poloha.

Ak chcete pálenku, tak asi chcete aromatické letné hrušky. Na veterné miesto väčšinou treba menšie plody. 

Skúsenosti mám však len zo starými odrodami. A mám hlavne hodne vedomosti z pomológii Vaněka a Říhu: Letné 1.Nejakú formu Muškatelky, sú tri alebo štyri druhy, tie sú chuťovo asi všetky výborné hoc menšie a sú to dobre opoelovače, jednoznačne 2.CLAPPOVÚ, ak vám nevadí že môže trvať dlho kým sa rozrodí, aj 10 rokou ašte 3. Špinka - chuťová špička a to isté ako o špinke platí aj o 3. Solanke. Z nových letných je vraj nenáročná napr. 4. Nitra, hoc velká ale nebýva chválená.

Jesenné 1. Konferencia je síce istota, dužina veľmi sladká a šťavnatá a aróma veľmi slaba, výborná rodivosť, 2. AVRANŠSKÁ nazývana aj Gute Luise. dobrá rodivosť, perfektná silne aromatická chuť aj do 800 m. n. m. podľa Říhu, avšak vo vyžších polohách táto polohách môže ľahko trpieť (po česky) strupovitostí, to však aj Clappová, myslím si že ak s toho budete robyť hruškovicu to tak nevadí môžete pravda proti tomu potom striekať, 3. Jednoznačne odporúčm 3.Merodovú máslovku ďalej ESPERENOVÚ máslovku, ktorá je vraj výborná. možno aj Chairnevskú, tá však poterebuje chránené polohy pred vetrom, vraj bývala do vyžších polôh parádna SALISBURYOVÁ ako náhrada Boscovej, je jej veľmi podobná. Vraj je výborná aj Hardyho.

Zimné do vyžších polôh nebývajú odporúčené, hoc v 620 m. n. m. mám skúsenosť z Lucasovou, ktorá nechutila a nevizerala zrovna zle (starý strom) musí byť však polohachránená pred vetrom a tiež 2. Krivica (výborná rodivosť a mrazu odolné kvety) ma na čiastočne tienistom mieste na severnom svahu v dobrej pôde pred dvoma rokmi prekvapila, bola chutná, a veľká ale asi ju nezoženieťe.

Až na Clappovú Avranšskú a Konferenciu tieto odrody nieje ľahké zohnať, cez internet môžete objednať z : www.stareodrudy.org, vygúglite "stromky pro potomky" budú mať napr. Esperenovú, a ešte Stanislav Boček: www.vysokokmeny.cz 

Sám osobne nekupujem z čiech takéto odrody, hoci by som chcel, ale mám v okoli plno starých stromu z ktorých štepím a zachráňujem miestné staré odrody. Pošlem aj par fotiek: Merodová, k tej je na internete ťažké zohnať pekné fotky.

A ospravedlňujem sa za gramatiku, Merodová 2.

Hruška ktorú som našiel v jednej opustenej záhrade, môže to byť Muškatelká aspoň sa podobá, malá ale chuť špičková v 750 m. n. m.

Špinka škaredé hrušky, chuť taká aromatická a výborná že to snaď ani není možné, z veľmi starého zoschiňajúceho stromu, takže na mladom strome budú väčšie.

AVRANšSKá