Řez staré hrušně

Ano, staré i přestárlé stromy plodívají až do své smrti. Předpokládá to ovšem aspoň omezený přísun živin. Pokud strom roste na kraji pole, není problém, v zahradě si taky něco vezme, v přírodě přinejhorším využije rozložené popadané listí. Někdy však ani to není k dispozici. Některé hrušně jsou velmi dlouhověké stromy. U nás ve vsi jich ještě pár zůstalo, mají urtčitě 100, možná 200 let (i staří pamětníci je pamatují už jako staré stromy). Některé z nich skutečně téměř přestaly plodit - ne zcela, ale úrody jsou opravdu malé a ne každoroční.
   Jestli zadavateli nevadí velikost koruny, já bych tak starý strom raději moc neřezal. Velké řejné rány se budou špatně hojit a dřevo vyhnívat. Zkusil bych strom vydatněji pohnojit.

Inu tuhle debatu o významu hnojení jme už tady vedli, netvrdím že nemá smysl, ale celkově se jehovýznam často zvelčuje, viz zahrádkařské knížky z dob minulé, které vsugerovly pohled že je nutno vysypat každoročně na pozemek tuny umělých hnojiv. Realita je aspon dle mých pozorování dost jiná. Stromu se může nedostávat živin třeba ve starých hustých sadech, kde je mimořádná kořenová konkurence. Pokud se ale bavíme o soliteru na bujné podnoži nemělo by k tomuhle faktu dojít. Co z toho vyplývá? Dát stromům při výsadbě dostatej budoucího prostoru. Radši jeden nádherný strom, než 2 borasky, které se spolu ntahují o světlo, vodu i živiny...   

Intenzivní sady to je samozřejmě trochu jinačí problematika...

Velké řezné rány po ošetření být nemusí, nebo spíše nesmí! Průměr by neměl výrazně překročit 5 cm...

                         Ing. Fidla

Ano, právě jste pro neznalého tazatele vyslovil spoustu protimluvů.

Protimluvem pro něj bude to hnojení. Jak jsem výše uvedl, strom nebude trpět podvýživou, bude-li do dobré kondice vyhnojen trávník. Dalším zdrojem živin pak bude vracení "produkce" přes kompost.

Protimluvem je obecné doporučení provést zásah. Někdo výše radil pozvat si odborného arboristu a nedovedu si představit, jak by mi někdo (jako odpornému arboristovi) radil vycházeje z této mdiskuze, jak to mám prořezávat. Já osobně jsem toho názoru, že v nejbližších 5-8mi letech tento strom zásah odborného arboristy nepotřebuje a tudíž bych neradil nezkušenému amatérovi, aby pracoval s pilou výše než je úroveň ramen.

Ohledně ošetření nebo neošetření řezných ran by to bylo na dlouhou diskusi, Mimo tuto diskusi je, že hojení ran nezávisí toliko na průměru rány, jako na smysluplnosti zásahu, přesnosti a čistotě provedení.

úplně netozumím tomu co jste napsal. Jaképak protimluvy? To ošetření ran nebylo dobře pochopeno, možná jsm se špatně vyjádřil. Nebylo tím myšleno zda zatírat či ne, mám mimochodem trochu jný názor než arboristika a nejenom v tomhle, ale myslel jsem tím že strom se dá ošetřit i jinak než radikálním zmlazením, které u takovýchto stromů nemá vůbec žádný význam, tedy ano ale egativní! Průměr ran by neměl přeahovat 5 cm, takovéto rány pro strom nepředstavují vůbec žádné riziko! Jnak odbornému ani jinému arboristovi bych zákrok rozhodně nesvěřoval, arboristika dneška je u nás prakticky výhradně jen o redukčních, tedy bezpečnostních řezech. V lepším případě to je zákrok, který nepoškodí, ale ani nijak zvlášt nepomůže. V horším a znám jic spousty, tak to je zákrok, který strom jednoznačně poškodí... Todle je práce pro specialistu...

                   Ing. Fidla

Kdy provést zásah - do konce dubna, lépe v počátku rašení.

Budou se pak dělat vlky - s největší pravděpodobností ano, bude třeba tvarovací letní řez, případně další korekce v dalších letech.

Čím hnojit - osobně by jsem se spíše přiklonil k zarytí NPK po obvodu koruny.

Co doporučuji - seříznout kosterní větvce na čtyři letorosty od paty větve u spodního patra, na tři u dalšího na dvaě u dalšího a jednu u dalšího a dále terminál nepouštět. 

Starý strom je věc neprůkazná, znám hrušky Solanky jež jsou staré sedmdesát let, rostou a plodí stále uspokojivě. 

Kaménkovitostí ve své době často trpěly Pařížanky, a to i v sadech kde se pravidelně hnojila pěstovaná podkultura.

Tak tímto doporučenm se určitě neřiďte. Za prvé, pokud se bude jednat o větší zákrok a z toho jak jste to napsal se o větší zákrok jedná, nemůže se řezat takto pozdě. Do půlky řezna, lépe dříve musí být hotovo.

Tarovací letní řez je v tomto případě úplný nesmysl, vlky jsou jednoznačně žádoucí, způsobuj totž oživení stromu.

Zarývání NPK je daším nesmyslem. Nejsme v intezivním sadu, když už něco, tak mykorrhizní přípravky.

Odstavec "Co doporučuji" jsem nepochopil a myslím že nejsem sám...

S posledními dvěmi body lze souhlasit, bohužel ty zásadní jsou dost mimo!

              Ing. Fidla

K Vaší otázce na životnost stromu jedno video :

Další informace ke stromu na stránkách, kde můžete hlasovat o evropský strom roku 2016

nakonec byly nase cca 120let staré hrusne zachraneny - predtim uz nemely zadne prirustky a pri velkych vetrech litaly vetve i na políčko s jiřinkami, sice byl řez drastický-asi 2/3 padly, ale nakonec vše dobré :)