Řez staré hrušně

Inu potom neřežte vůbec, strom neplodí, tedy riziko rozlámání je stejně minimání..

                           Ing. Fidla

Do řezu takříkajíc na vlastní pěst bych e učitě nepouštěl, pokud nneí zákrok proveden precizně většinou je kontrroduktivní a strom ztrácí svou krásu. Tento strom j velice krásný a opravdu v nejbližších cca 10 letech nepotřebuje žádný zákrok na odporu vitality, což se nevylučuje s tím, co jsem psal dříve, že zákrok by byl ku prospěchu, ale opakuju, cílený zákrok člověka, který se této problematice věnuje! Ono opravdu nneí jednoduché ořezat strom tak, aby zákrok neby spíše na škodu, potom je nulová varianta jednznačně nejleší řešení...

              Ing. Fidla

Pokud Vám nevadí jeho velikost, tak je nejlepší pěstovat tuto hrušeň jako strom okrasný. On se totiž bez zmlazení dožije vyššího věku, než pokud jej budete zmlazovat. Pravokořenné hrušně (nebo na hrušňovém semenáči) jsou stromy dlouhověké a dožívají se v kondici přes 160 let, ale jsou i exempláře starší (ty však už potřebují pomůcky pro statické zajištění koruny nebo odlehčovací řez).

Ad hnojení - soustředil bych se na intenzívní hnojení trávníku, aby byl v "golfové kondici". Ohledně rzi je u takovýchto stromů nejsnadnější prevence = spadané listí uklízet co nejčastěji a co nejdříve po opadu a dát kompostovat. Ideální je sbírat travní sekačkou a udělat horký kompost (zapaření listí urychlíte jako u pařeniště ušlapáním hmoty a prolitím 5% roztokem močoviny nebo alespoň horkou vodou). Pokud jsou v okolí zimní hostitelé rzi, tak ty dle možností v květnu postříkat kuprikolem.

Stando, na podzim spadané listí rzí by i v normálním kompostu nemělo vadit, rez je v té době už dávno odstěhovaná ve větvičkách jalovce, ne?           Lída

Spóry se uvolňují už před opadem listí, v tom máte paní Lído pravdu. Ale mimo těch co se už usídlily a vyklíčily je jich spouta i v zásobě na různých površích. Na fasádě baráku nebudou nikam transportovány ani nebudou klíčit. Ale spolu s listím být transportovány mohou a po oschnutí listí se mohou i uvolnit. A jsou i další "houbičky", nejen rez, kterým dobré sanitaární zacházení s listím neprospívá a tudíž je přínosné pro hrušeň.

Na jednom z obrázků jsou vidět plastové kompostéry. Tady bych tazateli doporučil je v období dešťů nechávat otevřené a v období sucha je pod poklop zalévat. Přebytek vláhy v tomto případě jednak urychlí rozklad, ale zejména se část živin krásně vyplaví do podloží, kde poslouží právě hrušni pod kterou komostéry stojí.

Strom vypadá vcelku v pohodě, případný zákrok, který připadá do úvahy musí být en lehčího charakteru, mítné zmlazení, já to nazývám harmonizační řez. Habitus zůstane zachován, povzbudí se tvorba vlků, koruna se stane méně vyholenou, eliminje se riziko vylomení větví.. Chci upozornit na to že vlky, které jsou běžě chápány negativně jsou v tomto případě pozitivní- zvyšuje se listová plocha a tím pádem vitalita stomu! Zákrok je nejlepší provést aboristickou lanovou technikou- cca 4 hodiny práce, když víte jak na to:) Zákrok y měl bt proveden ted, nebo časném jaru, ještě před rašením...

Pokud člověk neví jak na to, je nejlépe neřezat vůbec, zákroky nesmí jít proti stromu!

                            Ing. Fidla

Hrušky jsou z ovocnanů nejkřehčí. Zrádné jsou u nich především tlakové vidlice. Tím myslím ten druhý terminál.

V.

Rezal som uz vela takychto starych hrusiek a myslim si ze som ich uz aj dost videl zle orezanych nasledkami takehoto rezu.

Aby vam hruska zacala rodit a aby tie plody aj zostali a mali ste z nej uzitok tak je potrebne hrusku presvetlit a hlavne ju znizit, aby korenovy system stihal zasobit nadzemnu cast.  Takyto rez sa neda bohuzial urobit z rebrika ale len stromolezeckou technikou alebo z plosiny. Je potrebne vykonat tzv zmladzovaci rez cize stare odrodile konare nahradzat novymi rodivymi. V tomto roku urobit rez jarny rezat max do priemeru 5-7 cm. ziadnu kotlovitu korunu, neurobit z nej smutnu vrbu lebo v tom vchnom ohybe (srnci chrbat) by sa vytvorilo mnozstvo vlkov. V roku 2017 urobit rez az po odkvitnuti (maj-jun) vybrat si z novych vyhonkov a ostatne odstranit a popri tom vykonat dalsie zmladnie. Po tomto reze uz strom bude reagovat viacej do rodivosti nez do novych vyhonkoch. Dojde uz aj k premene listovych pukov (diferenciacia) na kvetne a v dalsom roku uz sa dockate na novych vyhonkoch aj kvalitneho ovocia. Takyto rez s danou technikou sa da zvladnut za cca 1 hod. Proti hrdze hruskovej najlepsie zabera BAYCOR (tazko sa da zohnat, ale da) samozrejme ze aj jesenny alebo aj jarny dezinfekcny postrek a to bud sulkou, alebo vapennym mliekom proti prezimujucim skodcom. Velmi dobre reaguju ovocne stromy aj na listove hnojnie. Ak ten strom nechate ako soliter cize bez orezu musite pocitat s ulomenim z niektorych konarov pod vahou snehu alebo silneho vetra. Ak sa chcete do toho pustit sam je potrebne si nastudovat a hlavne pochopit zakonitosti rastu a rodivosti. Zly rez tak to radsej ziaden rez.

S pozdravom Peter

V podstatě souhlasím, až na ten řez po odkvětu, to mov dobrý nápad není. Má to ožná význam v intenzivním ovocnářství, ale rozhodne do nepatří do kapitoly ošetřování starých a úřestárlých stromů! U takých stromů potřebujem podpořit růst a ne plodnost. Jinak hruška určitě nerodí z důvodu že by byla stará, ale jiných, pravděpodobně je to způsobeno rzí. Znám hromadu přestárlých stromů, i úplných torz a plodnost tam bývá leckdy mimořádná, jistě hlavně u jabloní střídavá a nehodnotím kvalitu, ale že by staré stromy neplodili no to je mi novinka...

                      Ing. Fidla