Letní hruška na pálení

Zdravim pan Votrubec mám pre vas dobrú správu bol som na výstave ovocia mali tam katalóg plantexu a budú predavat aj hrušku Walsche schnapsbirne urobil som foto z katalogu zaujalo ma jablko Kamzi.

Kanzi (Gala x Braeburn). IH

Děkuji za dobrou zprávu pane Fiala. Už jsem objednal.

Udávaná Vysoká sladkost u Walsche Schnapsbirne je nadějný údaj, ale mám trochu obavu, aby ta sladkost nebyla jedinou devizou této odrůdy. Doufám, že sou-druzi ze SRN ten destilát už vyzkoušeli. Totéž totiž psali o švestce Toptaste. Sladká je, to ano, ale reference o kvalitě jednodruhového destilátu až tolik nadšené nejsou. Z minulosti jsme si zvykli - podle Domácí a durancie, že nejsladší švestky jsou současně nejaromatičtější. Jenže ono to vždycky neplatí. Aroma Katinek či Wangheimových mi přijde švestkovější. Ostatně Wiliamsova čáslavka je nejvyhledávanější palírenskou odrůdo ne proto, že by byla nejsladší.

Nekazte mi radost :) Má být velmi saldká a velmi aromatická. Tak tomu budu věřit. 

S tou aromou budete mat urcite pravdu, pri Toptaste. Bol som na prednáške kde pán Komžík hovoril, ze jeho známi vypálil z jedneho sudka /zrejme myslel 100 litrov/  kvasu 16 litrov páleného, pričom aromaticky to bolo slabsie, kvôly tomu, ze aroma, ktoru obsahuju sa musi rozliat na vacsie mnozstvo alkoholu, ktoré sa vypáli, takze aroma je viac nariedená-slabsia. A Schnapsbirne som si kupil práve vcera vo Veselom na podpníku hruška planá, tak dufam, ze z nej niečo bude. Vo wikipedii píšu "Výskumy ukázali, že Wahlsche Birne v porovnaní s Williams hrušky obsahuje oveľa viac aromatické zložky"  takze by to malo fungovat, a ked si dáte do googlu názov tejto hrušky nájde Vám snáď viac výsledkov na pálenku z nej ako o samotnej hruške :)

Budu tomu rád věřit, i když než stromeček doroste do velikosti slibující pálitelnou úrodu, nevím, zda budu naživu. Takových pochvalných článků - s dobrým marketingovým efektem, ale menší mírou pravdivosti, proběhlo v literatuře  (a nejen ovocnářské) víc než dost. Ale samotnou hrušku jsem neviděl ani nechutnal, tak ji nechci soudit dopředu.

Pre (nielen) dr.Vysloužila k jeho príspevku z 13.9.2016. V posl.čísle "Sady a vinice" popisuje ing.Komžík poznatky z cesty po Čile a uvádza aj podrobnosti z pestovania a spracovania Williamsky v tamojších sadoch patriacich firme R.Jelinek. Snáď to bude pri zväčšení čitateľné. IH

Moc hezký úryvek, docela rád bych si ho přečetl úplně kompletní. Navíc autentický, protože autor tam evidentně opravdu byl a viděl. Za pozornost stojí pár zajímavostí. Proč zvolili zrovna Wiliamsovu červenou - v destilátu nehraje barva slupky žádbnou roli a některé zdroje píší o menších plodech červené mutace. Kvašení trvající jen 10 dní je na ovocný kvas opravdu s podivem. Zajímavé je i nepoužití ušlechtilých kvasinek. Mnohé pseudostudie poukazující na vyšší výtežnost z obohacených kvasů v řádu desítek procent tak zřejmě nebudou zcela objektivní. Pochybuji, že by lihovarnící ušlechtilé kvasinky neznali a nechali si odtéct milióny spolu s výpalky. Za zmínku stojí i velmi hustý spon stromků 4x2 m. ty jsou zřejmě vedeny tak, aby se daly sklidit ze země, s čímž souvisí i úroda 40kg na jeden strom.

'Pane Ivane, děkuji za skeny.
A taky bych si rád přečetl i další díl. Nebo díly. Moc prosím.
(Byl jsem hodně zvědavý na to zavlažování a dočkal jsem se...)
*
Desetidennímu kvašení rozumím, nepřidávání ušlechtilých kvasinek apod. taky.
I tomu, někde jsem to psal, že takoví výrobci ekonomicky nemůžou, nebo nemají důvod takové ovoce lisovat.
Ale těm kolonám nerozumím vůbec. No, holt průmyslová velkovýroba...
(To mi připomíná melasové, bramborové, obilní nebo celulozové lihovary).
Proto jsem asi taky byl vždy z běžných jelínkových destilátů zklamán.
*
Ale spíš si myslím, ve vší úctě k autorovi článku který se mi líbí, že takovou blbost napsat neměl. Že to měl konzultovat s nějakým odborníkem a ne bezmezně věřit nějakému firemnímu "tiskovému mluvčímu" který o technologii moc neví nebo se ji v očích laické veřejnosti snaží takovými bláboly o kolonách vyzvednout na nejvyšší úroveň.

Rafael.