Koreňový systém hruškového semenáča

Dnes som pri vysádzani Konferencie ma podpníku Hrušky planej musel razantne skrátiť poškodené korene. Sadil som do ťažkého miesta, kde je cca 60cm kvalitnej zeminy, ale pod ňou prakticky skala. Podľa mňa by nemal byť pre semenáč problém zregenerovať koreňový systém ani po razantnejšom zmladení. Aké sú Vaše skúsenosti?

Hodnotit výsadbovou jámu,a kvalitu půdu v ní nemohu.

Rovnováha nadzemní/podzemní části... tak se běžně stromky mají při výsadbě řezem upravit,nebo je výhodnější o trochu větší objem kořenové části na úkor korunky-nikdy né opačně.Je to proto,aby objem kořenů stačil vyživovat objem nadzemních částí rostliny,a ony netrpěly nedostatkem výživy.Když jste podstatně zredukoval kořenovou část, bylo by záhodno rovněž řezem snížit objem korunky.Podle objemu kořenové části zakraťe kosterní větve řezem na venkovní pupeny.

Ďakujem za odpoveď. To je mi vcelku jasné. Zaujímalo by ma, ako strom reaguje na väčší zásah do koreňov. Keďže tam nevidíme...

Kořeny zareagují na řez stejně jako nadzemní část - tedy dorostou. Čím méně kořenů zůstane, tím slabší budou přírůstky v prvním roce. Spíš bych se zamyslel nad hloubkou půdy. Hrušně na semenáči (pláněti) hluboko koření a vyžadují tak slušnou půdu i ve větší hloubce. 

Já mám zahradu kde je půda od 40cm dolů žlutá, tuhá plastelína, jen nepatrně vlhká. Je to na kopci. 220m.nm.

Mám slabost pro hrušky a tak jsem zasadil 6 stromků(na semenáči). A kvůli špatné půdě jsem kopal jámy prům.80 do hloubky 70cm a dal tam vrchní odebranou půdu namíchanou s kvalitním kompostem. Myslíte že ten spodní původní jíl podstatně ovlivní (k horšímu) chuť hrušek? Nebo se můžu těšit na slušné ovoce?

Tibor z UH.

Uherskohradištsko a 220 m n.m. je snad ideál (v rámci čech a moravy) pro hrušky. Chuť je dána zejména dostatkem vláhy a sluníčka, "Vinařského" podloží bych se nebál. Jste na kopci - uvažujte o možnostech dodatečné zálivky v době přísušků v prvních pár letech po výsadbě.

Tak, jak jste to popsal, je to správně. Vzhledem k tomu, že jste v příznivé lokalitě a že kolem Moravy je většinou naplavenina, která není tak tuhá jako typické jíly, budou hrušky nejspíš chutnat.

Děkuji za reakci. Zahrada ale není u řeky. Na tu se dívám z toho kopce. Jsem od ní 400metrů daleko a o 50m výše. Takových 300m od řeky jde rovina s těmi naplaveninami (a světe smutni), zastavěná prům.zónou a pak se náhle zvedá ten kopec se zahrádkama -na 100m o těch 50m nahoru. Při suchu samozřejmně zaleju. ALE TEN JÍL mě dělá zle.Kolikrát si říkám, že až kořený dorostou na hranici původní zeminy, tak se otočí a půjdou zpět do té vylepšené kompostem a lehčí!!!          Kolem jsou hlavně slívy, třešně a ořechy. Když tam má někdo jabloně a hrušně, tak neprosperují zrovna pěkně. Ale to bude nejspíš tím, že oproti prvně jmenovaným potřebují Hr. a Jab. mnohem více péče a tu myslím nedostávají.   Myslíte, že i z té světlehnědé plastelíny budou hrušky chutné??

Děkuji za reakci, Tibor z UH.

A pro úplnost mám tyto hrušně:  Isolda, Wiliamsova, Gutte Luisa, Děkanka, Dicolor, Bohemica, Lucasova.    Jednu jěště zasadím až ochutnám něco moc dobrého.

Tibor z UH.

Většinou větší redukce kořenů vede k vytvoření (obnově) silného kůlovitého kořene, zatímco rozvedení delších slabších kořenů do stran stromek respektuje a kotví pak víceméně stranově. Pláně vytváří zejména bohatý kořenový systém pro dlouhověký strom a tedy, nemůže-li dolů, jde do stran a zejména tam, kde má živiny nebo vodu.