Jaký vysokokmen do zahrady - hrušeň nebo něco jiného?

Ta meruňka je holý nesmysl, monilie ji sestřelí nejpozději druhý rok, mimoto nevíme, kde to je, takže v nevinařské poloze bude zase pěstovat to listí a kdoví jestli. Otrava půdy ořešákem je taky nesmysl.

dobrý den.

Co bylo několikrát napsáno o rzivosti hrušní, je dnes bohužel naprostá pravda.

Přimlouval bych se za jabloň - podzimní nebo zimní odrůdu a není pravda, že to bez postřiků nejde (pokud má navíc koruna přes 3 metry, jednoduše to potřikovačem ani nevezmu). V tuto chvíli mám na zahradě 3 vysokokmenné jabloně, vše po sedlákovi, který zemřel před skoro 50 lety.

Půvab vysokokmenů vidím i v tom, že jsou kompatibilní s některými moderními odrůdami, které na nich velmi dobře prosperují bez nějakého zdrobňování. Na jednom starém stromě mám takhle asi 10 let naroubován Angold na spodních větvích, funguje to dobře i s Delorem.

Myslím, že hodně lidí donutí ke změně uvažování ohledně vysokokmenných odrůd i invaze hrabošů a hryzců, kteří jdou v první řadě po zakrslících...

s pozdravem T.

Jabloň bych asi volila já osobně, je to snad nejkrásnější ovocný strom, postřiky nejsou tak nutné při použití vhodné odrůdy. Vždyť jsou odrůdy jak rezistentní, tak některé osvědčené starší, které postřiky nepotřebují.          Lída

U zahradního domku sem zasadil tureckou lísku (stromek kvůli vzhledu,) tj   jako dekoraci. Hrušeň, broskev, meruňku, višeň, švestka, ořešák - vše dnes vyžaduje dost postřiků, aby to k něčemu bylo. Opravdu nejvděčnější je jabloň, zamyslel bych se i nad moruší. Rozhodují ovšem místní ppodmínky a stanoviště. Jirka

Dbrý den, mám všechny druhy, celkem asi 40 stromů, pro vlastní potřebu. Stříkám proto co nejmíň. Nejvíc broskve 4 krár, ostatní 2 krát. meruňky mám nejvíc rád, proto je nestříkám vůbec nikdy. Jsou to velké stromy asi 35 roků v bezvadné kondici. Přebytek do škopku. Žadná mrtvice, žádné dřevo na uzení. Meruňky jsou očkované na švestkách. Ovoce 10 a více krát stříkané nechci, dá se koupit. Pamatuji časy, kdy se stromy nestříkali vůbec.

Zdeněk

To já zas pamatuju doby, kdy se pravidelně stříkal zimní postrřik (jediný) kresolem. Že vám meruňky při současném tlaku monilie prosperují je v podstatě zázrak.

To já taky, ale to bylo v době, kdy nebyly odsířené elektrárny a kyselé deště držely škodlivé mikroorganismy v nízkých koncentracích. Ořešáky byly bez hniloby, peckoviny bez monilioz. Na zahradách byly ovocné stromny a ne okrasné jalovce. Skuste dnes něco pěstovat bez stříkání - já např. na višních prořežu suché větve, druhý rok vše pěkně obrazí, třetí rok jsou větve obsypány květy a čtvrtý rok vše uschne díky moniliozové mrtvici. Zahradu mám v polabí a tam již prakticky nikdo nemá mladé ořešáky nebo hrušně - jen dožívající staré stromy.  Mladé najdete jen u těch domů, kde majitelé mají chuť a možnosti se o ně pečlivě starat (mj.  hodně stříkat).

Před 50ti léty, žádní sedláci nebyli. Invaze hrabošů souvisí s moderními způsoby zpacování půdy a s přílišnou chemizací a proto by měly být prostředky pro boj s nimi, zahrádkářům snadno dostupné.

Zdravím.

Já osobně bych si vysadil buď roubovaný ořešák, jakoukoliv starou odrůdu jablek či Rubín na vysokokmenu a z hrušní zásadně Hardyho máslovku. 

Má krásný štíhlý habitus, je dlouhověká i přes 100 let, má zdravý růst a nejlepší chuťovky s plodem. Ještě je vynikající Robertova děkanka, Williamsova, Clappova, Nitra, A pouze pro letní chuť Červencová s Radanou- jsou to žňovky.