Jaká podnož?

Zdravím. Děkuji Vám za upozornění p. Pal'a na nedorozumění. Nerad bych četl narážky tzv. p. Mičurina II.  Já jsem opravdu myslel originálního p. Mičurina rukého šlechtitele, který šlechtil pod budovatelským ovlivňováním. A měl i zajímavé odrudy jablek z rudou dužninou. Teď jdou odrudy jablek zase do mody jako uplná novinka přitom už i ve starých odrudach byly krvavé jablka i hrušky.

    Děkuji sadař vlada

Mně ale není jasná jedna věc. V dětství jsme se učili, že Mičurin byl největší světový šlechtitel a jeho odrůdy umožní pěstovat ovoce tam, kde to dřív nebylo možné (např. Mičurinova zimní máslovka). Když jsem pak rozum bral, přišlo mi divné, proč v našem sortimentu přibývají samé kapitalistické odrůdy - Golden, Starking, Idared, Spartan, a kde jsou ty tolik vychválené Mičurinovy odrůdy. Přitom nelze komunisty v 70. letech podezírat z z nekritického nadržování americkým jablkům a broskvím,  francouzským hruškám, holandským rybízům.
   Druhou divnou věcí je, proč neméně dobří ruští šlechtitelé - např. P.G.  Šitt (viz jeho dodnes používaný řez meruněk) neměli u nás publicitu žádnou.

Zdravím.  Já nemám ve zvyku někoho hodnotit nebo kritizovat po internetu ,když dotyčného neznám osobně. A i kdybych znal rozhodně to nebudu zveřejňovat na internetu a řeknu mu to do očí. Nerad jsem Vás dezorientoval omlouvám se. Já nehodnotím odrudy podle novosti, ale podle toho jak jsou zaujímavé. Jak už jsem párkrát napsal je spousta starých odrud, které jsou vyjmečné a originální svou osobitou a nezaměnitelnou chutí, které novinky už ani neznají. A co je nejhorší je novinka udělaná ze staré věci a obchodníci + reklama spoléhají na to, že mladší generace to neznají a mají to za senzaci. Já sice patřím ke střední generaci, ale čtu si i ve starých pomologiích, Vaňkových odborných knížkách - ty mají pro mě cenu zlata neboť mě vrací a vysvětluje ovocnářskou historii a metody pěstování tenkrát velkých novinek teď starých odrud. Búh ví kde skončí dnešní Topazy, Heliodory, baleriny... atd v historii  ?!!  Myslíte, že budou za 100 let lemovat cesty a poutní stezky áleje vysokokmenů z dnešních rezistentů. Co asi budou říkat prapravnuci na dešní odrudy po chuťové strance a bude u těchto odrud pořád ještě rezistence? " Hiň sa hukáže! "

sadař vlada

Já se obávám, že ještě o dost dřív než za 100 let nebudou lemovat cesty a poutní stezky vysokokmeny žádné.  Před pár desetiíletími téměř nebylo silnice bez ovocných stromů, dnes staré stromy vidíme spíš místy a přežívají jen díky své dlouhověkosti. Že by se kolem silnic vysazovaly nové, nevidím. Pokud se nějaké sázejí kolem cyklostezek a protipovodňových cest, jsou to vesměs stromy okrasné.
   Jinak to, že se dá udělat novinka ze steré věci není jen výsadou ovocných odrůd. Stačí se podívat, jak mnohé hospodyně objevily moderní Soda Stream, poté co před 20 lety odložily sifonové lahve.

Dobrý deň pane Miloši! Chcel som sa ráno pozrieť, čo ste mi to zas odpísal, ale naša korešpondencia ohľadne záhradkárskej problematiky bola vymazaná. Nevadí, všetko zlé je na niečo dobré!

Což takto zmeniť tému? Aký je Váš názor na Blenheimskú renetu? Alebo aj tú ste vykopal?

V otázke užitočného prístroja na výrobu sifónu Soda Stream máte pravdu. Pre hospodyňky je ovládanie príjemnejšie ako u starých fliaš s nakrucovaním bombičiek. Pri suchom opotrebovanom nenamastenom závite to bola často riadna fuška. Plus starosti s ihlami a gumičkami... Jedinú výhodu oproti Soda Stream mali v tom, že sifón bol stále svieži- pod tlakom, tudíž koncentrácia CO2 vyššia. Oxid uhličitý tak rýchlo nevyprchal ako v prípade modernej náhrady. Povedzte, na väčšie zásobníky CO2 museli priísť až Izraelci? U nás nie je dostatok šikovných odborníkov?  Príjemný deň!

Ano, Blenheimskou renetu jsem zrušil před lety, dnes soudím, že to byla možná chyba. Jako většina triploidů má Blenheimka jednu důležitou vlastnost. Když stromu dojdou živiny, nereaguje zmenšením plodů jako Coxovka či Parména, nýbrž zhoršením chuti.  Tak se chuť plodů z neudržovaného stromu dala chrakterizovat slovy: "řepa s moukou". Strom jsem tehdy přerouboval a až po letech na jedné podrůstající větvičce jsem ochutnal překvapivě dobrá jablka. Jako solitérní strom na mezi je to skvcělé, ale tvarovat ho na malé zahrádce asi nepůjde. Navíc trvanlivost není extra dlouhá a ve sklepě příáliš vadne.  Výhodou je, že podle boulí na kmeni se odrůda dobře rozpozná.
   Nicméně zkušenost s Blenhemkou mě přivedla k myšlence, že s chutí starých odrůd to nebude tak, jak si většina lidí myslí. Když čtu jejich popisy v Říhově brožované příručce České ovoce z počátku století, divím se, jak můžou chválit takové kyseláče. Jenže ty staré stromy, z nichž my ty staré odrůdy chutnáme, byly taky kdysi mladé a rostly v odpočaté a vyhnojené půdě. Takže mnohdy srovnáváme nesrovnatelné. Tedy pro Jeptišky a Strýmky to neplatí, ty může jíst jen opravdový milovník jablek i když rostou na zákrsku, to už jsem si vyzkoušel.

Vo viacerých prameňoch píšu o Blenheimskej, že potrebuje vyhnojenú pôdu. Myslíte, že po 20 rokoch bude rezistentná odroda naštepená na semenáči rovnak chutná ako na začiatku rodivosti? Zaujímalo by ma, na akom podpníku predáva staré odrody napr. škôlka Stanislav Boček. V dávnej minulosti sa taký výber podpníkov ako dnes neponúkal. Sám ako skúsený jabloniar viete, aký vplyv na dozrievanie a hlavne na chuť plodov má typový podpník. V tomto mali naši prapredkovia nevýhodu, ale dnešné podpníky by zrejme pri extenzívnom pestovaní jabloní našich pradedov neobstáli. Sú určené na kvalitnú agrotechniku. Na druhej strane solitérne vzrostlé jablone plnili vtedy aj iné funkcie. O vynikajúcich vlastnostiach starých odrôd na výrobu muštu a kružlaliek sa píše takmer všade. Cukor v dužnine "moderného" jablka zrejme nie je všetko, aj keď "muštárov" dnes ubúda a konzumenti kupujú či pestujú jablka hlavne na priamu spotrebu.

Mohla bych se prosím zeptat tady odborníků, když mi starkl napsal, že hrušně mají na hrušní polničce, tak to je ten semenáč??? Děkuji

Polnička (Pyrus pyraster) je v ČR vzácná. Kříží se s kulturními odrůdami, proto je obtížné jí sehnat jako čistý druh. Mohli ale nakoupit semena, nebo hotové podnože jinde. Z pěstitelského hlediska je ale celkem jedno, jestli je to polnička nebo semenáč.

A kdo ví, kde za sto let skončí ty zde tak adorované "staré" odrůdy? To je přece přirozený pokrok, že staré je zapomenuto a nové přichází. Je to otázka plynutí času, že tato odrůda je teď stará a tato nová. Za 20 roků tomu je jinak. Ty dnešní Topazy a baleriny jsou dnes velké novinky a za pár let to budou staré odrůdy. Každá doba přináší své. V počátcích šlechtění stačilo, když se podařilo vypěstovat jabko, které nebylo trpké. A pokrok šel dál,  šlechtily se další vlastnosti. A jestli budou kdy lemovat cesty (silnice ne!) nějaké stromy, nezáleží přece na těch stromech, ale na lidech, kteří je tam (možná) nasázejí. A o to, že by dnešní odrůdy neuměly růst jako vysokokmeny, opravdu nemám obavy.