Jak stříhat 4letou hrušen?

Jsem amatér a potřebuji poradit o kolik cm zkrátit nové výhony 50cm dlouhé 

Dekuji

Dobrý den, u 4 leté hrušně předpokládám, že jste již stříhání prováděl. Takže bych další stříhání realizoval v prosinci až únoru za bezmrazého dne. Zastřihnul bych všechny větve rostoucí do koruny, dále bych odstřihnul i přes sebe rostoucí a husté větve a to tak, aby se koruna prosvětlila a dále bych zkrátil kosterní větve zhruba o 1/3 a to nad vnějším pupenem šikmo souběžně s ním.

Martin Český ráj

50 centimetrů není mnoho, takže zimní řez je vhodný. Postupoval bych asi stejně jako pan Martin, ale řezal bych později - v březnu.

Dobrý den, mám cca 2letou Hardyho máslovku a potřeboval bych poradit jak správně prořezat, děkuji

Pánové Martin, Fidla i Vysloužil Vám, podali cenné informace, ale pro Vás konkrétně spíše obecného charakteru.  Protože je vaše hrušeň ještě velmi mladá (píšete, že 2 roky po výsadbě), je třeba její mládí při řezu zohlednit. Na snímku je patrné, že má tendenci se vytahovat do výšky a tvořit korunu štíhle vřetenovitou. Před prvním (výchovným) řezem je třeba si uvědomit a utvořit si představu, jak by měl strom vypadat v budoucnu, až povyroste do větších rozměrů. Především, jak by měl být vysoký kmínek a jaký tvar (výšku, šířku) by měla zaujímat jeho koruna. Pokud se vám zdá stávající kmínek na stromku příliš nízký, můžete odstranit spodní patro(-a) větví, až do výše prvého předpokládaného rozvětvení. Pak vystřihněte větve, které rostou dovnitř, kolmo nahoru, nevhodně se kříží, či rostou zdvojeně (dvě větve těsně vedle sebe). Následně vyberete boční větve, které vytvoří základní kostru stromku. Je vhodné, aby ve spodním patře byly takovéhle větve tři až čtyři a vyrůstaly z kmínku výškově vzájemně mírně odsazené (nikoli ze stejné výškové úrovně). Obvodově by tyto kosterní větve měly být rovnoměrně rozmístěny. Ve výšce cca 0,5 metru až metr (podle zamýšlené budoucí velikosti stromu) nad prvým patrem podobným způsobem založíte druhé patro ze tří bočních větví. Větvičky, vyrůstající z kmínku mezi oběma patry odstraňte. Když Vám někde bude potřebná větev chybět, můžete místo ní použít i větev rostoucí nevhodným způsobem, kterou vyvážete a vyrovnáte do potřebného směru. Pak stromek opět vyfoťte, fotku umístěte sem a nechejte si poradit jak dál se závěrečnými kosmetickými úpravami. Termín střihu - březen / zač. dubna.

Souhlasím s Milošem Vysloužilem. Pokud si mohu vybrat je záhodno výchovná řez dělat až když nehrozí vëlké mrazy, jinak grozí riziko že nám ten koncový pupen vymrzne.Naopak staré přestárlé stromy je nejlépe zmlazovat v období plného vegetačního klidu řekněme do konce února, takové to klasické dělení že peckoviny řežem ve vegetaci a jádrovniny v zimě je hodně zavádějící. Mnohem sprá¨vnější je přistupovat ke každému stronu jako k originálu, obecné poučky se nedají vždy aplikovat. Slívu či třešeň, ketrá neroste ať už z důvodu zababčenosti, nebo že už je starší, prostě nemohu řezat v době květu jak se doporučuje, ale musím si ji takř. předřezat v období veg. klidu, abychom využili veškerých mízových reserv. Podstatné je ale neřezat na větevní kroužek, na ten to seříznem až právě v období květu, kdy se nám rána může začít hned hojit. Teoreticky by tak bylo dobré postupovat i v případě jádrovin, ale ty zvládaj řez na větevní kroužek i v období plného veg. klidu, jakkoliv i u nich volím v případě nutných velkých řezných ran, variantu Zahnova pahýlu s uřezáním kocem dubna a následným zatřením...

           Ing. Fidla

Poslední příspěvek Ing. Fidly doporučuji přečíst dvakrát, velmi poučný. Vyzdvihl bych zejména opomíjené Zahnovo pravidlo při řezu starých jádrovin. Předejdeme tak stavu, kdy strom sice naoko pěkně roste, ale musíme se smířit se starými vyhnilými větevními kroužky (spíš kruhy) na kmeni a silných větvích. Je třeba se rovněž vyvarovat horizontálních řezů silných větví - při sesazování terminálů a kolmo rostoucích sekundárních větví. Tvořící kalus totiž zabrání odtoku dešťové vody z pahýlu a ani důkladné zatření rány nezabrání zatékání vody do dřeva.

Všem děkuji za příspěvky, a jestli jsem to dobře pochopil tak:

mohl bych nějak zjednodušeně (viz.obrázek) v březnu/dubnu takto ostříhat?

A kdyby jsem chtěl kmínek větší(tzn.větší, vyšší strom?)tak spodní patro vystříhám 5/6 větví a zbyde mi jen to druhé patro + ten zastřižený jeden vrch?

Ještě jednou děkuji a prosím o strpení :-)

Hrušeň bych ostíhal tak, že bych zabránil předčasnému založení druhé koruny o kterou se už pokusila. Vršek zhodit úplně a pak do roviny obvod, přičemž kolmo rostoucí výhony níže a odkloněné do roviny v té elipse. Spodku si "nevšímat", ten časem "zakrpatí" a nic moc růst nebude. Dominance je v terminálu a to třeba potlačit. Jinak budou koruny 2.

Možná že brzo ale nějak mě to počasí vyhnalo ven a takto jsem zastřihl Hardyho máslovku, mohlo by to tak nějak být? děkuji.