Zdravím ve spolek,
když sem tu viděl u hrušní téměř osamoceného pana PzP (tímto ho moc zdravím), tak se mě ho zželelo a také jsem již v srpnu nafotil něco v sadu, ale stáhl jsem to až nyní.
Máme u chalupy starý sad kolem 520 m.n.m.(nejstarší jabloň asi 100let) kolem 35 stromů jižně cca 30km od Pardubic (zde jsem navíc s PzP skoro příbuzný), na severo východním svahu co tu 10km stoupá z Polabské nížiny (3/4 roku tu fučí)
Letos hrušky začali padat, tak jako jabloně, cca o 3-4 týdný dříve již na začátku srpna. (A to jsme normálně oproti nížině min. většinou o 2+týdny pozadu), Celkově letos úroda hrušek a jablek velká. Bylo zde v půlce léta dosti sucho a tak v konbinaci s vysokou násadou byl velký propad a padalo již i celkem velké ovoce kolem 5cm.
Už jsem tu v historii měl dotaz na identifikaci odrůd a s hruškama je to stejné. V postatě původní majitel bych i zde sousedy vychvalovaný sadař/pěstitel/sedlák. Původně zde bylo asi 6 stromů hrušní, nyní 5. Na jedné před okny je i více odrůd. Bylo vidět, že to pro něho bylo historicky hobby i praktická věc pro hospodářství, částečně jako krmivo, i možnost postupněho zpracování. Z toho plyne, že hrušky mám většinou od toho srpna tak do Vánoc, ael odrůdy neznám. Stromy jsou dle odhadu v průměru kolem 50let staré. Zde možná opět rád využiji expertýzu pana PzP i jiných k identifikaci.
Vše je na vysokokmenech, stromy cca od 6-8m
Odrůda 1: Máslovka. Na stromě jich je relativně málo 20-30, tak většinu nakoušou sršáni a vosy. 5Ks si jich utrhnem trháčkem a výše se nikomu lézt nechce resp. já měkké ovoce nemusím a nikdo jiný tam po žebříku nevileze.
Odrůda 2 – také ranější. Zelené na jižní straně s pěkným líčkem. Chrupkavé dobré. Většinou jak začnou padat, letos začátek srpna. Jak je vidět na obrázku, tak jsme trhali spolu s Letním prusvitným, tak je postupně trháme a jíme. Na skladování moc nejsou rychle měknou a hnědnou.
Odrůda 3 – zelené s hnědými fleky. Začínají po odrůdě 2 a dozrávají s odrůdou 4. Šlupka tužší. Dají se chvíli skladovat nyní dojiždí poslední tz. Cca 6týdnů. Postupně žloutnou a uvnitř měknou. Pro mě v této zralosti už to není a mimo měkkosti mě chuťové připadaji jalové.
Odrůda 4 – Mám bohužel jen zoom foto z dálky na stromě. Hnědé s oblou špičkou u stopky, relativně velké, velice aromatické, sladké a chrupkavé. Toto je hruška mého gusta. Moc dobré na jídlo a výborné i na další zpracování. Již ve zralosti jsou stále relativně tvrdší a dají se tak třeba oškrabat, aniž by se vám mačkaly v ruce a tekla tuna šťávy po ruce. Patří také mezi ty oblíbenější mezi hmyzáky. Skladovatelnost nevím jelikož jich zas tolik není a tak se snědí a zužitkují.
Odrůda 5 – Zimní kameňák. Hrušky nižší, buclaté, často různě tvarované. Střední až větší, letos největší přes 700g. Co jsem nedosáhl, tak ještě na strmě jich pár drží. Po utržení je to téměř na vylomení zubu. Vy kousek nevyskousnete, ale defakto z plodu vylomíte. I po utržení se dají nakrájet a jíst. Trvdé, arome střední, suší, ale jelikož jsou v nabídce pro tuto dobu jiné druhy tak proč? Ve sklepě vydrží do Vánoc, od listopadu začínají dozrávat a dají se z bedýnky vybírat ty žluté. Jejich vnitřní konzistence se z kamene mění na máslovku.
Odrůda 6 – máme to vytáhly mezi jabloněmi cca 10m vysoký strom. Na stromě celkem vydrží což nám vyhovuje a dává čas ke zpracovaní. Hrušky jsou malé (jediná nevýhoda), ale jinak vlastnostmi i chuťově velice podobné odrudě 4. Jedná se o malé zeleno hnědé, chrupkavé, velice aromatické hrušky. Velmi bohatě rodící. Čekám až popadají na zem. Po dobu cca 3-4týdnu každý týden nasbírám 1-2 20l belíky, ty pak většinou dále zpracováváme. Povidla z těchto hrušek jsou nejlepší jaké jsem jedl. Bez zrníčka cukru jsou sladká a aromatická akromě pár natlouklého koření a nějakého alkoholu např. Rum, dle varianty, tam nic jiného nedávám. Neumím si představit dle některých receptů tam přidat 500g až 1kg cukru na 1kg ovoce, to by se snad nedalo ani jist. Letos jak toho bylo hodně, tak jsme dva belíky přidali i do moštu. Jen obecně hrušky se blbě moštují. U této odrudy je tedy potřeba opravdu vytrvalost při škrabání a vykrajovaní středů. Už jsem to chtěl mnohokrát radikálně ořezat, omladit, ale pak mě vždy výsledek přesvědčí, že na zahradě má stále svoje místo i takto vysoký strom a nechce se mi riskovat úhyn stromu jelikož omlazení by znamenalo zkrátit hlavní kmen o průměru 30cm, alespoň o 6m.
Přeji pěkný den
PzP
(Pavel z Pardubic)
PS: Cca před 10 lety jsme začali mít problém se rzí, zamoření a počet žlutých fleků přibývalo. V podstatě poslední roky bylo zasaženo 100% listoví a na každém listu x teček, které později tvořili i ty 3D útvary, vytrusnice... U chalupy, 50m od sadu je shluk starých 50+letých velkých jalovců, takže jsem samozřejmě hlavní příčinu viděl zde, ale nikdy jsem nikde neobjevil ty žluto-oranžové "houby". Už jsme se témeř chystali k totalnimu řezu, ale letos v 1/2 jara jsme toho hoddě ořezali kvůli rekonstrukci a při tom jsem objevil cca na 30cm na kmenu jednoho jalovce ty žluté plodnice, tak šel nakonec i tento celý strom pryč. Plodnice, ale už byl zaschlé a tak jsem myslel, že již je pozdě a už se to vše rozlétlo. Čekalo nás však milé překvapení, na listech došlo k redukci rzi o cca 90%. Budu sledovat příští rok a jsem zvědat jestl by to mohlo být ještě lepší a nebo se to zase zhorší (část jalovců byla ponechána).
PS2: Letos jsem našel a nakvětinačoval několik lokálních přizpůsobených semenáčů hrušní. Asi vsadím ještě 2 do sadu pro experimentální účely. Jako multi druhové stromy, kam bych na vyzkoušeni přiroubovával různé odrůdy jak klasické na 1, tak asijské na 2.
