Vápno hašené



host - 13.226 (?)
16.10.2014 22:37

Palene vapno by som nikdy v zahrade nepouzival. Hydrat uz mozno skor. Najradsej dolomit.

Ano, palene silne viaze vodu a expanduje. Ale to je prejav hygroskopickych vlasstnosti.

Pan Vyslouzil, ste si isty, ze poprasok, ktory je sotva vidiet, vytvori az 1 cm velke hrudky vapenca? 

K tomu porekadlu... asi vapno vyriesi casovo bezprostredne nedostatok vapnika, pripadne pozitivne sa podiela na zmene pH pody, ale z dlhodobeho hladiska ma zaporny efekt napr. na mobilitu inych prvkov....len triafam.

A pokial ide o vapno a strukturu pody, hlavne ilovej, tu je to o niecom uplne inom. Vapno zlepsi kondiciu pody, koloidne vlastnosti. Ma vlastne na il opacny efekt ako natrifikacia. Ilova zlozka hrudkovatie pridanim vapenatych ionov. Ale na toto sa skor hodi sadra, kktora nema ziaden pH efekt a bezne sa na tento ucel pouziva. Ak mate ilovu podu na ktorej sa tvoria mlaky, mozno postaci rozhodit trochu sadry, resp sadrovca.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                     
host - 6.7 (?), 16.10.2014 14:42

Pan dr., co tym myslite ze naberie objem po reakcii s CO2. Podla mna by to bolo skor naopak, ak po rozklade uhlicitanov CO2 vznika.

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 92.38 (?), 16.10.2014 15:03

Nikoli. Zarytím vápna uhličitan teprve vzniká karbonizací hydtroxidu (hašeného vápna)
 CaO + H2O = Ca(OD)2 - hašení vápna
Karbonizace: Ca(OH)2 + CO2 = CaCO3 - tvrdnutí malty
V půdě robíhají obě reakce pomalu, ale prakticky současně. Molekula CaCO3 je větší než molekula CaO, půda se tak nakypří.

                     
host - 105.132 (?), 16.10.2014 18:23

Ale rozkladom uhlicitanu vznika plyn CO2. Skor tymto plynom sa poda nakypri. Cize opacny proces: Dolomit je v pode a postupnym rozkladom kyselinami vznika plyn - nieco ako podna sodovka. :-) Bubliny plynu podu prekypria. Prevzdusnia, alebo skor preoxidouhlicitanuju. :-)

Ci je uhlicitan vapenaty kyprejsi ako hydroxid vapenaty,... prehadzujem ten vapenec v ruke a moc sa mi to nezda. Mozno tak travertin, ale to je ina story. Myslim si, ak je vznik uhlicitanu dosledkom straty plynneho CO2, tak sa to prejavi skor pokles objemu (na ukor CO2, ktory v pode je alebo vznika nejakymi mikroprocesmi.

                     
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 220.138 (?), 16.10.2014 18:33

To nakypření je jev složitější, ten plyn do toho netahejte = nenafukujete balónky. Vápenec i dolomit při rekrystalizaci slepují prachové částečky v hrudky a při kypření se pak tyto nemouhou slehnout. Pak se uhličitan rozpustí a slepí zase jiná zrnka a další prokypření zase o něco více udrží strukturu pórovitou. Takže důležitější než sorpce a resorpce plynného CO2 je důležitá pravidelná kultivacea dostatek humusu. Vápenné soli humusu jsou taky pevnými můstky, udržující prachovou půdu nakypřenou.

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 92.38 (?), 16.10.2014 18:42

Kypření oxidem uhličitým je samozřejmě nesmysl, rozpouštění uhličitranu je tak pomalé, že k žádnému měřitelnému úniku plynu nedochází, natož ke "kypření plynem".
   Zkuste malý pokus Rozsypejte po trávníku (nebo kdekoli jinde) prachové vápno - jen jemný poprašek, aby skoro nebylo vidět bílou barvu vápna. Pak se na to místo běžte podívat tak za měsíc - najdete jasně viditelné až centimetr velké drobivé hrudky vyhašeného a zvětralého vápna (přeměněného na vápenec). Promísené takové částečky v půdě vylepší těžkou půdu.

                     
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 220.138 (?), 16.10.2014 20:02

Jj, to vyhašení vápna lze přirovnat v půdě jako k malinkatým hydraulickým lisům. Zrníčko páleného vápna zamíchané mezi hrudky zeminy nejprve přijme vodu a tím zvětší objem (cca 1:3) a pak naváže CO2, které sice už objem měřitelně dále nezvětší, ale měkčí hydroxid se stane pevným můstkem.

                     
host - 213.126 (?), 16.10.2014 20:16

A co staré přísloví,,Vápno v sadu obohatí otce ale ochudí syna'' jaké je pro to vysvětlení?

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 92.38 (?), 16.10.2014 22:27

Vápno v půdě zlepší využití biogenních prvků rostlinami a urychli mineralizaci těch organických. Poklud jich je tam málo, půdu to "vyždímá" a později bude chudá. V podmínkách drobného zahrádkaření přísloví ztrácí smysl, větším problémem je přehnojování.

                     
host - 13.226 (?), 16.10.2014 22:37

Palene vapno by som nikdy v zahrade nepouzival. Hydrat uz mozno skor. Najradsej dolomit.

Ano, palene silne viaze vodu a expanduje. Ale to je prejav hygroskopickych vlasstnosti.

Pan Vyslouzil, ste si isty, ze poprasok, ktory je sotva vidiet, vytvori az 1 cm velke hrudky vapenca? 

K tomu porekadlu... asi vapno vyriesi casovo bezprostredne nedostatok vapnika, pripadne pozitivne sa podiela na zmene pH pody, ale z dlhodobeho hladiska ma zaporny efekt napr. na mobilitu inych prvkov....len triafam.

A pokial ide o vapno a strukturu pody, hlavne ilovej, tu je to o niecom uplne inom. Vapno zlepsi kondiciu pody, koloidne vlastnosti. Ma vlastne na il opacny efekt ako natrifikacia. Ilova zlozka hrudkovatie pridanim vapenatych ionov. Ale na toto sa skor hodi sadra, kktora nema ziaden pH efekt a bezne sa na tento ucel pouziva. Ak mate ilovu podu na ktorej sa tvoria mlaky, mozno postaci rozhodit trochu sadry, resp sadrovca.

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 92.38 (?), 16.10.2014 22:53

Palene vapno by som nikdy v zahrade nepouzival. Hydrat uz mozno skor

Nikdo Vám to nenutí. Rozdíl v pH i v chování obou surovin v půdě je ale poměrně malý. Pálené vápno používám na zahradě bezmála 40 let v množství 2 rozsypané pytle každou zimu. Co na to říká zahrada,. Vám může říci třeba Petr z P.

palene silne viaze vodu a expanduje. Ale to je prejav hygroskopickych vlasstnosti.
Pouhé hygroskopicklé vlastnosti to nejsou. Hygroskopický je třeba chlorid vápenatý, který vlhkost ze vzduchu nasává, ale chemicky se nemění.  Vápno totiž vodu nejen nasává, nýbrž s ní i chemicky reaguje.

Ale na toto sa skor hodi sadra, kktora nema ziaden pH efekt a bezne sa na tento ucel pouziva. Ak mate ilovu podu na ktorej sa tvoria mlaky, mozno postaci rozhodit trochu sadry, resp sadrovca.
   Opět nemůžeme zaměňovat pojmy čistý jíl a těžká jílovitá půda. Ta bývá ve většině případů kyselá, ten pH efekt je zde žádoucí. Přidání zásaditého vápna kyselost půdy neutralizuje, zatímco síran vápenatý nikoli, spíš naopak.

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Tavná pistole Tafix Koventa15.11.2024
Kolikovaci pripravek15.11.2024
Zarubňa vchodových dverí13.11.2024
Pracovní stůl skládací12.11.2024
Jotul F 602 ECO nebo Plamen Trenk? máte někdo zkušenost?12.11.2024
Komín T-kus pod úhlem 87°, jaké koleno kouřovodu11.11.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika