Redeni slepicince pro pouziti na list

Mozno by pomohlo nieco, co sa pouziva pri tekutom vyluhu z kompostu. Ten sa mineralizuje tak, ze sa necha prebublavat vzduchom cez noc. Staci prebublavac do akvaria. Bakterie dokazu toto zmineralizovat. Ci sa nakoniec pouziva aj na list neviem, ale filtruje sa to potom cez nejaku gazu. Tu sa dost tazko odhaduju koncentracie zivin. Poda posobi ako tlmivy faktor, ak by ste nahodou prehnojili. Ak prehnojite na list, mate druhu jesen, listy vam opadaju.

Ano a už tam dáme vzduchovač a pak motůrek s míchadlem a pak tomu budem v noci svítit, pak dvě nádoby a přečerpávat, etc., etc. Vznikne monstrum hodné šíleného profesor z komiksu, ze kterého nikdo neví co pojde.

PP, trepete tu nezmysly... podme radsej diskutovat.

Pre nejake experimentovanie to nic zlozite nie je. Vzdy je to podstatne jednoduchsie, ako samotne papranie sa so slepicincami a vyrabanie zalievky z kuracich exkrementov... 

Preco neurychlit mineralizaciu nariedeneho hnojiva? Z kompostu takto mozno ziskat velmi kvalitnu zalievku tekuteho hnojiva bohatu na ziviny a chudobnu na agresivne nemineralizovane latky. Vyznam je nielen v zivinach ale aj v bakterialnej flore, ktoru toto obsahuje. Napr. tento link.

Mate jiste pravdu. Muj napad to nebyl, usporu cca 100-150 Kc (cena na e-shopu za 250 ml nebo 1 litr Wuxalu Super) povazuji za zcela neadekvatni. U jahod je listova vyziva velkym prinosem, u jinych plodin jsem jiz prinos prilis nezpozoroval.  J.R.

V rozporu s názvem ale větná část původního dotazu zní: "jak naředit slepičince na postřik např. trávníku nebo obilí a pod". Nevím sice, co si tazatel představuje pod tím "a pod", ale zalít tekutými slepičinci trávník, či mladé osení je určitě něco jiného, než tím stříkat stromy, či skrápět dozrávající ovoce a zeleninu. Pominu-li zápach a související sebeobětování se při manupulaci s tímto produktem, tak zase tak špatný nápad mi to nepřipadá, zvlášť pokud má tazatel snadno dostupný zdroj. Hovna přece do půdy patří. Vhodnou koncentraci není problém někde na kousku pozemku otestovat, jak již zmínil pan PP. Zalití těsně před mírným deštěm je také určitá alternativa.

Pořád tady mícháme dvě zcela různé formy - hnojivou zálivku a hnojení na list. Trávník se jistě hnojí tak, že se hnojivo dostane i do kontaktu se zelenou nadzemní částí, ale podstatou je kořenová výživa. Že by někdo hnojil trávník mlžnou tryskou na list - nu možné to je, já to neviděl.
   Nejsem odborník na pěstování jahod, ale není mi jasné, jaký smysl listová výživa u jahodníku má. Vždyť zalévat je taky potřeba a přímo se nabízí přidat hnojivo do vody, jeho účinek je rychlý. Tak k čemu je to dobré?

Nevim presne, jak svoji otazku myslite. Kdyz zalevate kropici konvi jahody, tak voda s tim hnojivem na tech listech nezustane, par vetsich kapek ano, castecne to omyti listu muze prospet a prospeje, ale listova vyziva se aplikuje postrikem na celou plochu (pokud mozno vsech) listu.

Nehlede na to, ze ja tedy hnojim na jare pevnym hnojim 2x ctvrtinovou rocni davkou hnojiva, postrik listovou vyzivou delam 6x (1x tydne). Nekdo mozna zaleva s hnojivem (rozpustnym ci kapalnym) kazdy tyden, ale to neni listova vyziva. Nekdy se take cely tyden ci dele nezaleva, pokud je dost namoklo. Listy vypadaji lepe, vynos z jahod je vetsi, plody jsou vetsi. Neni to z me hlavy, ale doporuceni od velkych pestitelu a funguje to.  J.R.

Vazeni pestitele vidim ze debata o slepicim trusu zaujala dost lidi.Obdelavam po predcich dva hektary pudy kde se snazim vypestovat obili pro kraliky, kachny,cunika a hlavne ty slepice.Nejsem zadny zarputily propagator biopotravin ale usetrit par korun na hnojivu a pod.se hodi.Mam radost s toho kdyz se uroda povede a snazim se vest deti k tomu co nam nasi predci zanechali(treba se jim to jednou bude hodit).Slo mi jen o to neskouset uz vyskousene.Zatim diky a slepicinci zdar.