Zkušenosti s hnojením popelem

ahoj jsem zvědav na vaše zkušenosti s hnojením popelem... kladné i záporné.

Zejména pro případ použití většího množství popela: Čím nejlépe ředit v kompostu? lze trochu neutralizovat, plácnu... třeba močí?

Sypu přímo na záhony, žádné negativní zkušenosti nemám. Jen když jsou hřebíky, tak přes síto. Mám velké ještě z časů dávno minulých.

Před mnoha lety jsme sypali na ředkvičku DDT proti dřepčíkům a neměli jsme s tím žádné negativní zkušenosti. Postupně jsme svědky odůvodněného zákazu některých látek nebo jejich limitování. Obávám se, že jednou někdo zjistí kolik je i v dřevném popelu těžkých kovů, dioxinů, bifenylů a jiných persistentních xenobiotik a dřevný popel z běžných kamen se nebude příliš doporučovat. Ne všechno se dá neutralizovat tak snadno jako vápno. Myslím, že nadměrné používání tohoto materiálu není správné.

Vzhledem k tomu, že dřevo narostlo v přírodě za pár desítek let, nebude asi tak velký rozdíl v obsahu těžkých kovů a jiných škodlivin mezi popelem, štěpkou a kompostem z rostlinných zbytků.. Jinak ale nelze popel brát jako univerzální hnojivo -  pro nepoměr živin a vysoké pH. Protože kompost je povětšinou kyselý, přiměřené množství popela v něm neutralizovat není nutné. Malý problém je, že v zimě těch běžných zbytků ze zahrady mnoho není, zatímco popela ano.

Částečně máte pravdu. Taky tím omlouvám používání popela. Ačkoliv ho používám spíše ke stromům než na kořenovou zeleninu. Uhlí vyrostlo také v přírodě a při zuhelnatění a spalování tam těžké kovy nikdo nepřidal. Organické jedy vznikají spíše při spalování. Správným spalovacím procesem se dají omezit. Ne eliminovat. Podobně jako u popela, méně toxický je dým ze dřeva než z uhlí. Ale záleží i na množství a čase. Ještě k tomu srovnání s kompostem. V kompostu se obsažené látky mohou zahustit asi 10x a v popelu až 100x. Takže tu je určitý rozdíl.

V kompostu se obsažené látky mohou zahustit asi 10x a v popelu až 100x

Máte samozřejmě pravdu, ovšem taky částečně. Látky v kompostu jsou sice zahuštěné jen 10x, ale kompostu obvykle použijeme 10x víc než popela. Navíc kompost se v půdě dál rozkládá, až z něj zbydou jen popeloviny - takže nula od nuly pojde.

Uhlí vyrostlo také v přírodě a při zuhelnatění a spalování tam těžké kovy nikdo nepřidal.

Taky pravda Ale malý rozdíl tu je. Už mladá rašelina má řádově menší objem než dřevo, z něhož vznikla. Natož miliony let staré uhlí.   

Organické jedy vznikají spíše při spalování.

Ano, jedná se převážně o uhlovodíky obsažené v dehtu. Dobře spálený popel šedobílé barvy by jich měl obsahovat málo. Naopak zcela jiné je to u často doporučovaného dřevěného uhlí. Stačí k němu přičichnout.

Tak to jsme si nerozuměli. Uhlovodíky nejsou hlavním problémem. Už před mnoha lety jsem si nedokázal ani představit jak budeme v 21. století stanovovat ve spalovnách nebo kamnech např. bezpečnou koncentraci dioxinů (apod.) v jednotkách ppq (parts per quadrillion) až budou prohlášeny za karcinogeny. A taky jak rozlišovat škodlivé dioxiny od extrémně škodlivých, jak se změní spalovací komory, tepelný režim spalovacích procesů apod. Dnes je např. 2,3,7,8-TCDD nejen nejjedovatějším dioxinem, ale i nejsilnějším karcinogenem ze všech na světě existujících. Až na výjimky se (záměrně) nevyrábí. Nepočítám do toho testování dioxinu nejmenovanými tajnými službami na znetvořeném obličeji ukrajinského politika. Když vidím kapat prosolený tuk na žhavé uhlíky pod roštem tak si říkám, že to už nejsou jen femtogramy, ale přímo nanogramy. K chloridům ještě chybí stopový měďnatý katalyzátor (stačí i Kuprikol) a popel i dým se stávají extrémně výživnými. Naštěstí ten popel zatím nikdo netestuje a dioxiny se stejně za nějakých 200 let částečně rozloží. Pokud je tedy nevysaje z půdy nějaká užitečná rostlina, kterou sežerou krávy. Takže, abych zbytečně nesýčkoval, zkušenosti s používáním většího množství popela na záhoncích jsou zatím dobré.

Selským rozumem bez jakýchkoli znalostí - už stovky let se pálí dřevo v kamnech, popel se sype na pole či hnojiště, nad ohništi se pečou maštěné pečínky, ale zatím se to na stavu lidského či jiného živočišného druhu postřehnutelně neprojevilo. Naopak - délka života se neustále prodlužuje, a co se týče zdraví, významný vliv mají zcela jiné jevy. Myslíte, že zrovna toto má vůbec nějaký smysl řešit?

Myslíte, že zrovna toto má vůbec nějaký smysl řešit?

Abych se přiznal, zatím fakt nevím. To samé jsem si však říkal o DDT, glyfosátu a jiných látkách. Když jsem naposled nechal zlikvidovat všechen nalezený Delor (PCB, ne jabloň) a bílý azbest, říkal jsem si jak jsme to jen mohli používat?

Popel ze dřeva i z uhlí, směle používám k vylepšení jílovice. Po přečtení několika vědeckých prací o rekultivacích popílkem z elektráren, se vůbec nežinýruji a směle tu trochu popele využívám k vylepšení struktury půdy. Než tam naperu tolik, kolik doporučují odborníci ověnčenčení řadou vědeckých titulů, tak budu sám nebožtíkem a když se mne některý potomek zeptá co potom, tak já - spálit a co zdude, tak rozsypat po záhonech, aspoň bude lepší mrkvička, jak co se týče velikosti, tak i chuti.