Míchání hnojiv

Naštěstí o nic nejde, takže si každý může dělat co chce, ale zkuste si odpovědět na 2 otázky. 1. Chci humus z kompostu mineralizovat na kompostu nebo v záhoně? 2. Pokud beru dřevěný popel jako zdroj draslíku, tak jak se mi ve formě volného kationtu v tom kompostu udrží a neodteče při tání sněhu nebo dešti? Použití svěcené vody v boji proti nemocem je praxe prověřená dvěma tisíciletími. Když už je řeč o těch lety prověřených postupech. Váš samozvaný odborník.

Omlouvám se za vaše označení, zřejmě máte nastudováno hodně, nicméně mi to tak přišlo, když se snažíte vše tak vědecky pojmout.

Víte, vadí mi, když někdo přijde s rezolutním prohlášením, že staletími provozovaná a ověřená funkční praxe je nesmysl, a začne převědčovat o opaku. Paní pak nabude dojmu, že popel do kompostu nesmí dávat, a vznikne tak nová fáma. Ano, je možné, že se část draslíku odplaví. Ale skutečně? A kolik? Pro mnohé je praktičtější to házet na hromadu a na podzim zarýt, než řešit nějaké rozsypávání popela celou zimu rovnoměrně po celé zahradě. I za cenu menších ztrát.

Hezky a kultivovaně jste to (Petře) shrnul. Některé z informací skutečně platí, ale jen za určitých podmínek. Např. uhličitany se rozkládají na oxidy i při relativně nižších teplotách, pokud vysoký "parciální tlak CO2" v topeništi neposune rovnováhu rovnice na druhou stranu... Obdobně kompost. Já tam přidávám jíl nebo tu nejhorší zeminu, kterou na zahradě najdu. Přidávání zeminy do kompostu je ověřená praxe. Využívám k hnojení i zeminu pod kompostérem. Navíc huminové látky hodně zadrží i bez zeminy. Kompost, který je velmi kyselý, pouští naopak živiny příliš pomalu. Proto se velmi mírně alkalizuje nejen popelem, ale někdy i vápnem. Nesnáším metody totální mineralizace, které vídám na Balkáně při nedostatku vody. Posekaný plevel se usuší a spálí a zůstanou jen ty minerály. Hodně farmářů rovnou půdu vypálí a zničí tím i nežádoucí semínka plevelů.

Moc děkuji za rady, ale je opravdu těžké si vybrat.
Věřila bych především někomu, kdo má chemické vzdělání a nejlépe je ještě agronom. Já tomu opravdu vůbec nerozumím, proto jsem nejdřív vůbec netušila, proč nelze míchat superfosfát a síran draselný s popelem.

Jíl v kompostu nemám, zeminu tam přidám tak maximálně nějakou z květináře či truhlíku, když vyhazuju na podzim muškáty. Pokud je tedy pravda, že draslík může po přidání popela do kompostu odtéct, nebylo by nejlepší smíchat popel s kompostem až před použitím, např. před výsadbou? To samé na zahradě, nebylo by lepší ho zarýt do záhonu na jaře, než na podzim? Opravdu nevím, co si vybrat.
Vlaďka

Bylo. Ale je jen na vás, zda si takto přiděláte práci s uchováváním a mícháním. Ona vám většina z toho popela neodteče. Téměř nikdo to takto nedělá, protože to je aktivita navíc, která vám mnoho užitku nepřinese. Ale je to na vás, zda se při svém hobby budete zatěžovat takovými nepodstatnými prkotinami, nebo raději relaxovat...

Máte pravdu.Po staletí se žďářil les, vypaloval, aby se získala úrodná půda. Popel posbírali a dali ho do kompostu a až půdu okopali nebo nějak zorali tak tam navezli ten kompost. Tak to opravdu funguje po staletí.

           Vladimír

Já samozřejmě nevyvracím, že se to tak dělalo staletí a že je to špatně. Ale před staletími nebyly takové poznatky, jako dnes, vše se dělalo spíš experimentálně. Někde se třeba vysypal popel a ejhle, ono to tam líp rostlo, a tak se zjistilo, že se tím dá hnojit. Nikdo nedělal rozbory popele, ani půdy na zahradě. To, že je dobré používat kompost, hnůj, nebo zkvašené slepičince, na to se určitě také přišlo experimentálně. Nikdo nezkoumal, že po kompostu to roste dobře pro to, že je v něm humus. Takže je možné, že po staletí se to sice nedělalo úplně špatně, ale že to jde ještě lépe. Pokud je lepší smíchat popel s kompostem až před výsadbou, tak to pro mě není problém udělat, stejně substrát na výsadbu rostlin míchám. Zajímal by mě také poměr, v jakém by to bylo nejlepší míchat, aby byl optimální poměr živin?

Omlouvám se, zapomněl jsem přidat smajlíka , ,  k tomuto: "staletí ověřené praxi dávání popela do kompostu a potom na pole". A proč to tak dělají dnes v Amozonii, Že by neznali Mendělejevovu tabulku a draslíku říkali stále potaš? Jinak já žádný substrát na výsadbu rostlin nemíchám, zeleninu sázím na záhon. Pokud pěstujete zeleninu v nádobách, tak asi nebudete popel zarývat. Nedovedu si to představit. Jak si to namíchat, tak to se rovnou zeptejte těch, kteří to umí, já ne.

           Vladimír

No, do diskuze o Amazonii bych se raději nepouštěla, s jejich mýcením deštných pralesů, aby mohli pěstovat palmy na nezdravý palmový olej, sice nesouhlasím, ale moc s tím nenadělám a do téhle diskuze to nepatří.

Takže k věci. Rostliny na zahradě pěstuji na záhoně, ne v nádobách. Kompostu mám ale tak málo, že mi vystačí pouze k tomu, abych ho přidávala do substrátu k zakořenění odnoží jahod, nebo do substrátu na výsadbu rajčat a jahod. V obou případech ho smíchám zhruba v poměru 1:1 s nějakým rašelinovým zahradnickým substrátem a buď to nasypu do kelímku a nechám tam zakořenit šlahoun jahody, nebo to při sázení nasypu okolo sazenice. Dávám ho i do truhlíků pro muškáty, nebo když přesazuju doma kytky v květináči, ale tam spíš v poměru 1 díl kompostu na 2 díly substrátu, aby byla výsledná směs trochu lehčí.

Pokud si tedy míchám substrát na výsadbu rajčat, nebo jahod, můžu tam dát kromě kompostu i trochu popelu. Jenom netuším v jakém poměru? Proto ten dotaz pro zkušenější. Když to hází na kompost, tak toho tam taky přece nemůžou nasypat kolik je napadne, třeba půl na půl je určitě blbost. Většinou sice má málokdo tolik popelu, kolik má kompostu, ale já momentálně skoro jo.

Na záhon budu zarývat popel bez kompostu, protože nyní nemám tolik kompostu, abych ho mohla zarývat na záhon. Asi by se to dalo někde najít, ale pokud už v tom máte praxi, tak jistě dokážete poradit, kolik zarýt popele pro běžné rajčata (Start, Tornádo) a kolik třeba pro pekingské zelí (to chci příští rok zkusit poprvé).
Vlaďka

Palmy se pestuji v jihovychodni Asii, ne v Amazonii. Zkuste koupit balik 200-250 litru profi pestebniho substratu (Hawita, Klasmann) a do nej zadny kompost neni to potreba.