Míchání hnojiv

Ad 1. Vždy platilo a také bude platit, že základní hnojení na podzim je zárukou dobré úrody v příštím roce ať už se jedná o jahody nebo zeleniny pěstované v první trati. Já k tomu přidávám popel ze dřeva, čímž doplním vápník a hořčík. Toto zaryji při rytí nahrubo. Na jaře potom stačí doplnit dusík a nějaké ty stopové prvky, mně se osvědčil Cererit, který zasekám do záhonu hráběmi. Takto vyhnojená zahrada musí stačit pro všechny zeleniny minimálně na celou jednu sezónu. Takto to fungovalo v době před Kristalonem a funguje to i teď. Pochopitelně pokud máte pocit, že Vaše jahody mají málo draslíku ev. fosforu, tak klidně udělejte jednu nebo dvě zálivky nějakým Kristlonem nebo něčím jiným rozpustným (Yara Mila nebo ten lignohumát případně Symbivit), ale těžko poznáte, jestli to mělo až tak pozitivní vliv. Jeden známý z internetu mně občas pošle pár kilo nějakého Kristalonu (nakupuje ve velkém balení) naposledy růžového, tak jsem s tím jednou zalil rajčata papriky a jahody. Jestli se k tomu dostanu tak tam mám ještě hnědý Kristalon a tak to s ním ještě také poleji. Dobrý je také postřik Phosfikem, kterého mám od něho ještě skoro plnou litrovou sklenici, je to tak na hektar rajčat.
Ad 2. Všude se opravdu píše, rozhodit na sníh. Opisuje se to už z doby našich babiček. Já si myslím, že je lepší přinejmenším srovnatelné popel zarýt. Kde to vzniklo? V té době se v zimě běžně topilo pevnými palivy. Jako odpad vznikl popel a bylo otázkou jak ho využít (lidé byli šetřiví). Nikdo ho nechtěl nikde skladovat a tak se použil na posypání zmrzlých kluzkých cest nebo se vyběhlo ven za dům a rozsypal se po zahradě na sníh. Už tehdy se vědělo o příznivém účinku popela pro rostliny.
Ad 3. Popel asi nepomohl, spíš pomohlo to že rostlina zesílila jak v kořenové části tak i nad zemí. To je běžný průběh této choroby (spíše abiotického poškození).
Ad 4. Hnojit na zahradě (myslím tím na záhonech) každý týden je podle mne nesmysl. Může dojít k zasolení půdy, ev. k nežádoucímu nadbytku některého ze základních prvků (N, P,K, Ca,Mg). Nějakým hnojením se jistě té suché hniloby nezbavíte. Když už tak bych doporučil postřik na list Wuxalem nebo tím ledkem vápenatým (nepamatuji si, ale mám dojem, že se používá 0,5 % ní roztok ledku). Je třeba stříkat pravidelně asi tak jednou týdně. Ale úspěch také není 100%-ně zaručen. Ale aspoň se nepoškodí půda zasolením, případně jednostranným hnojením.
           Vladimír

Opět moc děkuji za obsáhlé rady.

Ad 1.
No já se letos taky domnívala, že bude stačit před výsadbou pohnojit nějakým organo-minerálním NPK hnojivem (něco jako ten cererit, ale s trochou organiky), ale bohužel tomu tak nebylo. Rajčata ze začátku rostla bujně a krásně kvetla, ale někdy koncem června, když začaly dozrávat první plody, tak rostliny v růstu zarazily a některé horní květy opadaly. Rajčata dobrý, tedy až na ty s černou špičkou, ale už jich moc nebude, protože už nebude mít za chvíli co dozrávat. Tak si říkám, jestli to nechtělo aspoň trochu málo přihnojit i během vegetace, protože ze začátku byly opravdu nádherný a rostly bujně.

Ten Kristalon hnědý by se mi taky hodil, ten totiž zrovna toho dusíku obsahuje hodně málo, ale 25 kg balení je pro mě příliš.

Ad 2. Možná je přínos rozhození popele na sníh také v tom, že potom nepráší. Možná by stačilo před rozhozením zalít a potom ještě zalít popel před rytím, ale zase příliš mokrý záhon se bude hůře rýt, zem se bude lepit. Jak to řešíte, aby popel příliš neprášil?

Ad 3. Asi máte pravdu, že černání nepřestalo díky popelu. Rostliny ale byly silné dost, nejspíš to tedy bylo horkem a zlepšení přineslo ochlazení.

Ad 4. Pokud mi zase budou rajčata černat i přes podzimní pohnojení popelem, tak holt zkusím postřik ledkem vápenatým, snad to tím dusíkem moc nepřehnojím.

Pokud je nesmysl přihnojovat každý týden, tak proč to na kristalonech uvádí?. Že by výrobce nechal zahrádkáře přehnojovat, aby měl větší tržby? Kristalon už se taky nějaký čas vyrábí, nestěžovali by si zahrádkáři už dávno, že mají přesolenou zahradu? Možná je to každý týden opravdu příliš často, ale trochu přihnojit i během vegetace myslím bude potřeba, viz bod č.1.

Na prihnojovani 1x tydne (Kristalonem, popr. stridave s ledkem vapenatym) neni nic spatneho, musi tomu odpovidat spravne mnozstvi hnojiva. Naopak castejsi hojeni v malych davkach je lepsi nez mene caste ve vetsi davce.

No já si to také tak nějak myslela.

Přidávat popel do kompostu vhodné není, přestože se to tvrdí. Popel je tvořen hlavně oxidem vápenatým, který je rozpustný a reaktivní a bez kontaktu s ničím jíným se na vlhkém vzduchu časem změní ve vápenec. Obě formy takzvaně mineralizují humus, tedy pomáhají rozpouštět komplexy tvořící humus na jednoduché soli, které pak v dešti odtečou.

Long story short, popel patří do záhonu jako přímý přídavek.

Je staré přísloví, že vápno obohacuje otce a ochuzuje syna, které míří právě k tomu, že vápnění urychlí mineralizaci humusu a umožní rychlé odčerpání živin.

Zajímavé, na mnoha místech jsem se opravdu dočetla, že je vhodné dávat popel do kompostu a myslela jsem, že to tak také budu dělat, popelu mám (na rozdíl od toho kompostu) spoustu. Takže co s ním? Je možné ho např. zarýt na podzim na záhon, jak píše Vladimír? Nebo by to naopak bylo lepší až na jaře před výsadbou, aby se nestačil mineralizovat na vápenec? Nebo přece jenom na ten sníh? Už z toho pomalu začínám být zmatená, názorů spoustu, některé se schodují, ale některé jsou dost protichůdné, jak si pak vybrat ten správný. Vy jste chemik, nebo odkud máte tyto informace?
Vlaďka

Nerad zasahuji do příliš odborné debaty. Četl jsem něco podobného o mléku v kávě. Úplně všemu proto nevěřte.

Popel je tvořen hlavně oxidem vápenatým...

Udělejte si např. malý pukus: čerstvý popel nechte vychladnout a nalijte do něj trochu vody. Pak vemte oxid vápenatý (pálené vápno), nasaďte si štít+ rukavice a najijte do něj trochu vody. Zjistíte, že váš dřevný popel není tvořen hlavně oxidem vápenatým, ale obsahuje uhličitany (vápenatý, draselný, hořečnatý). Já tedy dřevný popel přímo zarývám k meruňkám. Pokud bych ho však měl hodně, samozřejmě bych jej přidával ke kompostu.

Vycházel jsem z toho, že uhličitan přepálení nevydřží, ale klidně pravdu mít můžete. Nicméně na samotné tvrzení o mineralizaci humusu to nemá vliv. Do kompostu bych jej nedával. Navíc kromě toho nemáte nejspíš v kompostu jíl, takže Vám i draslík odteče ničím nevázán.

Já bych to s tím popelem trochu upřesnil. Ano popel dávám na celou plochu zahrady kterou ryji, ale k některým rajčatům, které jsou náchylné ke tvorbě suché hniloby tak ještě přidávám popel při výsadbě (když jsem sázel do brázdy, tak jsem do brázdy nasypal popel a přihrnul půdou do roviny), teď když sázím do tkané folie tak těsně před výsadbou popel rozhodím, zasekám hraběmi a natáhnu folii.

           Vladimír

Sama si odpovězte - budete věřit staletími ověřené praxi dávání popela do kompostu a kompostu na pole a do záhonů, nebo překvapivé informaci samozvaného odborníka, že popel v kompostu zničíte?