Lidská moč: hnojivo budoucnosti?

Já používám kravský a králičí hnůj, lidské výkaly mi nejsou cizí, u dědy jsme je z pod kadibudky nosili na pole... v dnešní době s horm.antikoncepcí bych to nebral... ani technicky už to neřeším, v době kanalizace.Akorát ta debata nebere konce... a někteří objevili Ameriku s tím, že se hnojilo hnojem a výkaly.

Ale zamýšlet se... a pak kupovat o to víc granulovaného dusíku ... mne se zda, ze se nadsenci vubec nezamysleji a ani granulovany dusik nekupuji. J.R. 

Tak pánové, brzděte. Ony tam ty látky jsou, tomu věřte. Asi vám tu těžko někdo dá rozbor, kolik je tam různých hormonů a podobně. A ty mohou jako stimulátory působit. Například moč březích krav se používala (nevím jestli teď) k vyprovokování tření chovných ryb. I když se tímto příspěvkem řadím do rodiny ekotroubů, nevadí mi to. On asi ten Guru taky nebude až takový guru, jak se pyšní v nicku.

... k vyprovokování tření chovných ryb ... nejsou ryby spis zvirata, nez rostliny? Rostliny, jak vsem znamo, potrebuji NPK + Mg + tzv. stopove prvky. Co z toho, krome dusiku, v mocuvce je a v upotrebitelnem mnozstvi ? A neni mnohem lepsi pouzivat kompost nebo chlevsky hnuj? J.R.

Myslím, že jste si odpověděl sám. Proč je kompost a hnůj (a močůvka také) lepší než čisté minerální živiny? U části organických hnojiv to nepopíráte, a u některých (tak říkajíc v čisté podobě) to popíráte. Je to schopnost zvyšovat produkci mikro života v půdě. Jak již bylo jinde napsáno, ten umírá a množí se a je základním nositelem urodnosti půdy. A tak i další organické látky (včetně hormonů) zvyšují růst a množství mikro života v půdě.

Celá historie lidstva (a ostatně všech živočichů) je o vyměšování do přírody. A ta je nastavena na zpracování všeho odpadu. Jen lidé se v poslední době pokoušejí o zmatek v přírodních zákonech.

Jedna z mála zajímavých myšlenek v této diskusi byla porovnání 15 l moči s 1 kg cereritu. Originální myšlenka a pádný důvod proč neběhat s každou malou potřebou ze zahrady domů.

Urcite jsem nepopiral vhodnost organickych hnojiv, pouze mne zajimalo jak se konkrene nazyvaji udajne 'stimulatory rustu' v mocuvce. Lidskou ani detskou moc nepovazuji v nicem za lepsi, nez jina organicka hnojiva. Predevsimn mocuvku (natoz s primesi lidske moci, ktera muze byt infikovana zloutenkou) povazuji za naprosto nevhodnou pro prime hnojeni jahod a zeleniny. 

Synteticke mocoviny kupuji 3kg jednou za cca 3 roky, cili rocni naklady mensi nez 30 Kc. Zminenou castku lze snadno usterit jinak, nez celorocni (sezoni) nehygienickou a nepraktickou manipulaci s moci. Porovnavat moc s Cereritem je podle mne nesmysl, porovnani moce a synteticke mocoviny vychazi hrubym odhadem 1 kg mocoviny = 100 litru moci.

Vetsina obyvatelstva je koncetrovana ve mestech, takze problem a jeho reseni je podle mne uplne jinde. J.R.

Tady se neřeší žádné globální problémy. Diskuse je o tom, jak naložit s nočníkem po dětech či s obsahem kbelíku v rohu zahrady vedle kompostu. Někde jsem četla, že sestrojili separační WC, které bude vyrábět elektřinu z lidských exkrementů, nevím na jakém principu, jestli minibioplynka? Jiřina

Počítejte se mnou: Urea (abych nikoho neurazil) obsahuje podle různých zdrojů 15 - 18 g močoviny na 1 litr. Vašich 1000 g děleno 15-18g je od 55 do 66 litrů. Ovšem pokud je obsah N u močoviny kupované a přírodní stejný. Ale obsah dalších minerálů a biolog látek u Vámi kupované močoviny není. A ty v chemii nenajdete. Souhlasím s Vámi, že použití urei na zeleninu z dnešného pohledu není vhodné, ale použití na přihnojení stromů a keřů je myslím bez závad.

Kravince od stelných krav se používaly k lepšímu hojení stromků okousaných zajíci. Nakolik to byla víra a nakolik účinek auxinů, těžko říci.

Rostliny, jak vsem znamo, potrebuji NPK + Mg + tzv. stopove prvky. Co z toho, krome dusiku, v mocuvce je a v upotrebitelnem mnozstvi...
   .Prakticky úplně všechno, třebas ne v optimálních poměrech.  Ale ono to není jen o minerálech, je to trochu složitější. Rostliny žijí v půdě a ta má určité vlastnosti, strukturu, mikroflóru. A pro jejich fungování pouze biogenní a stopové prvky nestačí.

A neni mnohem lepsi pouzivat kompost nebo chlevsky hnuj?
Samozřejmě je. Ale my se nebavíme o tom, zda máme koupit vlečku hnoje anebo radši barel moči. Řeč jde o tom, zda není škoda moč vylévat do záchodu, máme-li zahradu. Nikdo z nás chlévský hnůj vyrobit neumí.

Řeč jde o tom, zda není škoda moč vylévat do záchodu, máme-li zahradu. Nikdo z nás chlévský hnůj vyrobit neumí.... Manipulace s lidskou moci je nehygienicka a neprakticka a podle mne i financne neefektivni. Chlevsky hnuj ci jina oranicka hnojiva si muzeme koupit, jako si obdobne kupujeme jine produkty ci sluzby, nezijeme v ranem stredoveku.  J.R.