Jak využít nadbytečnou moč v zimě?

V lete se vyplati moč k zalivce naredena 1:10. Ma cenu toto praktikovat v zime na prazdne zahony za ucelem lepsi urody?
A pokud to smysl ma, musi byt naredena?

Do jara z toho asi moc dusíku nezůstane. Nemluvě o tom, že moč určitě do záhonů vhodná není, protože obsahuje hodně soli.

Nadbytečnou moč doporučuji lít do WC, je to zařízení k tomu určené.

Není to tak jednoznačné. V minulosti končila moč v kompostu a půdě. Bohužel, někdy i částečně ve spodních vodách. Dnes se v zařízení k tomu určeném zředí velkým množstvím pitné vody a následně se kontaminuje mikrobiálně závadnými látkami v kanalizaci. Pak se od těch biologicky závadných látek čistí v čistírně odpadních vod. Tam se také rozloží až 20% dusíkatých látek v moči obsažených. Zbytek jde do řeky a pomáhá řasám a sinicím v růstu. Když je málo vody, obsažený čpavek ničí ryby. Technologicky to není zatím plně domyšleno.

Sůl samozřejmě některým rostlinám vadí. Ale není ji snad tolik, aby se moč nemohla přidávat do kompostu nebo po zředění ke stromům. Dnešní člověk vyloučí močí asi 2g soli denně (50% celkového příjmu). Asi bychom neměli tolik solit.

Nevím, kam to povede. Určitě máte různé názory. Bill Gates prý pomáhá financovat vývoj nových separačních toalet, aby k nim nebylo nutno používat pitnou nebo lépe žádnou vodu a aby nedocházelo k mísení biologicky kontaminovaných odpadů s nekontaminovanými. Možná i ten dusík se nějak rozumněji využije. Ano, ekologie není jen o CO2.

Jestliže člověk vyloučí denně 2g soli (NaCl) ve 2 litrech moči, je to množství zcela zanedbatelné. (1 promile) Ideální je přidávat moč do kompostu, ale nevidím nic špatného na vylití kdekoli na zahradě, i bez ředění.. Nemyslím si, že by přes zimu - zejména na těžších půdách - veškerý dusík z půdního profilu zmizel.

No nevím, jestli je to vaše zkušenost, nebo jste to někde četl... Já se dost dlouhý čas zabýval právě programováním technologií ČOVek, takže jsem s čištěním přicházel hodně do styku. I s lidmi, laboratořemi atd. A informace od nich byly takové, že voda, která projde ČOVkou, je téměř dokonale čistá. Bakterie v aktivačních nádržích požerou téměř veškerý dusík, kal se vysráží a oddělí. Vypouštěná voda je mnohem čistší, než je voda v řece, do které se vypouští. V usazovacích nádržích (vyčištěná voda na závěrečné odkalení) obsluha často dokonce ryby chová.

Klidně jí přes zimu neřeďte a použijte, je to hlavně o fosforu. Nitrátová směrnice má zabránit splavování dusíku z polí, ta se na záhony nevztahuje.

Voda z čističek nepochybně má zvýšený dusík, proto vám třeba vodoprávní úřad nepovolí napojení přečištěné vody na místní vodoteč, ale musí se dloubat kanál až k řece.

Největší význam ve vylévání moči na kompost (zahradu) vidím v úspoře pitné vody potřebné ke spláchnutí.

To vyslouzil: já budu oponovat! Pochopitelně vidím úsporu v pitné vodě (pokud chodím močit do "přírody", ale vidím i podstatný užitek v moči jako (nejen) hnojiva. Již 9 let močím na zahradě k ovocným stromům a keřům. Letos po odstranění prostaty, většinou používám urinální kondomy + sběrné sáčky a můj vyprodukovaný obsah, cca 3 litry denně, vylévám neředěný ke všem stromům a keřům na zahradě. Přes zimu budu pochopitelně v této činnosti pokračovat, občas obsah vyliji do kompostu.
Používání moče v zahradě jsem viděl v seriálu v TV Prima ZOOM "Superschopnosti moči". Mimo jiného tam jeden číňan jezdil do škol, kde měl upravené toalety a čerpanou moč z cisterny lil přímo a neředěnou do jabloňového sadu. Momentálně dohladetelné na YT.

Zde na diskuzi se to již několikráte řešilo:
Lidská moč: hnojivo budoucnosti?
Lidská moč jako dusíkaté hnojivo k ovocným stromům