Jak granulovaný kravský hnůj

Já se divím, že pro dost lidí je koňský hnůj tak nedostupný. Možná je to náhoda, ale v okruhu několika kilometrů od nás jsou tři stáje a ve všech dají hnůj zdarma. Dokonce mi ho třídí, aby nebyl moc slamnatý.

Nevím, možná to bude tím, že u nás nejsou ty stáje..

Ale zase máme v okruhu 500m dva kravíny...

No právě tomu jsem se divil. Měl jsem pocit, že koně jsou teď v módě a hodně se rozmohli. Ale asi jak kde.

U nás je to stejné, koně máme na každém kroku. Já říkám, že za chvilku v našem státě bude víc koní než užitkových zvířat na maso a mléko, které už dnes dovážíme a naši lidi jsou bez práce...

Jelikož jsem ze vsi a bývalý kravín máme za humny, mám zatím neomezený přísun uleželého hnoje. Cca před 4 lety musely krávy pryč, protože kravín neodpovídal požadavkům EU a investice do oprav by byla pro zemědělce likvidační tak to nechaly a kravín zůstal plný krásného hnoje. Když potřebuju vezmu kolečko a přivezu si hnůj na co potřebuju, naposledy jsem navozil 5 koleček do skleníku, tak doufám že to zelenina patřičně ocení.   

Zelenina to určitě ocení. Naš kravín je už zbořený. :-(

V čem je problém. Než shánět hnůj za těžké prachy s obrovským rizikem sekundárního zaplevelení, tak je rozumnější si tu biomasu vypěstovat. Možná to příjde i levněji a tato metoda má také nesporně obrovský vliv na odplevelení pozemku. Když použijete svazenku vratičolistou, docílíte také, alespoň částečné ozdravění půdy. Zakoupíte-li si 200gr semene a k výsevu použijete secí strojek ARS- 070, můžete docílit potřebného výsevku 4gr na metr čtvereční, budete mít osetou plochu 50metrů čtverečních, porost bude, jak se říká, tak akorát, nebude přehoustlý, vytvoří silné rostliny, které v zapojení velmi dobře stíní půdu, udusí klíčící plevele a udrží potřebnou vláhu. Jediná nevýhoda této metody spočívá v nemožnost tét plochy využít k pěstování zeleniny, jinak samé klady!!!

brousek

Zelené hnojení je dobré, ale kvalitní dobře zaoraný hnůj nic nenahradí.

Pane Jane pěstiteli, vaše tvrzení je sice pravdivé ale předpokládám že tohle vlákno zakládal někdo, kdo asi možnost získání a zaorávání hnoje nemá a hledá zde cesty, jak úrodnost, kyprost, propustnost půdy zvýšit a zachovat popř zvýšit množství živin jinou cestou, než cestou chemie.

Protože ani já, ani většina městských obyvatel nemámě vlastní chovy zvěře, dobytka nebo koní, hledáme tyto cesty používáním zeleného hnojení, kompostů i granulí. a pokud mohu porovnat barvu a strukturu půdy před lety při získání zahrady se stavem dnes, snad se nám to i daří.   j.c.

Nu, myslím, že Jan pěstitel nereagoval na zakladatele vlákna, nýbrž na předešlý příspěvek, pravící:
...Než shánět hnůj za těžké prachy s obrovským rizikem sekundárního zaplevelení, tak je rozumnější si tu biomasu vypěstovat...
    A v tom bych s Janem souhlasil, Taky si myslím, že přes všechny výhody zeleného hnojení je s hnojem těžko srovnatelné. Krom uhlíku ze vzduchu a nějakého dusíku z motýlokvětých zelené hnojení do půdy nedodá víc živin, než v ní bylo. Hnůj obsahuje všechny biogenní prvky (možná ne v ideálním poměru), organickou hmotu i mikroorganizmy.