Jak granulovaný kravský hnůj

Granulovaný hnůj doma sám vyrábím.Dělám ho jen několik metráku ročně pro známé.

Prvně jsem dělal jen koňský, teď už jen z čistých kravěnců.
Rozhodně v něm nemůže hned po slisování přežít nic živého. Lisuje se za dost krutého tlaku a teploty kolem 120'.Správně slisovaná granule nemá plavat ve vodě.Takže tou teplotou je v podstatě sterilizovaný. Ovšem má to i výhodu, že si s tím hnojem nezanesete do zahrady škůdce a plevel.Jak se hnůj zahrne do země, tak se mikroorganizmy rychle pomnoží a nastávají rozkladné procesy.
Otázka jestli je to výhodné nebo ne, je asi o praktičnosti.Spousta lidí dnes kupuje balenou vodu, která je ve stejné kvalitě, nebo ještě horší než jim teče doma z kohoutku a vůbec jim to nepříjde divné.O několiksetkrát vyšší ceně za litr nemluvě.Něco jiného je, když klasický hnůj není kde vzít.Pak to má smysl.Nebo taky jinak, radši granulovaný hnůj než NPK. Ta umělá hnojiva stejnak hned stečou pryč a akorát ohrožují vodní zdroje.Oproti granulovanému hnoji který ty živiny uvolňuje podstatně déle.

Pak jsem řešil jestli granulovaný koňský, nebo kravský?
Všeobecně se bere že koňský je lepší.To platí jen v případě že jsou v surovém stavu.Někde jsem se dočetl že Koňský je lepší v tom že je teplý.Ano, ale jen když ho dáte do skleníku surový v dostatečné vrstvě.bylo mi vysvětleno že kůň má nedokonalý žaludek, v podstatě co sežere to vy... e. Vrabčáci pak v koblihách vyzobávají oves.Takto nedokonale strávené krmivo opustí koně a dále zetlívá a vytváří teplo.Oproti tomu kráva přežvýkavec má dokonalejší žaludek a mnohem efektivněji využívá energii obsaženou v krmivu.Výsledkem je mnohem studenější hnůj, ovšem s větším podílem živin. Todle platí u surového hnoje. V granulovaném stavu se situace obrací. Granule z koňského hnoje rozhodně hřát nebudou a jelikož mají menší podíl živin, tak nemá smysl kupovat o něco dražší koňské granule.Granule z kravského hnoje mají větší obsah živin a jsou o něco lacinější. Tak proč zbytečně vyhazovat peníze za koňský.

Granule mi někdy taky začnou plesnivět.Ale všimnul jsem si, že hnůj na hromadě před lisováním plesniví taky. Neviděl bych to jako závadu.Rostlina už si z toho vybere co potřebuje.

V tomto jsem se dočetl jiné věci a z celého se mi nejvíce líbí tato věta:  Opakovanými rozbory zelené hmoty bylo doloženo, že hodnoty rizikových prvků, zejména těžkých kovů nepřekračují množství zjištěná u rostlin pěstovaných na zemědělských půdách v širším zázemí Orlové.

brousek

Já na zahradě používám granulovaný krav. hnůj... nemám zdroj na čerstvý hnůj a hlavně mám obavu z krtonožek.  Někde jsem četla (nevím jestli je to 100% pravda) že odleželý hnůj mají krtonožky moc rády  . Tady v okolí se vyskytují a moc nerada bych si je dotáhla na zahradu (jinak se sem pravděpodobně přes zděný plot nedostanou)...to si raději připlatím za granulovanou výživu. S granulkami se mi dobře pracuje, někdy když jich zůstane pár na povrchu začnou plesnivět... ale nevšimla jsem si že by to mělo nějaký vliv na rostliny.

Drátovci jsou larvy kovaříků, brouků, kteří nežijí v zažívacím traktu koňů, zato umí dobře létat. Takže s hnojem je asi nepřitáhnete, ale vytvoříte na zahradě podmínky, které brouci vyhledávají.
  Čerstvým hnojem (sláma + výkaly) se hnojit nemá. Vždy až po uležení.

Hmm, tak krtonožky a drátovci?
To mi připomíná úvahu ženicha: "Nechci hezkou ženu, protože přitahuje násilníky".

Krtonožky nevím, tu jsem viděl asi tak jednou a v hnoji nebyla. Kamarád si s takovým hnojem zatáhl drátovce do skleníku a byla je a ještě nějakou dobu to bude pohroma. Když vidíte ty vadnoucí hlávky salátu tak je to opravdu ke zlosti. Ale pustili se mu i do přísad rajčat a normálně stonek amputovali od kořenu. Kdo to neviděl ten neuvěří... Chytá je na brambory, používá důsíkaté vápno, ale s larvami kovaříků je těžký boj. Nakonec třeba dá na mou radu a vymění zeminu v celém skleníku.

Není nad hnůj od našich králíku s přídavkem slepičinců. :-)