Jak granulovaný kravský hnůj

tomu nevěřte, slušný chovatel, a dají se najít, je rád, že se ho zbaví. a nemusíte na louku, ale stačí se domluvit do chlíva, a když mu donesete do kabele obilí. aj Vám to pomůže naložit, a někteří i dovezou. 

Musel byste překonat elektrický ohradník, což, jak známe z populárního filmu není jednoduché. Jinak to že by sedlák někomu NEDAL 3 lopatky kravinců asi nehrozí.

Asi bych dělal rozdíl mezi uleželým hnojem, který v hnojišti.pokud možno vybetonovaném (aby se z něj nevyplavily všechny ty "dobroty")leží alespoň 1 rok a čerstvou chlévskou mrvou, kterou jste včera odvezli ze stáje a obsahuje převážně slámu.Tu čerstvou mrvu bych dal raději do kompostu a prosypal ji listím a travou a za rok pak pohnojil kvalitním kompostem.Pepík

Ale hrozí, bohužel to je realita, ale ráda slyším, že ne všude.

Dana

Ano, to mám vyzkoušeno. Pokud bych sušinu získanou takto na pastvině ocenila podle vzorce (čas potřebný k získání 1 g sušiny) x (hodinová sazba, kterou mi platí zaměstnavatel), bude se cena blížit drahým kovům. Vše se ale penězi ocenit nedá (mohu si u toho v naprosté samotě zameditovat, protože ostatní členové rodiny, kteří by mne jinak mohli rušit, na něco takového nechtějí ani pomyslet).

Mohla bych získat stájovou slamnatou mrvu, která se ale musí nechat vyzrát. A než taková mrva vyzraje musí s ní (a mouchami) člověk nějako dobu koexistovat. Granule používám dodatkově ke hnojení kompostem - dobře se dávkují, jsou po ruce, kdy vás napadne. Ráda bych ale věděla, za jakých podmínek se granulace provádí, především teplotních. Na obalu tato informace není. Pokud by teploty při zpracování překračovaly 40 °C, asi by granule nebyly vůbec biologicky aktivní, což by byla velká nevýhoda. Nevíte někdo? Ď. Umtata

Co si představujete pod pojmem biologicky aktivní hnojivo? Přítomnost živých organizmů?  Tak to se obávám, že v granulích žádní nejsou neboť ty se obvykle vyrábějí za vysokých teplot. To ale podle mě nevadí, v půdě je mikroorganizmů dost, důležité jsou obsažené živiny a humusotvorné látky, díky nimž se ty půdní bakterie, houby či aktinomycety rychle rozmnoží.

V půdě (lze-li tak označit zvětralý žulový štěrk) na mém pozemku jich právě dost není. Snažím se půdu vylepšovat jak se dá, a tak bych si přála granulovaný hnůj, který by obsahoval živé mikroorganismy i složitější organické sloučeniny (jako "krmivo" třeba právě pro ty aktinomycety), které asi taky nebudou moc teplotně stabilní. Ale asi mi nezbývá nic jiného než ta lopatka, kýbl od Primalexu a posměch rodiny.

Pokud jde o teploty při sušení hnoje, jsou české zdroje dost chudé. Zkusmo se dotážu výrobce - snad mi něco odpoví. Z anglických zdrojů je totiž zřejmé, že existují peletizační zařízení na hnůj, u kterých se s výrobkem počítá jako s palivem! V tomto případě jsou pak ohledy na nějakou degradaci úplně jiné. Jaký je vliv teploty sušení hnoje na vázaný fosforu viz například zde. Zdraví Umtata

Firma Bakker prodávající mimo předražených rostlin i granulovaný hnůj se ve svém letáku zmiňuje, že je vyroben za vysokých teplot.Pochybuji, že by jiné granulované hnoje byly vyráběny zásadně jinak (jak dlouho by ten hnůj zastudena vysychal?). Taky nevěřím, že by granule plné střevních mikroorganizmů byly na prodej v v regálech běžných obchodů v EU.  

Jak víte, že ve vaší kamenité půdě nejsou bakterie, ty jsou všude. A jestli máte problém s hnojem, vůbec se nevzrušujte. Nikde neni napsáno, že ku zlepšování půdy je nutné použít statkových hnojiv, ty také nejsu zadarmo, navíc manipulace s obrovským množstvím nevábně vypadající hmoty. Ze začátku, když už mocí mermo něco chcete mít svého, rozdělit zeleninovou zahrádku na dvě části. Na jedné pěstovat zeleninu(v menší míře), na druhé rostliny na zelné hnojení(nutné přihnojit strojenými). Máte zde obrovskou výhodu, v žádném případě nedojde k sekundárnímu zaplevelení statkovými hnojivy, a při zaklápění do půdy toho co si sama nasejete, docílíte výrazného odplevelení, když použijete na zeleno svazenku vratčolistou(v ideálním případě ji můžete vysít a zarýt během sezony dvakrát), pomůžete také k ozdravění půdy, protože z titulu nepříbuznosti nemnožíte patogeny a neunavujete půdu. Po hořčici můžou retardovat rajčata, po slunečnici to může potkat salát. Bob koňský otočíte jen jednou. S hořčicí a zvláště řepkou můžete dopadnout, jak můžete vidět v tématu: Fotky vaší sklizně 2012 - od ředkviček po melouny, momentálně poslední příspěvek, a to už by jste si asi žádný kedluben, kel, či zelí nevypěstovala.

brousek

Hnůj je zásadité povahy. pH zvyšuje - a tedy snižuje kyselost půdy.