jak se pěstuje mandloň obecná

je nutné mít samčí a samičí stromy.Chtěl bych je pestovat pro plody .Bydlím na jih Moravy.Jaké jsou vhodné odrůdy.

S pozdravem

Pavel

Pokud je chcete na zahradu kvůli pár hrstí jader na vánoční cukroví příp. i pro krásné a velmi časné kvetení,je nutné mít stromy dva,stejné,nebo lépe odlišné odrůdy.V r. 70 otec sehnal pod pultem 2 stromky ozn.jako "Mandloň" a s minim. péčí se dožily 35 let.  V 90.roce jsem sehnal Sultán /Sladkoplodá krajová/,pak Zoru a z jejich pecek mam 6 stromů,které se od kupovaných růstem ani plodností neliší. Všechny co v sadě mám,snesly v květu mráz -7 st. i se sněžením a ani v nejtvrdších zimách dřevo nenamrzlo.Choroby jsem nezaznamenal.Podotýkám,že se mandloněmi nezabývám,mám je jako velmi okrajovou záležitost.
Starší odrůdy: Hustopečská, Della Regia, Princesse, Sultán, Broskvová.
Novější: Zora, Nikol, Vama.
Sultán je cizosprašný Nikol a Vama nevím ostatní uvedené jsou nejistě příp.částečně samosprašné. Krom Sultánu a Zory jsem jiné odrůdy ve školkách neviděl,popravdě ani nehledal.
Tolik velmi stručně.

Příjemný podvečer.

Dobrý den,

prosím o informaci, jak správně zasadit pecky mandloní. Zda špičkou dolů, či nahoru a jak hluboko. Pecky jsem dostala od maminky, která zasadila pecky 4 (nahoru dolů, nahoru dolů) a vzešly pouze 2 stromy

Díky Iveta

Já bych zkusil ještě variantu naplocho. A ty dvě co vyrostly, byly špičkou dolů nebo nahoru?

Určitě naplocho, ale cik cak systém není důvod, proč 2 nevzešly. Pecka mandloně je nesmírně tvrdá a je běžné, že zasazená vzejde až za rok, nebo vůbec. Nejvíc se mi osvěčilo pecky na dva dny namočit, velmi jemně narušit skořápku ve svěráku a založit je do vlhkého písku do sklepa či ledničky při asi 3 st asi na 3 měsíce. Pak je dám na jaře do květináče a ihned po vzejití opatrně vyklopím i s hlínou tak, abych nepoškodil kůlový kořínek a zasadím na místo určení, nemá ráda přesazování.

Zdravím

Mandloň obecná (Amygladus communis) je opadavý strom vysoký až 6m. délka jeho života je krátká. Mandloně kvetou asi o čtrnáct dní dříve než broskvoně a mohou být proto poškozeny mrazem. Doporučuje se je, pokud máte požadavek na plodnost, na zimu je chránit protimrazovou konstrukcí, ale pouze přes zimu, skleník není prý pro pěstování optimální, mandloně v něm trpí chorobami a škůdci. Plané variety mívají někdy otrněné větve, plody mají nejedlé, tuhé, pýřité oplodí šedozelené barvy, které snadno puká v podélném zářezu. Pod ním se skrývá hladké pecka s četnými mělkými póry, která obsahuje ploché, oválné jádro se zašpičatělým koncem.

Existují dvě hlavní linie mandloně obecné: sladké mandle (Amygladus communis) convar. dulcis a hořké mandle (Amygladus communis) convar. amara. První jsou oblíbenou pochoutkou, druhé se používají k ochucování pokrmů a jako zdroj oleje.. K jídlu se nehodí pro svou příliš hořkou chuť a také pro vysoký obsah amygladinu.
Mandloně vyžadují obohacenou, lehkou a provzdušněnou půdu a spon alespoň 3m. Po prvním roce se již nemusí vyvazovat ke kůlu. Důležitý je dostatek kompostu a přihrnování. Většinou rostou ve formě keřů, pro které je ideální poloha u zdi. Není vhodné je pěstovat v blízkosti broskvoní, s nimiž se mohou křížit a rodí pak hořké plody. Doporučuje se umělé opálení. Většinou nejsou samosprašné, je tedy třeba pěstovat několik stromů najednou.
Při důkladném řezu, dostatku výživy a vláhy můžeme pěstovat mandloně i ve velkých nádobách. Umožní nám to chránit stromky během zimy a za květu a vynášet je ven na léto. Tak se vyhneme kadeřavosti listů i poškození mrazem. Před mrazem musíme chránit nejen květy, ale i mladé plody. Mandloň, podobně jako broskvoň, plodí na jednoletých výhonech. Vzhledem k velké zátěži plody, neprořezáváme příliš radikálně.
Asi jednou za tři roky odřežeme několik hlavních větví a zbylé horní větve zkrátíme, abychom podpořili plodný růst spodních větví a pahýlů. Nejvhodnější dobou pro tento zásah, který také napomáhá udržovat praktický, keřovitý a nízký tvar, je předjaří, v této době však můžeme vyvolat houbové onemocnění – stříbřitost listů. U zdí a ve vnitřních prostorách se mohou mandloně tvarovat podobně jako broskvoně. Probírka plodů není nutná, je ale vhodnou prevencí dvouletého cyklu plození.
Hnojení- Mandloně postřikujeme jednou měsíčně stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Semenáče plodí až po letech a můžeme se dočkat i smíšené úrody sladkých a hořkých mandlí. Ve Velké Británii se mandloně očkují na podnože St. Juliena, potom rodí už třetím rokem. Nejlepšími podnožemi jsou ale semenáčky mandloní nebo broskvoní.
Choroby, škůdci:
Do plodů mohou pronikat škvoři, kteří vyžírají jádro. Je dobré proti nim použít pásy lepenky, omotané kolem jednotlivých větví.  Hlavním problémem mandloní je kadeřavost listů. Zde platí stejná péče, jako o broskve. Mrtvice a klejotok jsou příznakem špatného růstu, můžeme jim předejít důkladným přihrnováním a radikálním řezem.

Mandloň =  Amygdalus

Dobrý večer,
pane Alí, to je vlastní zkušenost nebo odborný popis? Mohu příp. znát autora?       Díky, zdravím.

Kdepak, jenom jsem se o mandloň  zajímal a hledal na webu a v literatuře. Sám jsem mandloň odložil, pokud by si člověk přál mít jí i na plody, vyžadovalo by to právě zimní "oranžérii", která se na jaře rozebere. V podstatě literatura doporučuje jen jihomoravské lokality.

Děkuji za odpověď, onen popis pěstování mi opravdu připadal jako pro oranžerii a od zahraničních autorů. Asi je to tím, že mandloně (na semenáči) pěstuji na jižní Moravě. Jen mě tam zarazilo pár rad, nejvíce v odstavci chorob konkrétně kadeřavost, kterou jsem za 30 let u mandloní neviděl a přiznám se, ani nevím, že by mandloň touto chorobou trpěla, navíc nikdy jsem je proti žádné chorobě nestříkal. Několik metrů vzdálené broskvoně samozřejmě každoročně. Zřejmě co autor, místo pěstování a tvar, to názor.           Zdravím