Koupili jsme kuřici nebo kohouta?

Dobrý den.
Ale to jsme pěkné sovy. Tak Karel i mladí klikatou cestu (drůbežího) života zvládli. Tak to mají dobré. Macek (bílý) asi létá. Už se nevídáme. Bývalo pěkně u rybníka. Cesty se klikatí. Ale vím, že je na velkém „letišti“. Bude mít snadnější start na zimní tah.
Už skoro rok mám dalšího Macka. Jméno jsem mu ale nedal já. A je to mourek. JG

Aspoň je chlupatý Macek víc mazlivý než pernatý.

Straky řádí v okolí jako černá ruka. Je jich tu kvanta, mizí zpěváčci. Jkmile je venku ticho, jsou tu straky. Kurník musí být otevřený kvůli slepicím, aby mohly chodit snášet. A je blbý, že slepice straky, co jim berou vejce pomalu u zadku, ruší, aproto vyhledávají na snášení místa po zahradě. A je těžké objevit, kam snáší. A většinou jsou straky rychlejší, protože já jsem teď doma jen v noci. Moc práce. A najdu už vypité vejce. Ne vždy. Kdyby ty slepice aspoň mlčely, když vejce snesou, ale to ne. Ony to vytroubí celéme světu. Dnes jsem to pozorovala. Slepice spustí kokokodák, straka se spustí ze stromu, střechy, bidla a má ještě teplé vejce. Hajnej to má nahlášený, ale nestíhá. Musel by číhat na našich zahradách. Do odchytné klece se chytla kočka, ačkoli byl sklopec na střeše, aby se nechytily slepice a jiná zvěř. (Třeba ježek. Vlastně ježková.) 

A jak u vás, Veselko a Kostičko? Co nového na dvoře? Blanka 

Blanko, co se týká zvířeny, tak u nás je vše v normálu. Růženka výborně prospívá, už se bezproblémů courá s ostatními, naučila se dobře orientovat podle sluchu. Jen vyjímečně se stane, že se někde zasekne a pak dojde sice do kurníku, ale už ne na hřad. Tak to pak jí donesu zase na noc na verandu, aby se přes noc dobře napucla a ráno už zase courá s ostatními. Hřebínek má přímo výstavní. Vůbec bych v ní už nepoznala tu pomírající slípku, která mlela z posledního.

Naše slavná čtyřka maransek, také prospívá výborně, slepičky i kohoutci pořád mohutní víc a víc a to už je jim něco kolem pěti měsíců... budu se muset podívat do zápisků. Pořád jsou to tedy pro ostatní zobani, i když jsou větší než ostatní, ale naučili se spolu dobře fungovat. Boje nenastávají, prostě se vzájemně vyhýbají. Jeden z kohoutků se snaží pojímat ostatní a někdy je i úspěšný, ovšem nějak to od dospěláka blbě odkoukal, protože nejdřív čapne slípku za brka na krku a až pak na ní skáče, tak mu většinou dřív zdrhnou, ale naštěstí zatím následky jako vyškubané peří apod. nejsou. Pochopitelně dospělákovi se to moc nelíbí, takže když to vidí, hned si vyhlídne jinou slípku a hned jí taky běží fofrem znásilnit, aby ukázal kdo je tu pán. Je to srandovní, protože je to liliput a tak je poloviční, ale pořád to tu úspěšně vede.

Ostatní slípky si prostě dělají to své a o ostatní se moc nestarají. Dobře prospívají, krásně snáší. I když také zkouší nová místa, ale zatím v normě. Tři chodí na seno, jedna šla včera pod tůje... to nevím co jí to napadlo a někdy když se to několika povede.. zejména "novým" černým.. tak ty se protlačí na verandu a jdou do kukaně, co mám pro kočky, ale jinak chodí způsobně do snáškových hnízd většina a většinou.

Straky tu létají, ale vajíčka je nechávají klidné. Nijak je nezajímají. Bohužel začínáme mít problémy s myškama, protože se potvory nějak roztáhli až ke králíkům. Zatím tedy nejsou u nich, protože tam se ještě dostat nemohou zatím, ale musíme to prostě řešit, protože zatím nám úspěšně likvidují izolaci.

Dobrý den.
Co napsat. Věci se pořád mění. Macík Šavlička už není. Zajelo ho auto. Bylo to v ty dny, kdy jsem si dlouho četl a pak ráno se mi nechtělo vstávat. Miska ráno prázdná. Neuvědomil jsem si, jak naráz se Macíkovi změnil celý náš malý svět. Děti u sousedů, kde se zrodil a se kterými si druhé léto hrál, odjely do města. Že musí začít chodit do školky. Vedra, působící slastnou malátnost, naráz pominula a udělala se mokrá zima. Ale především naší zapomenutou vesničku navštívil pokrok. V okolí začalo přebudovávání silnic. Taky sklizeň. A ráno dali se před našimi tatry a hřmotící monstra v závratný let. Možná nechtěl Macík uhnout, byl někdy trošku zlostník, to nesl šavličku postavenou kolmo vzhůru a pošvihoval konečkem. Možná se jen ohlédnul na druhu, ještě hřmotnější obludu.
Byl moc šikovný, všecko uměl. Bylo mi ho moc líto. Spí pod mladou meruní na horní m konci dvora. Brzy na jaře tam lehával na sluníčku. Máme veliký dvůr. Na svůj svět a všecko bude dobře vidět.
Taky ještě máme Micku. To je jeho matka. Letos měla čtyři koťátka. Dvě už jsou ve službě za humny a dva brášci ještě službu hledají. Jsou to ale truhlíci. Ti vůbec nikam nechodí. Zajímá je jen, co Micka přinese, co je v misce, kočkování a mazlení. JG

J.G. co napsat... Macík Šavlička má už svůj klid. Je ho rozhodně škoda a vím, že takové ztráty našich zvířátek moc bolí. Možná, že se někde prohání s mým Bettynkou a dalšími a nebo je všechno jinak. Ale v každém případě obohatil Váš život a Vy jistě jeho taky, stal se Vaší součástí a tak i když odešel, je s Vámi.

Věřím, že bráškové svůj nový domov brzo najdou.

U nás je také změna, i když ne taková jakou jsem si přála. Včera nám umřela hisexka Bílá, tak už z našich prvních slepiček zbývá jen Růženka. Hodně mě to překvapilo, protože byla stále ve výborné kondici, ještě v neděli, hřebínek krásně červený pevný a to i včera, když jsme ji našli. Bohužel měla úplně prázdné volátko, ale příčinu jsem nezjistila, žádné znaky jakéhokoliv problému. Takže opět budu každý večer kontrolovat holkám volátka, abych ev. včas přišla na to, že nežerou i když je vidím zobat a mohla to včas řešit. To jsem teď bohužel zanedbávala.