Rozmnozovani ostruzin

Dobry den,

mam otazku, daji se mnozit ostruziny z novych vyhonu, nebo jinym zpusobem, dostal jsem 5 nastrihanych kusu z letosniho vyhonu, namocil do praskovyho stymulatoru a zasadil, listy po dvou tydnech zacinaji zloutnout, kde je chyba, jak se daji rozmnozit.

Ostružiny se nejlíépe množí kořenovými řízky.

Nejspolehlivější množení ostružin je hřížením. Některé kultivary se při množení kořenovými šízky zvrhávají z beztrnné formy na trnitou. Mám jeden takový kultivar. a když začne podrůstat trním tak ho musím namnožit právě hřízěním a původní rostlinu zlikvidovat totálním herbicidem na bázi glyfosfátu. Ostatní čtyři cv. se dají množit i dělením trsu bez problému. Nejlépe po opadu listí, tedy na jaře před rašením.

Já jsem dva letošní pruty teď na konci srpna zahrnula hlínou a nechala čouhat špičky prutů. Tak uvidím, dělala jsem to poprvé a nevím, jestli správně.

Říká se tomu tuším hřížení. Nám se podobným způsobem, a spíše nechtěně, množí ostružiny Thornfree. Pokud se špička výhonu dotýká země, tak zakoření, a má pak tedy kořeny jaksi "na obou koncích". Výhon je pak možno třeba 1 metr od nově zakořeněného konce odstřihnout. Příští rok z nových kořenů vyrazí normální dlouhý výhon (který ale samozřejmě kvete a plodí až za další rok).

U téhle odrůdy nám fungují i ty kořenové řízky. Lze to udělat i celkem surově rýčem. Zuzana

Některé odrůdy koření i když delší dobu leží na zemi. Pokud nechvátáte zjistit jestli se kořenění daří, podívejte se na výsledek až na jaře. Snad nejlépe koření "plazivý" maliník (odr. Bristol, Cumberland...) - tzv. černoplodá malina. Často ho ale lidi řadí mezi ostružinomaliny nebo i ostružiny, je silně pichlavý a velmi bujně roste. 

Že žloutnou listy nemusí nic znamenat. Ten prut je zelený, dokáže si udělat trochu živin i bez listů. Horší by bylo kdyby řízek zahníval, sesychal se nebo kdyby uschly a vypadly očka. Pokud se řízek hojí, ani odshora nežloutne a neschne, na konci řízku v zemi začíná tvořit kalus, je vše na dobré cestě. Lepší výtěžnost mají polovyzrálé řízky na množárně, dělané v červenci. Hůř koření příliš tvrdé a naopak měkké řízky. A protože jí nemám, dělám dvouočkové řízky až v konci srpna. List nechám jen na horním, píchám řízky do hloubky cca 5 cm (podle internodií, aby očko s listy bylo kousek nad zemí). Lepší je dávat v tuhle dobu řízky do bedničky, dát jí někam do stínu a relativního chladu a a na zimu schovat do bezmrazého prostoru. Pár jich odejde, ale do jara udělají téměř všechny kalus, na jaře pak z nich část vyraší a pustí kořeny. Jaká je optimální zralost řízku záleží i na ročníku, obyčejně je nařežu z celého výhonu, který není perspektivní. Na "kusovku" je lepší to hřížení nebo potápění. Někdy se dá udělat více sazenic tak, že z výhonu odstřihnete měkký vršek a do země zahrnete 5-6 posledních oček. Asi 1 cm za očkem směrem k vrcholu můžete udělat mělký řez ostrým nožem. Obyčejně proroste a pustí kořeny každé ze zahrnutých oček.   

Zuzana -  jak dlouho trva zakoreneni kdyz tedy spicku ostruziny zasadim do pudy abych mohl udelat odstrizeni.

To je těžké říct přesně. V červenci výhon pustí kořeny už za 14 dnů (Bristol, Cumberland), jiné za tři-čtyři týdny. Ale nedokážu říct jaké to jsou. Dobře hnojené, vitální rostliny koření lépe - ve vlhké zemi, v hrstce kvalitního kompostu či rašelinového substrátu. Vždycky jsme doma měli odrůdy beze jména, vybírali si podle chuti. Teď už je ve vegetaci doba pokročilá, oproti červenci všechno jde pomaleji. Proto jsem Vám psal - vydržte s koukáním až do jara.  

ivan z okénka - samozrejme, ze vydrzim, ostruziny nemam doma a zeptam se jeste jednou, v patek jedu do Ploskovic pro ovoce a tak se cestou stavim na ostruziny, vezmu dva kvetinace 2 litrove a necham si zasadit do kazdeho vyhon, puda bude zahradni substrat + raselina, vyhony nechat az do jara a nebo je v listopadu az tam pojedu na posledy odstrihnout v jednom metru a doma v dobe mrazu dopestovat.