Množení Meruzalky

Dobrý den, rád bych věděl jod zkušenější zahradkářů jakým způsobem se množí meruzalka zlatá pro použítí jako podnož pro stromkový angrešt nebo rybíz. V literatuře ani na tomto fóru jsem bohužel zatím odpověd nenašel. Jde mi o to že ze stromkových angreštů a rybízů na zahradě vyrážejí z meruzakové podnože asi 10 až 15 centimetrů dlouhé zelené "vlky" a tak mě napadlo jestli by to nešlo právě tak že ty výhony odlomím a zapíchnu do vlhlé půdy. Rád bych si totiž další rok vyzkoušel roubování právě těchto angreštů a rybízů. Za odpovědi vám předem děkuji. Martin

Asi to jde taky, ale jednodušší je odrýpnout odnože, které vyrážejí od kořenů. Ty mají totiž vlastní kořínky a zakoření snadněji.

Taky je možno seříznout na podzim starý stromek (angrešt, rybíz) a on do srpna obrazí několika rovnými výhony. Pokud je v zimě šikovně oddělíte, na jaře vyrostou z této matečnice nové. Dlouhé rovné pruty bez kořínků mohou přes zimu zakořenit v zimní zahradě v troše písku v PET lahvi. Oddělit nezakořeněný prut můžete i po naříznutí a vzdušném hřížení.

Mimmo

Dobrý den,

před cca 14 dni jsem si dal zakořenit dosklepa v písku a v PET lahvi několik prutů meruzalek. Pruty mají již napučené pupeny.

Mám tyto pruty meruzalek zkusit nyní naroubovat?

Či je mám necha pořádně zakořenit a nechat naroubovat až za rok?

Poradíte mi, viz. předchozí zpráva.

Podle me jsou koreny slabe nebo zadne. Mi se na takove podnoze nic nechytilo. Experimentalne jich muzete par zkusit, ale po dobrem zakoreneni je to nesrovnatelne lepsi. Odstrante nadbytecne pupeny a pockejte do srpna.

Roubovat můžete již nyní s tím, že to ponecháte ve sklepě. Doporučuji vyslepit očka na letorostu meruzalky. Komplexní informace naleznete v sešitové publikaci ŠTĚPOVÁNÍ od Otakara Bílka a Bohuslava Hanuše z roku 1969, která vyšla v edici MOJE ZÁLIBY a měla by být dostupná v knihovnách zahrádkářských spolků.

Přečtěte si tuto publikaci pozorně (Bílek-Hanuš, Štěpování, šesté vydání z roku 1987, str. 94). Dotaz chápu jako roubování na uříznutý nezakořeněný prut. O roubování nezakořeněné podnože se tam sice píše, ale doporučuje se černý rybíz. Vyzkoušel jsem to několikrát s černým rybízem, meruzalkou a jostou a nikdy se mi roubovanec neujal. Na zakořeněné podnože roubuji běžně, teď v předjaří, v květnu i koncem srpna a výsledky jsou velmi dobré. Pravda, v květnu se to někdy uvaří.

Vlastním tuto publikaci ve čtvrtém upraveném vydání z roku 1980, kde je na straně 103 napsáno - V šechny uvedené způsoby roubování jsou vyzkoušené a všechny dobré. Případný nezdar je nutno přičíst nepříhodnému počasí nebo špatnému ošetřování, popřípadě nedokonalé práci. Roubování na kousek letorostu černého rybízu(řízek), se provádí, když chceme pěstovat keřovou formu angreštu. Meruzalka, nebo cokoliv jiného při tomto způsobu, musí mít na dolním konci alespoň dva tři mrňavé kořínky a musí být založena ve vlhkém písku, vhodnější je balíček. Takovým způsobem jsem rouboval i stromkové růže, na podnože, které jsem získal na mezích a kořenový systém byl ubohý, přesto před výsadbou na místo, z balíčků koukaly kořínky a rouby byly značně narašené.

Asi máme všichni do jisté míry pravdu, jenom ji nechápeme stejně. Já si myslím, že ustřižený prut meruzalky po 14 dnech v písku nemá kořeny ani kořínky a roub se proto běžnému zahrádkáři nechytne (ověřeno). Mně se tímto způsobem chytla jen vrba jíva na prutech namočených ve vodě. Nicméně, připouštím, že to někdo umí i s nezakořeněnou meruzalkou a třeba s vhodným stimulátorem zakořeňování.