Lesní jahůdky

děkuju za všechny reakce. tím pádem pro mě platí to, co jsem si myslela - na podzim do lesa a opatrně si vzít odnože :)  (pokud teda do té doby dáme dohromady zahradu)... a dotaz možná trochu mimo - je možné, že se trefím do "falešných" jahod - tj. jen do jahodníku, který dává listy, ale neplodí jahody? třeba u borůvek je to normální

Moje jahůdky odvlhčují zeď. Ještě koncem listopadu jsem je zklízel. Nehnojím je, nezalévám, neokopávám. Mám je skoro všude. Jen je chodím ozobávat. To je život!

Dobry den, z velkych jahod odporucam Mara de Bois. Su fantasticke a ine uz nechceme. Mame posadenych zo 10 odrod ale tieto su naj. Chutia ako lesne a su krasne velke.

K těm falešným jahodám o kterých psala zadavatelka vlákna. Trefit byste se do nich mohla kdybyste na ně šla někde k vlhkému okraji lesa. Jsou mnohem větší. Mají vysoké chlupaté listy, velké téměř jako zahradní jahodník. Nejsou to ale klasické lesní jahůdky ale vzrůstné jahodníky truskavce, a ty jsou vždy buď samčí, nebo samičí. Ty samčí tedy neplodí, na jaře jen kvetou, ale rozrůstají se stejně jako každý jiný jahodník, takže ať Vám zbytečně nezaroste a nepřeroste ostatní plodící. Truskavce rostou ve stínu a v takových místech kde je dost přerůstají ostatní stínomilné rostliny. Obyčejné lesní jahůdky rostou víc do louky, a mají rády suché slunné stráně, a bývají často ve společnosti mateřídoušky, většinou právě u lesa. Někdy naopak úplně v lese, tam se ale dají zaměnit s truskavcem. Lesní jadníky jsou nizoučké a listy mají víc lesklé. Není úplně snadné je rozeznat, ale truskavec jsem nikdy neviděl někde kde je sucho. Tím nechci odrazovat od pěstování truskavce, ale pokud si ho někdo přinese domů, tak mu narozdíl od nízkého koberečku lesních jahůdek vytvoří celkem vysoký porost kde nevydrží téměř nic jiného. Na truskavec je třeba vytvořit samostatný záhon a dostatečně daleko od ostatních aby tam nepřerostl.

Truskavec má také několik kvalitních kulturních odrůd.

Chtěl jsem okamžitě po přečtení názvu téma napsat tip na "Mara de Bois"... a byl jsem jak vidím předběhnut.

Běžné jahody jsme už před lety přestali doma pěstovat, také z důvodu naší lenosti :-) 

Také jsme nakonec zvědavě sledovali to, co udělá ono popisované možné volné prokřížení těch no name jahůdek z meze (kraj lesa) s měsíčními (Rujana) a také s tehdy asi před 25 lety koupenými podobnými ale prý pokryvnými a prý z Kanady. Hodnoceno že převážně došlo k degeneraci ale místy se po zahrádce řídce a neřízeně stále objevují zajímaví tj. životaschopní a dobře plodící jedinci. No ale tak na to příležitostné ozobávání. V letošních letních vedrech je s tím konec vůbec a výrazně hodně jahod zimu zase před tím vůbec nepřežilo a vymrzlo.

Takže "Mara de Bois" byl po dlouhých letech a po teoretickém vybírání první vážně míněný pokus mít doma něco zase s rodokmenem. Šlechtěného. I když je uváděno, že jahůdka je převislá a tedy jako že je určená do květináče na balkon, tak jinde lze se dočíst že je vhodná i "na pole" a což potvrzuji. A chuť je opravdu výborná a velmi aromatická, právě blízko k tomu lesu!

Žel, žel, žel, jahodník jako takový dobře plodil prvním a druhým rokem. Teď je a žel tedy je velmi rychle zdegenerovaný: bujněji rostlé keříčky které neplodí a proti tomu spíše spartánské keříčky které sice plodí... ale plody jsou... no napíšu rovnou že jsou až nechutné.  

Mara de bois je dobrý jahodník, ale už je to ten velkoplodý hybrid fragaria x ananasa. Ten nemá s lesními jahodami nic společného, na rozdíl od jmenované Rujány, Atily, nebo Flora Pleno. Navíc má vzhledem ke svému původu větší nároky na vláhu, chemii, kvalitu půdy. Je to ten výnosný druh do kterého ale musíte na oplátku cpát spoustu času a prostředků. Měsíční jahodníky jsou "jen tak na zobání" ale zase rostou a plodí všude a dlouho bez jakéhokoli opečovávání. A mají tu opravdovou chuť lesních jahod, kterou žádný jiný druh nenahradí. Ještě dodám, degeneraci se dá zabránit jedině dopěstováním a doplněním záhonu novými rostlinkami ze semen (nikoli šlahounů). Tyto nové mladé rostlinky jsou nejvitálnější a již se na ně nepřenáší různá virová onemocnění *starých rostlin která by se 'přenesla' množením ze šlahounu. *("staré" jsou tak po pěti letech a víc, Rujána a další keříčkové vydrží i mnohem déle)

Prosím, podívejte se na začátek. Na co se tázající vůbec ptala a myslím onu první otázku... tedy tu otázku č.1!

Na to jsem také a myslím že velmi korektně odpověděl a vy mne, obávám se že poněkud zcestně, přesvědčujete jakoby o opaku?

Právě že ano, já si myslím že Mara de Bois jako "klasická" pěstovaná jahoda byla vyšlechtěná tak aby se těm lesním "zpátky" přiblížila. Zdůrazňuji to slovo přiblížila. Tady myslím tím onu vysokou intezitu aroma a konec konců jsou i menší plody. Ostatně on i sám název jahody v překladu cosi o tom vypovídá.

Že měsíční jahody atp. rostou samy bez opečovávání tak si dovolím žel nesouhlasit:: bez toho opečovávání i měsíční jahody viditelně strádají a... potom jak žel píšete... jsou jen na to zobání protože plodů je řídce jak u not pro buben :-)

Jinak já osobně jsem také nakloněn zvědavému pozorování co mně měsíční nebo i ty lesní jahůdky na zahrádce dělají, právě také jak reagují na mé "dodatečné" opečovávání a vedle je nechám jen tak, no mám z toho příležitostně radost jindy žalost, když třeba vymrznou.

Podobně jsem se setkal se sympatickou paní, která roky a běhajíc po českém lese nosila na zahrádku různé "mutace" lesních borůvek, jakoby na truc těm zahradním kanadským. A vo tom to je.

Já se omlouvám, koukám že to vyznělo dost útočně. A ani já, milovník měsíčních jahůdek bych se bez klasického velkoplodého neobešel.

A prosím, ještě by mě zajímala péče o jahodníky Rujany před zimou. Jestli je nutné ostříhat listy jako u klasických jahodníků, popřípadě jestli je přykrýt chvojím na zimu aby nevymrzly... Díky

Andrea