Špendlíky či ryngle?

To, co popisujete, připomíná špendlík v pravém slova smyslu. Prosychání je přirozený způsob samozmlazování starých slivoní. Až zaplodí odkopky, bude možné odhadnout, zda jde o pravokořenné stromy. Jistější ovšem je, zmladit strom hlubším řezem v době květu a silnější mladé letorosty použít následující rok jako rouby a naštěpovat jimi třeba myrobalán.

Měla bych 2 náměty.

- Před 35 lety zasadil otec "žlutou" švestku, přivezenou z Valašska, podle popisu výše uvedeného spolehlivě špendlík a spolehlivě pravokořenný (jenomže odkopky spolehlivě ožere od podzimu do jara srnčí). Dávám zapravdu shora Frýdečákovi, marmeládu ze špendlíků pozná od pravé meruňkové jen znalec.

- Rada hluboce prořezat v době květu mě zaujala. Strom je pravděpodobně přestárlý (tytam jsou doby, kdy jsme plody z 1 stromu sbírali do 15 l škopku), málo kvete a prosychá. Od radikálního hlubokého zmlazení mě odrazovala obava, jak se bude hojit řez větví o průměru 10 cm i nejistota, které větve už opravdu nekvetou. Řez během květu by byl cílený. Nebude rána příliš mokvat a místo závalu zahnívat? Pokud ne, zkusila bych tenhle strom zmladit. A jak si pak správně poradit s bujně a hustě rostoucími letorosty? Máme ještě další dva stromy, sice mladší, ale s podstatně horší kvalitou plodů - spíš jako říznuté myrobalánem, mají i jiný vzrůst.

Rána mokvat možná bude (i když se zatře barvou), ale to by mokvala i kdybyste řezala v zimě, naopak hojení je rychlejší.  Řezná rána 10 cm v průměru se asi nezahojí nikdy, to ale nebrání stromu, aby ještě mnoho let žil a plodil. Hlubší zmlazení bych doporučil pro získání silných roubů, k pouhému ozdravení stromu je lepší postupovat šetrněji a zásah rozdělit na víc let. To, co je suché můžete sanmozřejmě odřezat naráz.

Mám takovou zkušenost, že nejlepší plody rodí stromy proschlé na konci svého života.

Tak to máme rozdílnou zkušenost.

Dobrá pálenice je například na Radlíku, poblíž Jílového u Prahy, pokud to pro vás není příliš daleko. Máme s ní ty nejlepší zkušenosti.

Špendlík má podlouhlý tvar. Jde dobře od pecky. Nemá žádnou jinou, ani "jako č. postříkanou"barvu.  Je ve zralosti žlutý.Pravé špendlíky jsou velmi citlivé na šárku.U nás byly. Mizí. Pokusím se je vystopovat a odebrat rouby.Je z nich výborný kompot..Rostou i planě s kulatou blumou.Té je u nás dost.Tento druh je k šárce tolerantní.Podle mne není tak dobrý,jako pravý špendlík.

Když je tu psáno o špendlíku přidám trochu nostalgie. Pocházím z valašska z obce Zděchov. Na zdejších pasekách(osada dříve kolem sta lidí, dnes již pouze pro víkendové využití) se žluté špendlíky dost pěstovaly, Vzpomínám si že to byla lahoda. Vzpomínám na obalené stromy, a na ty koláče plodů pod stromy když se zatřepalo. To byla půda žlutá od špendlíků, byly z toho kbelíky plodů, fakt šílená úroda. Vzpomínám na ty chutné špendlíky, na tu zvláštní dužninu, rozsolovitější, na načervenalé líčko, na voskově matný povrch. Marmeládu jsem nejdl, ale kompot ano. Je to tak dávno, tenkrát jsem byl malý klučík, všichni tu úrodu brali jako samozřejmost, stejně jako úrodu švestek, která tenkrát nebyla šarkou tolik poznamenaná. Když se šlo na švestky byla to akce rodinná. Zatřepalo sa a to byl vážně hukot jak to padalo, a věru bylo co sbírat. Švestky byly obrovské a lahodné:-)

Tohle už nezažiju.

Můj otec v dobré víře přesadil k nám na zahradu pár žlutých špendlíků, odkopků z původního stromu z pasek. Je na ně smutný pohled, rozpraskaná kůra, jakoby rakovinná, spousta šarkových skvrn na listech. Přesto letos jsou i nějaké plody. Nevěřím ale že dezrají, již teď se počínají podivně zbarvovat.

Pokud někdo ví o stoprocentně ozdraveném materiálu uvítal bych info...

Karlos.

A co zkusit vypěstovat z pecek?