Kanadská borůvka

Áno. Zo všetkých návodov som pochopil, že najdôležitejšie sú tri veci: dobrá zálievka, kyslé prostredie a hnojenie. Mimochodom, na zasadenie stačí akýkoľvek rašelinový substrát? Najvhodnejší by bol asi originál na čučoriedky a rododendrony, ten je však drahší. V obchode som si prezeral jeden lacnejší, ten mal však skôr neutrálne ph.

Ja ich mam zasadene v jame podstatne sirsej. Vzhladom na to, ze cucoriedky maju 60 az 80 percent korenovej sustavy v hlbke do 30 cm, sa skor tieto rozprestieraju viac do sirky ako do hlbky. To ich rovno mozete zasadit do kvetinaca s priemerom 60 cm a ten pripadne zapustit do zeme. Pokial bude aj samozavlazovaci, mate ulahcene aj polievanie. Praxou je overene, ze cim menej priestoru pre korenovy system, tym nizsi vzrast a aj nizsie urody mozete ocakavat. Korenovy system u cucoriedky sa vie rozrast aj do jeden a pol az dvojmetrovej sirky. Uz aj laicke porovnanie staci aby clovek videl ten rozdiel v mnozstve vody a zivin dodavanych tou a onou korenovou sustavou. Je to skutocne ono.

Hrabanka ako doplnok ku kyslej raseline je myslim vhodna. Ja mam zasadene cucoriedky v cistych pilinach z ihlicnanov (smrek) a prirastky v prvom lete po zasadeni, su aspon podla mojho nazoru, nadpriemerne. Zo sotva dvadsat centimetrov vysokych rastliniek mi narastli rastliny vyse 150 cm vysoke aj s cca troma styrmi takto dlhymi vyhonmi uz v priebehu prveho leta po vysadeni. Vysvetlujem si to tak, ze je to sposobene tym, ze lepsie drzia vodu a aj ked su mierne preschnute, nemaju problem tu vodu prijat. Cista raselina s tym problem ma. V zmesi s hrabankou bude myslim o toto postarane tou hrabankou. Kludne ale mozete ako primes do raseliny pouzit piliny z ihlicnanov (piliny alebo hobliny z lubovolnych ihlicnanov totiz pri zvetravani vytvaraju prirodzene kysle prostredie) alebo aj jedno aj druhe.

Cucoriedky potrebuju ku svojmu rastu vyssi podiel organickej hmoty. To je splnene pouzitim uz tej raseliny, ale mozno ich pestovat aj v beznej pode bez primesi, ako to popisuje v tunajsich cucoriedkovych diskusiach jedna pani. Strazi si kyslost pody v okoli rastlin a ked kyslost pody klesne, dokysli podu okyslovacom pody, ktory je bezne k dostaniu aj v hypermarketoch typu OBI. Ak pouzivate kyslo posobiace hnojiva (siran amonny, siran draselny...) poda sa vracia k svojmu povodnemu PH pomalsie a dokyslovanie robite raz za tri roky aj viac (zavisi od typu pody).

Vzdialenost jeden meter je skutocne minimum pre vacsinu odrod. Niektore nizsie odrody si vystacia aj s mierne uzsim sponom, no nepomerne viac je tych co potrebuju 1 m aj viac. Niektore bezne vysadzane odrody vo velkovysadbach maju napriklad doporucenu vzdialenost krov v rade aj 1.3 m az 1.5 m. Takze zavisi hlavne od odrody. Tu vsak clovek nezisti v obchodnych retazcoch, kde mu povacsinou predaju macku vo vreci, s napisom dozrieva v juli, alebo dozrieva v auguste namiesto nazvu odrody. Pritom opelenim inou odrodou sa dosahuju u cucoriedok podstatne vyssie urody.

Pokial budete mat moznost, odporucam radsej sirsi vykop ako hlbsi. A to kludne aj tak, ze spojite tie dve jamy do jednej obdlznikovej a kludne staci aj tych 50 cisiel do zeme. Date tak korenom viac priestoru a rastlinam okrem vacsej sacej sily korenov pre vlahu a ziviny aj vacsiu stabilitu. Niektore odrody sa vedia vysplhat aj do dvoch metrov (vacsina je medzi 150 cm a 180 cm, no vyssie su vobec neni vynimkou) a do sirky aj 150 cm, co uz pri silnejsom poryve vetra nemusia v lahkom substrate ustat. Odizolovanie od okrajov je tiez dobry napad. Korene, ktore by prerastli do okolitej pody by mohli znamenat problem.

Nespochybnujem tymto tvrdenia Pala, na to si ho prilis vazim. Nepochybujem, ze mu takto vegetuju a rodia. Ja osobne by som sa im vsak za ich snahu asi odmenil viac. Dokonca rozmyslam o pocitacom riadenej kvapkovej zavlahe, ale to by som ich asi uz moc rozmaznaval. :)

Neni som ziadny velkopestovatel ani zaciatocnik a vyssie popisana logika sa aspon mne osvedcila. Od jesene minuleho roku mam svoju cucoriedkovu farmu zas o cosi bohatsiu a momentalne mam desat krikov v skladbe 8 odrod. Uz teraz by som mal vybrate dalsie zaujimave odrody, ale neni miesto ani cas, ale kto vie...

Dakujem za zhusteny popis a som rad, ze sme sa v podstate zhodli. Ja bohuzial nedisponujem umenim povedat malo slovami vela, co u mnohych obdivujem, tak mi to vyslo na slusny dostavec. U mna je to s cucoriedkami a vinicom naopak. Vinica mam iba dva korene. Pribudnu mozno este dva. Som kus za hranicou okraja vinarskych oblasti, tak moc velky vyber otuzilych, skorych a chorobam odolnych odrod nemam. Ale snazim sa.

Co sa cucoriedok tyka, mohol by ste popisat, alebo aspon priblizit pokus s organomineranymi granulami a jeho vysledky? Clovek sa cely zivot uci, ale nerad by som to s hnojenim prehanal, ci podaval ho v nepravy cas. Nieco odskusane mam, no len postupne zistujem, co je kedy lepsie. Mam aj obavy z prehnojenia a na pokusy podobneho charakteru som asi este zahradkarsky nedorastol.

Dakujem.

Vďaka za super rady.

Můžu zkusit dát ke kanadským borůvkám hořkou sůl? loni mi trochu u jedné žloutly lístky, zalévala jsem železem, ale neřekla bych, že se to zlepšilo, tak jsem si říkala, jestli by nepomohla hořká sůl. Ale nikde jsem k tomu nic nenašla. Nechci o borůvku přijít, tak se raději ptám. Ještě jsem ji na podzim zamulčovala další vrstvou kůry... Hnojím ji pravidelně, ostatní borůvky loni prospívaly, žádné žloutnutí listů nebylo... Děkuji za rady a zkušenosti. Petra

Cim hnojite pravidelne? Komplexni hnojiva nejen pro boruvky obsahuji obvykle i horcik. Zkousela jste nejaky postrik listu (listovou vyzivu) vhodnym hnojivem pro boruvky?

Horkou sul jsem zatim k boruvkam nedaval, asi bych se toho nebal, mela by mit pH neutralni, kdyz tak bych ji smichal se siranem amonnym. Ale neni problem v nevhode hodnote pH pudy resp. substratu ve ktere je boruvka vysazena? Ne zcela vhodne pH je zrejme nejcastejsi pricinou chlorozy (zloutnuti listku). J.R.

Ano, síran hořečnatý prodávaný pod obchodním označením Hořká sůl použít můžete. Teď na začátku rašení ji můžete přimíchat (v množství asi jedna čajová lžička / jedna rostlina) k směsi rohoviny a síranu amonného (hrst rohoviny + 1 plévková lžíce síranu / jedna rostlina). Rašelinový substrát je chudý na obsah dusíku, proto základní hnojení na začátku vegetace orientujeme právě na dodání pomalu uvolňovaného N. Nejpomaleji se uvolňuje z organické hmoty jako je rohovina. Ze síranu se N uvolňuje asi 3-4 měsíce. Rychlé formy N (jako jsou ledky) u borůvek samostatně nepoužíváme.

Hnojivo vmícháme do přidávané rašeliny, nebo po sejmutí kůrového mulče rozhodíme na odkrytý povrch substrátu, převrstvíme novou rašelinou (cca 3-5 l rostlina) a navrch vrátíme sejmutý kůrový mulč.

Děkuji, celou sezónu hnojím hnojivem pro borůvky, stříkala jsem i to hnojivo s železem, ale zlepšení jsem neviděla, tak jsem si říkala, že zkusím tohle. Jinak zalévám vodou buď dešťovou a když není, tak ze studny. Někdy zaleji nakvašenými králičím hnojem... Ale tím zalévám spíš jahody a když mi něco zbyde, tak to šplíchnu i k borůvkám. Jinak Borůvky mám v rašelině a všude tady u nás je půda spíš kyselejší... Moc děkuji za rady Petra