Vyvýšený záhon z pozink plechu

V Anglii jsou vyvýšené záhony oblíbené zejména v oblastech, kde není orná půda nebo kulturní vrstvy zeminy jsou velmi tenké (řádově méně než 1/2 hloubky zarytí rýče). Tam je to nutnost, protože kulturní rostliny potřebují hloubku ornice alespoň na hloubku rýče. U nás jsou takové zahrady téměř všude a tam je vyvýšený záhon komplikací produkce. 

Je to asi jako kdyby v egyptském tisku byly inzeráty na vytápěné skleníky s odkazem, že v střední a severní evropě jsou velmi oblíbené a vyhledávané. Neschánějte proto "sovy k vývozu do Atén".

...komplikací produkce...???

To myslíte vážně? Teda se vší úctou ty Vaše příspěvky už se vážně nedají ani číst! Zuzana Plzeň

Rytí vyvýšeného záhonu je pracnější než vyházet po sezóně pařeniště a co teprve použití techniky jako terra či MF.

Ano, vyvýšený záhon má v několika málo aplikacích opodstatnění. Například při pěstování ve městech, když nse zakládají komunitní zahrádky v prostorách dvorků, proluk a jiných jalových prosotor. Jenže tam se nepoužívá tak luxusní materiál jako nový pozink plech. Jednak jde o emise zinku do kyselé kompostující se hmoty a druhé řadě je při komunitním pěstování kladen důraz na využití toho, co by se stalo odpadem (dřevěné palety, běhouny pneumatik, vyřazené dopravníkové pásy,...). Taky má opodstatnění v okrajovách polohách se skeletovými půdami (Liberec, Desná, Vrchlabí, Deštné, Vrbno pod Pradědem apod.).

Číst moje příspěvky nemusíte, proto jsem přihlášen, aby ti co mne nemusí zbytečně neproklikávali na moje příspěvky.

Mějte hezký den a příjemnější náladu než já dneska dopoledne.

Vyvysene zahony boli bezna sucast zahrad. Vsetko lepsie rastlo ked sa nakoncentroval zeleny odpad do zahonov. Najma zelenina. Pozrite si niektore filmy, ktore toto verne zobrazuju. Taketo zahony ustupili po nastupe mechanizacie. Tam zacali byt prekazkou.

Dnes snad už i Standa pochopil, že vyvýšené záhony se neryjí, že se mulčují, že nejde o jeden prvek/princip, ale o změnu koncepce, že to není náhrada ornice, že je to i úspora energie a celkově jistý model regenerativního hospodaření. A pokud ho už někdy bolela záda, pochopil víc.. . A je zajímavé sledovat co vše si dokáže představit. Ovšem zajímavější, co si představit nedovede. Taky přeji hezčí den.

jsme na skále.

V tom případě doporučuji se poohlédnout po konstrukcích betonových pařenišť. Do 90 tých let je běžně vyráběly prefy pro různá zahradnictví. Nyní se dají levně sehnat i z likvidací těchto družstevních areálů. Beton je levný, trvanlivý a zdravotně nezávadný. Na druhém místě by byl styrodur, ale ten je drahý. Do pozinkovaného plechu bych opravdu nešel, to ať radši ten vyvýšený záhon vypadá jako neohraničená kupa.

Popravdě se mi pozinkovaný záhon moc nelíbí - měla bych obavu z přehřívání s špatného přístupu vzduchu (ale stejný problém mají i plastové nádoby..) Nedostatek vzduchu bude určitě problém u kompostu na který to také doporučují..

Ohrádku bych udělala z kamenů, dílů ztraceného bednění.

Sama mám, nebo buduji několik vyvýšených záhonů a důvody jsou různé:

- skála

- podmáčený pozemek (voda i 5 cm pod povrchem)

- ochrana záhonu před povodní

- zúrodnění těžké půdy s vrstvou jílu navrch (po přetečení rybníku a splachu navážky)

- zbouraniště domu - v podloží kameny a suť

- záhon na místě, kde nelze rýt kvůli kořenům stromu

- terénní úpravy

napadají mě i další možnosti, jako je jíl v podloží, nebo navážka neúrodné země.

Záhon s velkým množstvím organického materiále není tak nutné rýt (a o užitečnosti rytí se vedou diskuse), osobně hodně používám motyku.

Zídky mám většinou kamenné, někde kmen akátu, části ze starých cihel, které byly mnoho let v zemi, ale po letošní zimě se některé rozpadají

EM

Dělal jsem si loni také betonové, není to žádná krása, ale je to trvanlivé. Velikost 330 cm x 130cm. Udělal jsem si dřevěný šalunk a vyplnil betonem a kameny. Do rohů jsem dal dráty kvůli zpevnění. Po zatvrdnutí betonu jsem šalunk rozebral a záhony naštukoval. Jsou vysoké 35 cm. Materiál přišel cca 1500 Kč na jeden záhon + moje práce.