Prazce a znecistenie studne

Zdravím,

pred rokom som začal pestovať väčšinou plodovú zeleninu u otca v záhrade, na začiatku záhrady sa pred niekolkými rokmi začala kopať studna, no akosi sa od toho upustilo a nechalo sa to tak, stále tam bola asi 1,5m hlboká diera tak som sa na jar tohto roku rozhodol ju vykopať, za pomoci na povrchu sme vykopali 6 metrov s tým že čerpadlo išlo prakticky den-noc a voda vôbec neubúdala takže sme sa rozhodli že to zatial stačí...

Celý rok som pestoval paradajky, papriky a pod. a cez leto ich zavlažoval hektolitrami vody zo studne. 

Dnes ako som prechádzal fóra som narazil na diskusiu o starých železničných pražcoch a zhrozil sa čo všetko môžu vypúštať do pôdy.

Pre mna to predstavuje obrovský problém pretože asi 2m od studne je z takýchto prazcov postavený menší sklad dreva na ktorom prazce tvoria podlahu, a na druhú stranu od studne asi 1,5m sú pražce asi do výšky 1m na sebe poskladané a na nich sú postavené IBC nádrže. Pražce sú u nás v záhrade asi 20 rokov, predtým vraj boli pod železnicou u nás v dedine a odtial boli vyradené a nahradené betonovymi. Kedže môj otec ani nechce počuť o tom že niečo čo kedysi mali doma bežne by mohlo byť tak škodlivé a absolutne nema v plane ich odstraniť tak by som aspon chcel zistit či sa z nich niečo naozaj ešte po tolkých rokoch uvoľnuje a či by to bolo možné z vody v studni zistit.

Pražce cez leto vôbec nezapáchajú, nemajú ani čiernu farbu, sú prakticky sivé, vyblednuté.

Ak nezistím či sa z tých pražcov naozaj niečo neuvolnuje som ochotný sa na celú studnu vykašlať..

Prikladám fotky pražcov v akom sú stave a dúfam že mi niekto poradí ako zistiť či sa z nich niečo uvolnuje a či to voda obsahuje, poprípade na aké látky dať vodu vyšetriť a aký na to máte názor, zaujímalo by ma čo by ste robili v takejto situácií.

Prazce 2

Prazce 3

Pro transport škodlivin je potřeba mít podmínky. Jednak musí docházet neustále k doplňování nějakého transportního média a druhak musí být transportní médium schopné dojít od bodu A do bodu B. Jsou dvě v zásadě transportní média - vzduch pro aromatické látky, které se odpařují a pak voda pro látky ve vodě rozpustné. Vzhledem ke studni Vás médium zvané vzduch nezajímá. Voda, pokud je podlaha skladu suchá nemá šanci v bodě A nabrat škodliviny a v bodě B (tedy studni) se s nimi objevit. Horší to bude ale u podstavců pod IBC. Pokud nemáte nad nádržemi stříšku pro jímání dešťovky, pak jedna z transpostních podmínek je splněna. Druhou podmínkou je, že rozpouštědlo musí být schopno škodlivinu z podkladu uvolnit. Ale například karboxylové kyseliny se nemohou uvolňovat, pokud je povrch alkalický (nabílený vápnem). I když se uvolní, nemusí doputovat až do bodu B, protože může v ornici a podloží dojít k jejich odbourání nebo vysrážení. I v případě, že se dostanou do studny, nemusí dosáhnout meze škodlivosti při použití jako vody zálivkové.

Osobně bych asi nepodléhal panice, Koupil bych si malý pytel páleného vápna, vyhasil bych jej a na měsíc uložil s přebytkem vody (až na jaře, aby nepřemrzlo). Poměsíci bude vápno krásně hladké a bude možné z něj namíchat kvalitní vápenné mléko, kterým pražce krásně ošetříme (natíráním, postřikem, poléváním,...). Prosytit vápenným mlékem lze i okolí, kde dochází k vsakování dešťové vody omývající pražce. No a na záhonky zase co nejčastěji používat čerstvý hnůj s přebytkem čpavku (např i vepřová kejda), který podporuje odbourání většiny škodlivin (vyjímku tvoří těžké kovy jako je olovo, rtuť aj.).

Vykopat si studnu, když vím že budou vedle studny dřevěné železniční pražce, no nemám slov.

Doufám že ta studna má být jenom na zalévání a nikoli na pitnou vodu. Píšeš, že se můžeš na celou tu studnu vykašlat. No tak se na to vykašli a tak uděláš nejlépe. Ale pokud se na tu studnu nevykašleš, udělej si pořádek nejdřív s těmi pražci.

Jestli se to dá zjistit, zda tam nejsou škodliviny? Samozřejmě. Obrať se na vodárny anebo na hygienickou laboratoř. Zjistit lze v dnešní době všechno, je to jenom o penězích, kolik by takový rozbor stál? Tady bychom jen tak účtovali bez hostinského.