Švestka v klinické smrti?

Asi před týdnem až 10 dny jsem si všiml, že na cca 3 leté Gabrovské (2rok od výsadby) začínají žloutnout listy. Tipoval jsem to na nějakou houbovou chorobu a že až sklidím první pár plodů, tak ji stříknu nějakým fungicidem. Během těch pár dnů však listy nejen zežloutly, ale i zvadly a dnes jsem si všiml, že jsou zaschlé i špičky tenkých větviček a dokonce svraskává kůra u větviček jako tužka silných. Strom vypadá, jakoby ztratil kořeny, nebo chytil nějakou podivnou "letní" monilii, zkoušel jsem jak drží v zemi - pevně, ale to není záruka, že jsou kořeny živé. Hlodavce zde nemáme. Stříknul jsem ho směsí Dithane a Zato, ale bojím se nejhoršího. O 2m dál je zcela zdravá Stanley.

Zapomněl jsem dodat, že mám obavu, že by to mohla být bakteriální infekce např. Pseudomonas syringae. Hnije a odumírá mi tady totiž i lecos jiného - přes zimu skoro komplet muškáty - v bžeznu jim shnije krček a kořeny do černa, napadá to i některé sukulenty, pokojové květiny. Preventivní podzimní ošetření fungicidem vůbec nezabralo. Co s tím, pane Větvičko...?

Mám úplně stejný problém na Čačanské lepotici, výsadba loni na podzim. Všechno super a pak najednou toto. Už jsem se s ní pomalu loučil, ale týden po opadu listů začínají rašit nové. Nevím, jak se vyrovná s tím, že už je srpen, sám jsem na to zvědav a nechám jí rok. Ale příčinu opravdu neznám, rostla v pohodě, zálivka akorát, žádné úpaly ani úžehy, z ničeho nic prostě jakoby zmrzla a opadlo listí.

Tak jak googlím po netu, vygůglil jsem o Pseudomonas třeba toto - Vzhledem k tomu, že používání antibiotik není v Evropě povoleno, jsou doporučeny mědnaté přípravky - viz. odkaz .... šíří se i v deštových kapkách,...ztráty v některých oblastech dosahují i 50% produkce... záchrana dřeviny je mnohdy nemožná..

Mědnaté postřiky jsou podle mé paměti ale snad preventivní, navíc ve vegetaci není jejich aplikace běžná a nákazu ve dřevě těžko ovlivní - takže nechat strom bojovat... a pak vykopat?

Tak nevím, jestli raději nezačít sbírat známky

Tak pravda bude možná prozaická - vypadá to, že si za úhyn Gabrovské mohu vlastní hloupostí. Ke stromkům mulčuju proti plevelům posečenou trávu, posledně mi pomáhal kamarád a dal tam asi větší vrstvu. Jak známo tráva se zapaří a někdy dosahuje teplot, kdy je uvnitř horká až se blíží samovznícení - no a při pohledu na kmínek - viz foto, to vypadá, že jsem krček prostě uvařil.

To je asi možné, v mém případě je to ale vyloučené. Spíš jsem podezíral stromek z přeschnutí, nicméně jsem společně s ním vysazoval čtyři další s výrazně slabším kořenovým systémem a ty jsou zcela v pohodě...

Moje švestka má nicméně už pěkné lístky, jsem sám zvědav, jak bude pokračovat dál. Každopádně, podle obrázků byl průběh zcela totožný a příčina zůstává neznámá...

byla u vás patrná nějaká změna na kořenovém krčku?

Ne, nenašel jsem jediný příznak něčeho, co by vedlo k opadu listů.  V místě výkopu jámy zatím udržuji bezplevelný stav, dále je trávník, pravidelně sečený, ale nemulčovaný. Dnes jsou vrcholové části větviček zelené. Sám jsem zvědav, co bude se stromkem dál, jak bude vypadat v příštím roce. 

Tak to je zajimavý poznatek s hořkou zkušeností.Letos to dělám taky tak.Abych nemusel se sekačkou příliš blízko ke kmínkům, a rovněž pro lepší vláhovou rovnováhu, mulčuju jemně posekanou trávu okolo kmínků.Problémy s popálením nebyly.

Na jemno posekaná, posbíraná tráva, nahuštěná ve větším množství dokáže pěkně hicovat.Jen si zkuste strčit holou ruku do zapařené kopky.Odhaduju, že teplota uvnitř bude mít 50-60°C.Přímo ideální do kompostu, nikoli ovšem k živým, rostlinným pletivům.

Přiznám se, že na popálení kmínků namulčovanou trávou příliš nevěřím. Ne že by v kompostu nemohla být tak vysoká teplota, ale to vyžaduje objem, který nikdo kolem stromku nenavrství. Stromy se umějí vyšší teplotě bránit.  Když si vezmu, jaké teploty panují někdy na Balkáně, tak to by tam musely být všechny švestky popálené od slunce.Tlející tráva na kmínku může přispět k napadení kůry houbou či hlodavcem, ale samotné zahřátí mulče těžko stromek zlikviduje.